Asijské akciové trhy ztrácejí dynamiku v očekávání klíčových hospodářských výsledků technologického sektoru. Zvyšující se těžební kvóty kartelu OPEC+ stlačily ceny ropy na téměř čtyřměsíční minima. Ochlazení inflačních tlaků snižuje pravděpodobnost bezprostředního zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem.   Asijské trhy v zajetí opatrnosti a ropný propad Asijské akciové trhy zahájily nový obchodní týden značně nejistě, když se investorů zmocnila zvýšená opatrnost před nadcházející výsledkovou sezónou. Ta bude podle analytiků zcela klíčová především pro sektor umělé inteligence, který v posledních měsících neúnavně táhl globální technologický růst. Zatímco akciové indexy hledají jasný směr, komoditní trhy zažívají znatelné ochlazení. Potenciál výrazně vyšší nabídky na trhu s černým zlatem totiž stlačil ceny ropy a slibuje tolik potřebnou úlevu od globálních inflačních tlaků. Navzdory absenci jakéhokoliv hmatatelného pokroku v napjatých mírových jednáních mezi Spojenými státy a Íránem zůstává klíčový Hormuzský průliv plně průjezdný. Jen od pondělí do soboty minulého týdne jím podle dostupných reportů bezpečně proplulo na 160 obchodních plavidel, což rozptýlilo bezprostřední obavy z narušení dodavatelských řetězců. Kartel OPEC+ navíc definitivně potvrdil dohodu o dalším navýšení těžebních kvót. Od srpna tak na trh zamíří dodatečných 188 tisíc barelů denně, což plynule navazuje na podobná produkční navýšení z června a července. V důsledku těchto kroků oslabila severomořská ropa Brent (BZ=F) o 0,2 % na téměř čtyřměsíční minimum 71,95 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI (CL=F) zůstala cenově stabilní na úrovni 68,72 dolaru. Geopolitická scéna přitom zůstává mimořádně aktivní. Americký prezident Donald Trump se tento týden zúčastní klíčového summitu NATO v Turecku, kde má naplánované strategické setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem tohoto jednání je obnovit diplomatický tlak na ukončení probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, což trhy bedlivě sledují. Ústup inflačních tlaků a vyčkávání centrálních bank Citelný pokles energetických nákladů přináší na trhy značnou dávku optimismu. V kombinaci se slabšími daty z amerického trhu práce totiž investoři začali masivně přehodnocovat riziko brzkého zvýšení úrokových sazeb ze strany centrálních bank. Aktuální data z trhu s termínovými kontrakty naznačují, že existuje 78% pravděpodobnost ponechání sazeb na stávající úrovni během nadcházejícího zasedání amerického Fedu, které je naplánováno na 29. července. Trhy nyní netrpělivě vyhlížejí zveřejnění zápisu z posledního jednání Fedu. Očekává se, že dokument poodhalí detaily ohledně jestřábího obratu některých členů bankovní rady, ačkoliv tyto razantní postoje předcházely nedávnému propadu cen ropy. „I kdybyste se domnívali, že existuje reálné riziko brzkého kroku ze strany Fedu, myslím si, že jsme minimálně na další měsíc v bezpečí,“ uvedl Richard Yetsenga, hlavní analytik společnosti ANZ. Zároveň však dodal, že inflace se již pět let drží nad preferovaným cílem centrální banky. Makroekonomický kalendář tento týden otevírá americký index nákupních manažerů ve službách (ISM). Analytické předpovědi favorizují mírný pokles na stále velmi zdravou úroveň 54,0 bodu za měsíc červen. Pozornost se rovněž stáčí k Evropě, kde na konferenci Evropské centrální banky vystoupí řada vlivných bankéřů, včetně guvernéra Fedu Christophera Wallera a prezidentky ECB Christine Lagardeové. Ve čtvrtek pak promluví vlivný prezident newyorského Fedu John Williams. Zatímco americký Fed prozatím vyčkává, novozélandská centrální banka se podle tržních odhadů chystá k akci. Očekává se, že na svém středečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Frederic Neumann, hlavní ekonom pro Asii ve společnosti HSBC, upozorňuje, že i v případě pasivity Fedu udržují napjatý výrobní sektor, hrozba vyšších cen potravin kvůli fenoménu El Niño a slabší lokální měny centrální bankéře v defenzivě. Zlatá horečka čipového sektoru a technologické zisky Slabší obavy z bezprostředního růstu sazeb uvolňují investorům ruce, aby se mohli plně soustředit na blížící se záplavu firemních bilancí. Výsledkovou sezónu tento týden symbolicky odstartují giganti Delta Air Lines (DAL) a PepsiCo (PEP) . Skutečný rozruch se však očekává od asijských technologických lídrů, kteří masivně profitují z aktuálního rozmachu umělé inteligence. Jihokorejská společnost Samsung Electronics (005930.KS) se podle analytiků chystá v úterý doslova ohromit trhy. Odhady LSEG SmartEstimate předpovídají, že největší světový výrobce paměťových čipů vykáže za druhé čtvrtletí provozní zisk 86 bilionů wonů (56,35 miliardy dolarů), což představuje astronomický osmnáctinásobný nárůst. Tento boom je přímým důsledkem enormní poptávky po umělé inteligenci a omezených dodávek. Ačkoliv jihokorejský trh minulý týden mírně korigoval, od začátku roku si stále připisuje úctyhodných 90 %. V pondělí však asijské indexy spíše ztrácely. Japonský index Nikkei 225 (^N225) odepsal 0,4 % a širší asijsko-pacifický index oslabil o 0,2 %. V Evropě klesly futures na EURO STOXX 50 (^STOXX50E) o 0,1 %, zatímco britský FTSE 100 (^FTSE) a německý DAX (^GDAXI) stagnovaly. Americké futures na S&P 500 (^GSPC) posílily o 0,2 % a technologický Nasdaq (^IXIC) přidal dalších 0,7 %. Na měnových trzích se americký dolarový index stabilizoval na hodnotě 100,880 bodu poté, co vstřebal zklamání z červnových dat o zaměstnanosti. Měnový pár EUR/USD (EURUSD=X) zůstal bez výraznějších změn na úrovni 1,1434 dolaru, těsně nad třináctiměsíčním minimem. Vůči japonské měně dolar zpevnil o 0,3 % na 161,96 jenu, čímž se přiblížil ke čtyřicetiletým maximům a spekulanti tak nadále testují odhodlání japonských úřadů k intervenci. Zlato (GC=F) mezitím mírně oslabilo na 4 166 dolarů za unci po předchozím silném růstu.