Stále více nadnárodních i lokálních společností přesouvá své výrobní a provozní kapacity ze Singapuru do Malajsie s cílem radikálně snížit náklady. Korporace nevolí úplný odchod, ale strategii takzvaného sdílení, kdy si v Singapuru ponechávají výzkum a vedení, zatímco výrobu přesouvají do levnějších lokalit. Nová speciální ekonomická zóna mezi Johorem a Singapurem nabídne firmám masivní prostor a daňové sazby klesající až k hranici pěti procent.   Globální mobilita a tlak na snižování nákladů V posledních měsících lze na asijských trzích pozorovat zřetelný přesun podnikatelských aktivit. Celá řada společností začala přesouvat své klíčové operace z drahého Singapuru do sousední Malajsie. Tento krok jasně ilustruje mnohem širší trend globální mobility, v jehož rámci firmy aktivně vyhledávají jurisdikce s nižšími provozními náklady, atraktivními daňovými pobídkami a lepším přístupem k rozsáhlejším trhům. Příkladem tohoto vývoje je oděvní gigant H&M (HNNMY) , který v květnu oficiálně oznámil, že přesune své ústředí pro jihovýchodní Asii ze Singapuru do malajsijského Kuala Lumpuru. Toto strategické rozhodnutí se přímo dotkne 78 pracovních pozic. Podobný krok zvolila i nadnárodní pivovarnická společnost Heineken (HEINY) , jež v březnu uvedla, že přesune rozsáhlou produkci ze svého singapurského závodu Asia Pacific Breweries do regionálních pivovarů v Malajsii a Vietnamu. Alwyn Lim, docent sociologie na Singapore Management University, považuje tyto kroky za nesmírně významné. Podle jeho vyjádření představují jasné zrychlení dlouhodobějšího procesu. Lim upozorňuje, že od počátku roku 2026 je na trhu patrná viditelná vlna společností, které přesouvají své operace do Malajsie, přičemž tento trend je ještě výraznější než v roce 2025. Důvodem je především souběh politických signálů a neúprosného tlaku na snižování nákladů. Podniky podle Lima jednají na základě výrazné nákladové arbitráže, která se týká především výše nájmů, mzdových požadavků a celkových provozních výdajů. Tento přesun operací ze Singapuru do Malajsie je tak nedílnou součástí rozsáhlejšího globálního trendu, v němž firmy kompletně přeorientovávají své výrobní kapacity a sítě dodavatelských řetězců. Tato restrukturalizace je primárně reakcí na krizové události, jakou byla pandemie COVID-19, a na nedávné obchodní či geopolitické tenze. Korporace se proto rozhodly rozdělit své aktivity tak, aby dosáhly nižších nákladů, vyšší bezpečnosti a maximální rychlosti dodávek. Optimalizace výroby a lokální propouštění Trend přesunu se netýká pouze globálních gigantů, ale zasahuje i významné lokální hráče. Přední pekárenská společnost Gardenia ve své tiskové zprávě z 20. května oznámila zrušení 141 pracovních míst v Singapuru. Důvodem je kompletní přesun pekárenské výroby do Malajsie. Firma tento krok obhajuje jako součást neustálého úsilí o zvýšení provozní efektivity a udržení konkurenceschopnosti ve stále náročnějším globálním prostředí. Podobný scénář se odehrál i u místní nápojové společnosti Yeo's. Ta v březnu propustila 25 singapurských zaměstnanců s odkazem na snahu konsolidovat výrobu plechovek na území Malajsie. Společnost nicméně ve svém prohlášení zdůraznila, že Singapur bude i nadále sloužit jako její hlavní sídlo. David Blasco, ředitel společnosti Randstad Singapore, upozorňuje, že firmy Singapur zcela neopouštějí. Mnoho z nich si v tomto městském státě nadále ponechává svá regionální ústředí, inovační centra a funkce s nejvyšší přidanou hodnotou. Singapur zůstává podle Blasca vysoce atraktivní destinací pro výzkum a vývoj, strategické rozhodování a nábor vrcholových manažerů. Na druhé straně však Malajsie nabízí diametrálně odlišné výhody. Podle Blasca poskytuje tato země výrazně nižší režijní náklady, velmi atraktivní daňové pobídky a především rozsáhlé průmyslové pozemky, které společnosti nezbytně potřebují pro škálování svého byznysu. Vzestup speciální ekonomické zóny a strategie sdílení Klíčovým katalyzátorem budoucího vývoje má být nová speciální ekonomická zóna Johor-Singapore (JS-SEZ). Její primární ambicí je posílit obchodní vazby mezi městským státem a Malajsií. Tento projekt by mohl celý trend přesunů ještě více urychlit, protože se očekává výrazné zjednodušení přeshraničního pohybu. V současnosti totiž může tranzit mezi oběma zeměmi během dopravních špiček trvat i několik hodin. Linda Teo, ředitelka ManpowerGroup Singapore, popisuje současné dění spíše jako regionální diverzifikaci než jako masovou relokaci. Většina společností se podle ní nerozhoduje striktně mezi Singapurem a Malajsií, ale stále častěji využívá oba trhy komplementárním způsobem. Tento přístup je základem pro budování odolnějších a udržitelnějších provozních modelů. Zástupci značek H&M i Heineken shodně zopakovali, že Singapur pro ně zůstává klíčovým trhem. Mluvčí H&M potvrdila, že si společnost ve městě ponechá svou kancelář a zachová maloobchodní zastoupení, což odráží její dlouhodobý závazek. Heineken pak ve svém prohlášení uvedl, že přesun výroby mu umožní prohloubit roli Singapuru jakožto základny pro regionální komerční operace, logistiku, inovace a kapacity využívající generativní umělou inteligenci. Očekávaná zóna JS-SEZ, která se rozkládá na ploše přesahující 3 500 čtverečních kilometrů, se tak stane středobodem toho, jak budou společnosti alokovat své zdroje. Podle agentury Enterprise Singapore má zóna usnadnit investice napříč 11 sektory, včetně podnikových služeb, digitální ekonomiky a vzdělávání. Agentura tento projekt označuje za významný milník v bilaterální ekonomické spolupráci, zejména v době, kdy celosvětově sílí boj o obchod, investice a talenty. Malajsijský úřad pro rozvoj investic již v lednu 2025 podrobně představil chystané pobídky v rámci JS-SEZ, mezi něž patří i daňové sazby klesající až k hranici pěti procent pro vybrané sektory. Podle Alwyna Lima může zóna znamenat, že singapurské firmy budou těžit z malajsijského růstu. Zároveň to ale může vést k tomu, že více firem opustí Singapur, aby mohly naplno využít podstatně větší domácí trh Malajsie. Lim na závěr dodává, že bude nesmírně zajímavé sledovat, zda uvidíme kompletní odchody firem, nebo spíše takzvané sdílení. Při tomto modelu si korporace ponechají funkce vyšší úrovně v Singapuru a do Malajsie přesunou pouze samotnou výrobu a základní provozní činnosti.