Zakladatel a generální ředitel japonské investiční skupiny SoftBank Masayoshi Son zpochybnil vizi Elona Muska na budování orbitálních datových center. Podle Sona tato technologie výrazně nesníží náklady a její realizace potrvá příliš dlouho. V probíhajícím boji o nadvládu v oblasti umělé inteligence budou přitom klíčové nejbližší roky, nikoliv horizont deseti let.
Tato kritika přichází v době, kdy trh zažívá boom takzvaných „neo-cloudů“ a firmy se snaží pronajímat svůj volný výpočetní výkon. Příkladem tohoto trendu je čipový startup Groq, který nedávno získal financování ve výši 650 milionů USD, nebo samotná SpaceX. Ta pronajímá kapacitu menším hráčům i technologickým gigantům jako Google či Anthropic. Analytici však upozorňují, že Muskova satelitní konstelace, kterou je nutné každých několik let kompletně obměňovat, slouží spíše jako zaručený zdroj dalších příjmů pro SpaceX než jako ekonomicky životaschopné řešení.
Zakladatel a generální ředitel japonské investiční skupiny SoftBank Masayoshi Son zpochybnil vizi Elona Muska na budování orbitálních datových center. Podle Sona tato technologie výrazně nesníží náklady a její realizace potrvá příliš dlouho. V probíhajícím boji o nadvládu v oblasti umělé inteligence budou přitom klíčové nejbližší roky, nikoliv horizont deseti let.
Tato kritika přichází v době, kdy trh zažívá boom takzvaných „neo-cloudů“ a firmy se snaží pronajímat svůj volný výpočetní výkon. Příkladem tohoto trendu je čipový startup Groq, který nedávno získal financování ve výši 650 milionů USD, nebo samotná SpaceX. Ta pronajímá kapacitu menším hráčům i technologickým gigantům jako Google či Anthropic. Analytici však upozorňují, že Muskova satelitní konstelace, kterou je nutné každých několik let kompletně obměňovat, slouží spíše jako zaručený zdroj dalších příjmů pro SpaceX než jako ekonomicky životaschopné řešení.
Zakladatel a generální ředitel japonské investiční skupiny SoftBank Masayoshi Son zpochybnil vizi Elona Muska na budování orbitálních datových center. Podle Sona tato technologie výrazně nesníží náklady a její realizace potrvá příliš dlouho. V probíhajícím boji o nadvládu v oblasti umělé inteligence budou přitom klíčové nejbližší roky, nikoliv horizont deseti let. Tato kritika přichází v době, kdy trh zažívá boom takzvaných „neo-cloudů“ a firmy se snaží pronajímat svůj volný výpočetní výkon. Příkladem tohoto trendu je čipový startup Groq, který nedávno získal financování ve výši 650 milionů USD, nebo samotná SpaceX. Ta pronajímá kapacitu menším hráčům i technologickým gigantům jako Google či Anthropic. Analytici však upozorňují, že Muskova satelitní konstelace, kterou je nutné každých několik let kompletně obměňovat, slouží spíše jako zaručený zdroj dalších příjmů pro SpaceX než jako ekonomicky životaschopné řešení.
