Fed zvažuje zvýšení sazeb kvůli inflaci nad dvouprocentním cílem Inflaci nyní pohánějí hlavně geopolitika, cla a nabídka AI zvyšuje ceny pamětí a technologických komponent Trhy zatím více očekávají ponechání sazeb beze změny Americká centrální banka stojí znovu pod tlakem, aby zkrotila inflaci. Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh slíbil vrátit růst cen k cílové úrovni 2 %, a část investorů proto očekává, že Fed může již na nejbližším zasedání přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. Řada ekonomů však upozorňuje, že současná inflace má jiný charakter než před několika lety a tradiční nástroje měnové politiky na ni mají jen omezený vliv. Zatímco během inflační vlny po pandemii pomohlo prudké zvýšení úrokových sazeb ochladit přehřátou poptávku, dnešní růst cen je z velké části důsledkem problémů na straně nabídky. Ty Fed svými rozhodnutími ovlivňuje jen velmi obtížně. Současnou inflaci pohánějí hlavně geopolitika a cla Federální rezervní systém v letech 2022 a následujících výrazně zvýšil úrokové sazby, aby zpomalil spotřebu i investice a vytvořil prostor pro obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Tento postup tehdy pomohl dostat pod kontrolu inflaci, která v polovině roku 2022 dosahovala až 9,1 %. Současná situace je však odlišná. Inflace se nyní pohybuje kolem 3,5 %, což je sice stále nad dvouprocentním cílem Fedu, ale výrazně níže než během předchozí inflační krize. Současně americká ekonomika nevykazuje známky přehřívání. Tempo přijímání nových zaměstnanců zůstává utlumené a růst mezd se zpomalil natolik, že jen těsně drží krok se zdražováním. Hlavním problémem jsou naopak omezení na straně nabídky. Válka s Íránem narušila tok energetických surovin z Blízkého východu, což zvýšilo ceny nafty, benzinu i leteckého paliva. K vyšším cenám některého zboží přispívají také vysoká cla zavedená administrativou prezidenta Donalda Trumpa, přestože jejich dopad zatím nedosáhl rozsahu, kterého se část trhu původně obávala. Ekonomové proto upozorňují, že zvyšování sazeb samo o sobě nedokáže odstranit příčiny současného růstu cen. Fed totiž nemůže ukončit ozbrojený konflikt, obnovit plynulou dopravu přes Hormuzský průliv ani změnit obchodní politiku Spojených států. Vyšší sazby mohou ekonomice více uškodit než pomoci Řada ekonomů se domnívá, že agresivnější měnová politika by v současné situaci mohla přinést více škody než užitku. Zvýšení úrokových sazeb by sice mohlo dále utlumit poptávku, zároveň by však představovalo dodatečnou zátěž pro již zpomalující ekonomiku. Podle ekonomů by prudší zpřísnění měnové politiky mohlo negativně zasáhnout akciové trhy, což by následně dopadlo i na pracovní trh. Americká zaměstnanost se sice po velmi slabém roce 2025 stabilizovala, nábor nových zaměstnanců však zůstává relativně slabý. Stejný názor zastává i bývalá předsedkyně Fedu Janet Yellenová, která již dříve uvedla, že základní strategií centrální banky by mělo být přehlížení krátkodobých nabídkových šoků namísto okamžité reakce prostřednictvím vyšších sazeb. Výjimkou by podle ní byla situace, kdy by se výrazně zhoršila inflační očekávání. Pokud by totiž domácnosti i investoři přestali věřit, že inflace postupně klesne, zaměstnanci by mohli požadovat výraznější růst mezd a firmy by začaly preventivně zvyšovat ceny. Takový vývoj by mohl vytvořit začarovaný kruh, ve kterém by se vyšší inflace sama dále posilovala. Podle většiny ekonomů se však tržní inflační očekávání stále nacházejí daleko od úrovní, které by podobný scénář naznačovaly. Analytici společnosti Moody's (MCO) odhadují, že přibližně 0,66 procentního bodu letošní očekávané inflace připadne na důsledky války s Íránem. Dalších 0,17 procentního bodu připisují clům a obchodním omezením, zatímco menší část růstu cen souvisí s přísnější imigrační politikou. Žádný z těchto faktorů přitom podle ekonomů vyšší úrokové sazby neodstraní. Také ekonomové Goldman Sachs (GS) dospěli ve své analýze k závěru, že omezené zvýšení sazeb by pravděpodobně přineslo jen velmi malý efekt při snižování inflace. AI zvyšuje poptávku po čipech i pamětech Vedle geopolitických faktorů přispívá k růstu cen také rychlý rozvoj umělé inteligence (AI). Masivní investice technologických firem do datových center výrazně zvýšily poptávku po paměťových čipech a dalších komponentách, což se promítá do jejich cen. Moody's odhaduje, že samotný boom AI zvýší letošní inflaci přibližně o 0,25 procentního bodu. Významnou roli přitom hrají obrovské investice do infrastruktury potřebné pro provoz moderních modelů umělé inteligence. Dopady již pociťují i spotřebitelé. Apple (AAPL) například výrazně zvýšil ceny počítačů MacBook, tabletů iPad i dalších produktů. Společnost tento krok vysvětlila mimořádně silnou poptávkou po pamětech a úložných technologiích, která souvisí s rozsáhlou výstavbou datových center. Podle ekonomů je však nepravděpodobné, že by několik zvýšení úrokových sazeb dokázalo tento investiční trend zásadně zpomalit. Firmy totiž do rozvoje AI investují obrovské prostředky a krátkodobé změny měnové politiky jejich strategii pravděpodobně výrazně neovlivní. Přesto zůstává rozhodnutí Fedu nejisté. Na rozdíl od předchozích let vedení centrální banky neposkytlo investorům jasší vodítka ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Trhy proto zůstávají rozdělené. Podle nástroje CME FedWatch aktuálně investoři přisuzují přibližně 38% pravděpodobnost zvýšení sazeb a 62% pravděpodobnost, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny. Někteří analytici zároveň upozorňují, že současná inflace nemusí být natolik vytrvalá, aby vyžadovala další zásah centrální banky. Ceny sice pravděpodobně neklesnou na úrovně před pandemií, tempo jejich růstu by se však mohlo postupně vrátit k běžnějším hodnotám. Zlepšení dostupnosti zboží a služeb by pak podle ekonomů mělo přicházet především prostřednictvím vyšších příjmů domácností, nikoliv plošného poklesu cen.