Moderní firmy stále častěji opouštějí tradiční reklamní kampaně a přecházejí na takzvaný anti-marketing. Místo drahých celebrit využívají k propagaci běžné zaměstnance a zákazníky, což u mladší generace vyvolává větší pocit autenticity. Tento trend, označovaný jako ekonomika influencerů, se snaží oslovit mladé publikum prostřednictvím neformálního obsahu.
Příkladem je zdravotnická společnost ResMed, která dominuje trhu s přístroji pro léčbu spánkové apnoe. Společnost spustila kampaň „CPAP Baddies“, která na sociálních sítích propaguje léčbu pomocí běžných uživatelů. Tento účet zaznamenal za posledních 30 dní přes 4,2 milionu zhlédnutí a získal 6 200 sledujících na platformách Instagram a TikTok. Podobný krok učinil i řetězec Starbucks , jehož vybraní zaměstnanci tvoří neformální obsah pro oficiální profily.
Odborníci upozorňují, že ačkoliv tento obsah působí spontánně, jde o promyšlenou strategii podpořenou velkými marketingovými rozpočty. Ne vždy je však tato taktika úspěšná, což dokazuje sázková platforma Polymarket, jejíž obdobný projekt po vlně kritiky za klamavý marketing přestal fungovat.
Moderní firmy stále častěji opouštějí tradiční reklamní kampaně a přecházejí na takzvaný anti-marketing. Místo drahých celebrit využívají k propagaci běžné zaměstnance a zákazníky, což u mladší generace vyvolává větší pocit autenticity. Tento trend, označovaný jako ekonomika influencerů, se snaží oslovit mladé publikum prostřednictvím neformálního obsahu.
Příkladem je zdravotnická společnost ResMed, která dominuje trhu s přístroji pro léčbu spánkové apnoe. Společnost spustila kampaň „CPAP Baddies“, která na sociálních sítích propaguje léčbu pomocí běžných uživatelů. Tento účet zaznamenal za posledních 30 dní přes 4,2 milionu zhlédnutí a získal 6 200 sledujících na platformách Instagram a TikTok. Podobný krok učinil i řetězec Starbucks , jehož vybraní zaměstnanci tvoří neformální obsah pro oficiální profily.
Odborníci upozorňují, že ačkoliv tento obsah působí spontánně, jde o promyšlenou strategii podpořenou velkými marketingovými rozpočty. Ne vždy je však tato taktika úspěšná, což dokazuje sázková platforma Polymarket, jejíž obdobný projekt po vlně kritiky za klamavý marketing přestal fungovat.
Moderní firmy stále častěji opouštějí tradiční reklamní kampaně a přecházejí na takzvaný anti-marketing. Místo drahých celebrit využívají k propagaci běžné zaměstnance a zákazníky, což u mladší generace vyvolává větší pocit autenticity. Tento trend, označovaný jako ekonomika influencerů, se snaží oslovit mladé publikum prostřednictvím neformálního obsahu.Příkladem je zdravotnická společnost ResMed, která dominuje trhu s přístroji pro léčbu spánkové apnoe. Společnost spustila kampaň „CPAP Baddies“, která na sociálních sítích propaguje léčbu pomocí běžných uživatelů. Tento účet zaznamenal za posledních 30 dní přes 4,2 milionu zhlédnutí a získal 6 200 sledujících na platformách Instagram a TikTok. Podobný krok učinil i řetězec Starbucks , jehož vybraní zaměstnanci tvoří neformální obsah pro oficiální profily.Odborníci upozorňují, že ačkoliv tento obsah působí spontánně, jde o promyšlenou strategii podpořenou velkými marketingovými rozpočty. Ne vždy je však tato taktika úspěšná, což dokazuje sázková platforma Polymarket, jejíž obdobný projekt po vlně kritiky za klamavý marketing přestal fungovat.
