Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla anualizovaným tempem 1,5 %, zatímco ekonomové očekávali 2 %. Cenový index HDP meziročně stoupl o 6,2 % a výrazně překonal odhadovaný čtyřprocentní růst. Spotřeba domácností vzrostla o 3,2 %, což bylo nad očekáváním i údajem z předchozího období. Fed nyní řeší složitou kombinaci pomalejšího růstu, energetických cenových tlaků a rizika stagflace. Tempo růstu zaostalo za očekáváním Růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil a nedosáhl odhadů ekonomů. Hrubý domácí produkt se podle údajů ministerstva obchodu zvýšil v anualizovaném vyjádření o 1,5 %. Konsenzus počítal s dvouprocentním tempem. Výsledek zároveň ukázal citelné ochlazení proti prvnímu čtvrtletí, kdy americký HDP meziročně vzrostl o 2,1 %. Celková čísla odrážela zejména pokles vládních výdajů a zpomalení investic i vývozu. Tyto vlivy částečně vyrovnalo rychlejší utrácení domácností. Spotřebitelská poptávka zůstala navzdory slabšímu výkonu celé ekonomiky výrazná. Osobní spotřeba, která zachycuje výdaje amerických domácností za zboží a služby, meziročně vzrostla o 3,2 %. Ekonomové očekávali zvýšení o 2,2 %, zatímco předchozí údaj činil pouze 0,5 %. K hospodářskému růstu přispěly také investice do průmyslového a dopravního vybavení a do techniky určené ke zpracování informací. Dalším podpůrným faktorem byl vyšší vývoz ropných produktů, protože zahraniční odběratelé se po rozsáhlém omezení dodávek z Blízkého východu obraceli na Spojené státy. Široký cenový ukazatel překonal odhady Vedle pomalejšího hospodářského růstu přinesla zpráva také vyšší údaje o cenách. Cenový index HDP, který sleduje ceny napříč celým souborem zboží a služeb vyprodukovaných v USA, meziročně vzrostl o 6,2 %. Odhad činil čtyři % a v předchozím čtvrtletí index stoupl o 3,6 %. V mezičtvrtletním vyjádření se tento cenový ukazatel během roku 2026 postupně zvyšoval. Po vyloučení kolísavých cen potravin a energií však byl vývoj mírnější. Jádrový cenový index HDP meziročně přidal 3,4 %, tedy nepatrně méně než očekávaných 3,5 %. Předchozí hodnota dosahovala 4,4 %. Cenové tlaky souvisejí mimo jiné s dopady války v Íránu na energetické trhy. Vyšší ceny energií mohou současně zvyšovat inflaci a brzdit hospodářskou aktivitu. Vývoz americké ropy (CL=F) naopak podpořila poptávka odběratelů hledajících náhradu za omezené dodávky z Blízkého východu. Kombinace slabšího růstu a pokračujícího zdražování komplikuje rozhodování americké centrální banky. Pokud by cenové tlaky přetrvávaly současně s útlumem ekonomiky, mohla by zesílit debata o stagflaci, tedy stavu, kdy hospodářství stagnuje, ale cenová hladina nadále roste. Zdroj: Shutterstock Spotřebitelská inflace v červnu polevila Údaje o HDP byly zveřejněny den poté, co Federální rezervní systém rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny. Předseda Fedu Kevin Warsh nadále zdůrazňuje cenovou stabilitu. Centrální banka nyní sleduje, jak dlouho budou energetické dopady konfliktu v Íránu udržovat inflaci na zvýšené úrovni a současně zatěžovat ekonomickou aktivitu. Odlišný obraz než široký cenový index HDP nabídl červnový index výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed používá jako preferované měřítko inflace. Meziročně se zvýšil o 3,7 %, v souladu s očekáváním a méně než květnových 4,1 %. V meziměsíčním srovnání ceny měřené indexem PCE klesly o 0,1 %. Také tento výsledek odpovídal odhadům a znamenal výrazné zpomalení proti revidovanému květnovému růstu o 0,5 %. Jádrový index PCE, jenž nezahrnuje ceny potravin a energií, meziročně vzrostl o 3,3 %. Výsledek se shodoval s očekáváním a byl o desetinu procentního bodu nižší než květnových 3,4 %. Meziměsíčně jádrové ceny přidaly 0,1 %, zatímco odhad činil 0,2 % a v květnu dosáhl růst 0,3 %. Jamie Cox, řídící partner společnosti Harris Financial Group, uvedl, že data potvrzují dřívější obraz inflačního vývoje. Podle něj by bez energetického šoku inflace směřovala níže. Čtvrteční soubor ukazatelů tak spojil slabší celkový růst, silné výdaje domácností a rozdílný vývoj jednotlivých cenových měřítek.