Asijské akciové trhy zaznamenaly výrazný růst v návaznosti na pozitivní náladu na Wall Street, kterou podpořila mírnější než očekávaná inflace ve Spojených státech. Technologický sektor zažívá masivní oživení, přičemž jihokorejský index Kospi vystřelil o více než 7 % díky silnému návratu polovodičových titulů. Geopolitické napětí mezi USA a Íránem nadále eskaluje, což vyvolává obavy o bezpečnost klíčových námořních tras a tlačí ceny ropy neúprosně vzhůru.   Zpomalení americké inflace probouzí globální akciové trhy Globální finanční trhy zachvátila vlna čerstvého optimismu. Hlavním katalyzátorem tohoto pozitivního sentimentu se stala zpráva ze Spojených států, která ukázala, že spotřebitelská inflace nedosáhla tak hrozivých úrovní, jak se mnozí ekonomové obávali. Spotřebitelé sice museli za benzín, potraviny a další životní náklady zaplatit o 3,5 procenta více než ve stejném období loňského roku, nicméně tento údaj představuje výrazné zmírnění dosavadních cenových tlaků. Asijské akciové parkety na tento vývoj zareagovaly převážně silným růstem, čímž plynule navázaly na předchozí úspěšnou seanci na Wall Street. Nejvýraznějším skokanem asijského obchodování se stal jihokorejský index Kospi (^KS11) , který doslova explodoval a připsal si impozantních 7,1 procenta, čímž uzavřel na hodnotě 7 343,37 bodu. Za tímto raketovým vzestupem stojí především masivní oživení cen akcií v klíčovém polovodičovém sektoru, který se dynamicky vzpamatovává z nedávných agresivních výprodejů. Pozitivní nálada se rychle přelila i do Japonska, kde hlavní index Nikkei 225 (^N225) vzrostl o 0,9 procenta na 68 353,91 bodu. Zelená čísla hlásí také další významné trhy v asijsko-pacifickém regionu. Australský index S&P/ASX 200 (^AXJO) mírně posílil o 0,2 procenta na 8 830,00 bodu, zatímco hongkongský index Hang Seng (^HSI) si polepšil o 1,6 procenta a dosáhl úrovně 24 721,10 bodu. Výjimkou potvrzující pravidlo se stal pevninský čínský trh. Tamní index Shanghai Composite (000001.SS) odepsal 0,4 procenta a klesl na 3 952,04 bodu. Tento pokles v Šanghaji přímo koreluje s nově zveřejněnými vládními daty o stavu domácí ekonomiky. Čínské hospodářství totiž v období od dubna do června rostlo v anualizovaném vyjádření tempem pouhých 4,3 %. To představuje poměrně prudké zpomalení oproti pětiprocentní expanzi, kterou druhá největší světová ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku. Technologičtí giganti mažou ztráty a dluhopisový trh reaguje Na americké půdě se mezitím odehrával boj o návrat k růstovým hodnotám. Širší americký index S&P 500 (^GSPC) přidal 0,4 % a uzavřel na hodnotě 7 543,59 bodu, čímž umazal část své ztráty ve výši 0,8 % z předchozího dne. Tradiční index Dow Jones Industrial Average (^DJI) zaznamenal jen kosmetický nárůst o necelou desetinu procenta na 52 508,27 bodu. Technologický index Nasdaq Composite (^IXIC) naopak sebevědomě posílil o 0,9 % na 26 107,01 bodu. Akciím výrazně pomohlo uvolnění napětí na dluhopisovém trhu. Výnosy klesly právě v reakci na zmíněnou zprávu o americké inflaci. Nižší inflační tlaky totiž mohou výrazně ulevit americké centrální bance (Fed) od nutnosti nadále zvyšovat úrokové sazby. Vyšší sazby sice drží inflaci na uzdě, ale zároveň dusí hospodářský růst a srážejí ocenění prakticky všech typů investičních aktiv napříč trhem. Po zveřejnění těchto makroekonomických dat vidí obchodníci pravděpodobnost, že Fed na svém zasedání za několik týdnů zvýší hlavní úrokovou sazbu, na méně než 17 %. K celkové stabilizaci trhu přispěl také silný návrat velkých a vlivných technologických společností. Akcie výrobce pamětí Micron Technology (MU) vzrostly o 4,9 % a gigant v oblasti umělé inteligence Nvidia (NVDA) si připsal 4,1 %. O den dříve přitom tyto dva tituly patřily k největším zátěžím indexu S&P 500, když se propadly o 4,4 %, respektive o 3,5 %. Zklidnění se projevilo i u státních obligací. Výnos referenčních 10letých amerických státních dluhopisů (^TNX) klesl z pondělních 4,62 % na 4,58 %. Tím se alespoň dočasně zastavil jejich strmý růst z úrovně 3,97 %, kde se nacházely před začátkem válečného konfliktu s Íránem. Na měnových trzích pak americký dolar vůči japonskému jenu (JPY=X) mírně oslabil na 162,16 jenu ze 162,19 jenu. Společná evropská měna euro (EURUSD=X) naopak posílila na 1,1436 dolaru z předchozích 1,1425 dolaru. Geopolitické hrozby a eskalace napětí drží ropu na vzestupu Přestože akciové trhy hlásí solidní zisky, celkový růstový potenciál zůstává tlumený kvůli přetrvávajícím geopolitickým rizikům. Investoři se vážně obávají, že Spojené státy a Írán by se mohly vrátit k otevřené válce plného rozsahu. Tato bezprostřední hrozba funguje jako spolehlivý katalyzátor pro energetické trhy a neúprosně tlačí ceny černého zlata směrem vzhůru. Obnovené vojenské útoky v regionu výrazně zvyšují riziko dalšího narušení klíčových transportních tras pro přepravu ropy a zemního plynu, zejména pak v kritické oblasti Hormuzského průlivu. Na komoditních trzích tak referenční americká lehká ropa WTI (CL=F) zdražila o 86 centů na 80,20 dolaru za barel. Mezinárodní standard, ropa Brent (BZ=F) , si připsal 1,15 dolaru a obchodoval se za 85,88 dolaru za barel. „Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které bylo podepsáno minulý měsíc, se ukázalo být vším možným, jen ne fungující dohodou. Obě strany si opět vyměňují vojenské údery a na současnou situaci v Hormuzském průlivu mají naprosto odlišné názory,“ uvedl Tim Waterer, hlavní tržní analytik společnosti KCM Trade. Tato eskalace má přímý dopad na globální logistiku. Podle Waterera se lodní doprava v oblasti Perského zálivu stává stále nebezpečnější, což nevyhnutelně vede k opětovnému poklesu objemu dopravních toků. Trhy tak aktuálně balancují na tenkém ledě mezi makroekonomickým optimismem z klesající inflace a strachem z geopolitického kolapsu. Investoři navíc s napětím vyhlížejí další vlnu jarních hospodářských výsledků od různých korporací, které by mohly definitivně potvrdit kondici světové ekonomiky.