Prezident Donald Trump plánuje podpořit uhelný průmysl částkou 700 milionů dolarů s využitím zákona o obranné výrobě z dob korejské války. Finanční injekce má ochránit desítky stávajících provozů, prodloužit jejich životnost a podpořit výstavbu nových elektráren i masivního exportního terminálu. Zpráva okamžitě vyvolala růst akcií uhelných společností, zatímco ekologické organizace krok ostře kritizují jako neefektivní plýtvání penězi daňových poplatníků.   Strategická podpora průmyslu a oživení trhu Akcie uhelných společností ve čtvrtek zaznamenaly výrazný růst. Tento silně pozitivní tržní sentiment byl vyvolán zprávou, že prezident Donald Trump plánuje poskytnout uhelnému průmyslu rozsáhlou finanční injekci ve výši přibližně 700 milionů dolarů. K realizaci tohoto nestandardního kroku hodlá administrativa využít zákon o obranné výrobě z období korejské války. Tato historická legislativa dává federální vládě mimořádné pravomoci nad sektory, které jsou úzce spjaty s národní bezpečností. Během čtvrtečního odpoledního vystoupení v Oválné pracovně Trump zdůraznil, že tato masivní vládní investice přinese klíčovému energetickému odvětví tolik potřebnou stabilitu a perspektivu. „V důsledku investice ve výši 700 milionů dolarů, kterou dnes oznamuji, ochráníme 14 uhelných elektráren a 42 uhelných dolů, což je ohromující číslo. Zároveň postavíme dvě zcela nové uhelné elektrárny a jeden masivní exportní terminál,“ prohlásil prezident před novináři. Dále dodal, že kroky jeho administrativy umožní dotčeným zařízením investovat do hluboké modernizace. To by mělo prodloužit jejich provozní životnost o desítky let do budoucnosti, posílit celkovou spolehlivost americké elektrické sítě a především udržet ceny elektřiny pro americké spotřebitele na dlouhodobě nízké úrovni. Finanční trhy na tato slova zareagovaly s neskrývaným optimismem. Burzovně obchodovaný fond Range Global Coal Index ETF (COAL) , který úzce sleduje vývoj globálních uhelných akcií, uzavřel čtvrteční obchodování o 2,3 procenta výše. Pro srovnání, široký akciový index S&P 500 (^GSPC) ve stejný den posílil pouze o 0,4 procenta. Akcie amerického těžebního gigantu Peabody Energy (BTU) si připsaly solidní zisk a uzavřely se zhodnocením o 3,7 procenta. Mezi další očekávané příjemce plánovaného vládního financování patří podle informací agentury Bloomberg také společnosti Duke Energy (DUK) , Hallador Energy (HNRG) a American Electric Power (AEP) . Akcie těchto energetických podniků během čtvrteční seance vzrostly v rozmezí od 0,7 do 4,5 procenta. Rozdělení prostředků a kontroverze kolem investic Zákon o obranné výrobě, o který se nová dotační vlna opírá, byl v posledních letech využit k různým strategickým účelům. Během svého prvního funkčního období Trump například donutil automobilku General Motors (GM) k výrobě plicních ventilátorů v době pandemie, zatímco Bidenova administrativa tento nástroj použila k urychlení produkce čistých technologií a řešení nedostatku kojenecké výživy. Rozdělení nově alokovaných prostředků ukazuje na snahu podpořit jak domácí infrastrukturu, tak exportní kapacity. Prezident plánuje směřovat 425 milionů dolarů přímo z fondů zákona o obranné výrobě do třinácti stávajících uhelných elektráren napříč Spojenými státy. Dalších 75 milionů dolarů má podpořit výstavbu nového exportního terminálu v kalifornském Oaklandu, který by měl usnadnit vývoz amerického uhlí na lukrativní globální trhy. Kromě toho se administrativa snaží zajistit 185 milionů dolarů ve formě grantů od ministerstva energetiky na výstavbu nových provozů na Aljašce, v Západní Virginii a na znovuspuštění elektrárny v Marylandu. Podle analytiků ze společnosti OPIS je však navrhovaná částka v kontextu reálných kapitálových nákladů spíše symbolická. Odborníci upozorňují, že 700 milionů dolarů je naprosté minimum ve srovnání s miliardami, které by byly reálně potřeba k dosažení všech deklarovaných cílů. Například jen výstavba jedné moderní uhelné elektrárny může stát více než miliardu dolarů. Trumpova administrativa přitom vyčlenila pouhých 185 milionů dolarů na tři různé projekty současně. Nový exportní terminál v Oaklandu by sice představoval významný milník, avšak 75 milionů dolarů pokryje pouze nepatrný zlomek očekávaných nákladů. Celá iniciativa navíc přitahuje zvýšenou pozornost k osobním financím samotného prezidenta. Trump čelí častému zkoumání toho, jak politická rozhodnutí jeho administrativy korelují s jeho investičními zájmy. Nedávné zveřejnění jeho majetkových poměrů odhalilo tisíce transakcí na akciovém trhu, včetně tří nákupů akcií společnosti Duke Energy v prvním čtvrtletí letošního roku. Energetická bezpečnost versus nevyhnutelný ústup uhlí Mluvčí společnosti Trump Organization se k situaci vyjádřil s tím, že prezidentovy investiční účty jsou spravovány zcela nezávisle třetími stranami. Tyto subjekty údajně využívají plně automatizované procesy a prezident nemá na výběr konkrétních investic žádný přímý vliv. Čtvrteční oznámení je nejnovějším ze série kroků Trumpovy administrativy, které mají za cíl oživit upadající uhelný průmysl. Již v únoru bylo vydáno exekutivní nařízení, které vyzvalo americké vojenské základny k prioritnímu uzavírání smluv o dodávkách elektřiny s uhelnými elektrárnami. Zastánci tohoto tvrdého přístupu argumentují, že podpora uhlí je absolutně nezbytná pro uspokojení prudce rostoucí poptávky po elektřině. Ta je tažena především technologickým boomem v sektoru umělé inteligence, který vyžaduje enormní množství stabilní energie pro provoz obřích datových center. Kritici však tyto kroky vnímají pouze jako drahé a neefektivní oddalování nevyhnutelného konce uhelné éry. Organizace Natural Resources Defense Council (NRDC) podrobila nejnovější krok administrativy ostré kritice. Ve svém prohlášení označila tyto dotace za ohromující plýtvání prostředky daňových poplatníků na palivo, které je již dvě desetiletí na strmém ústupu. Zástupci NRDC zdůraznili, že vzhledem k ekonomické nekonkurenceschopnosti uhlí nebyla ve Spojených státech od roku 2013 postavena žádná nová elektrárna tohoto typu. „Co přijde dál, vládní záchrana na stavbu nových telefonních budek?“ rýpli si do prezidentova plánu zástupci ekologické organizace. Statistiky amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) tento klesající trend jasně potvrzují. Úřad očekává, že uhlí letos vygeneruje 16 procent elektřiny v USA a v roce 2027 tento podíl klesne na 15 procent. Páteří americké energetiky tak i nadále zůstává zemní plyn, který loni vyrobil 40 procent veškeré elektřiny, následován jadernou energií s 18 procenty.