Otevření nového prezidentského centra bývalého prezidenta Baracka Obamy znovu rozproudilo debatu o tom, zda se Spojené státy mohou vrátit k politické kultuře, která existovala před nástupem Donalda Trumpa. Obama otevřel centrum připomínající předtrumpovskou politickou éru Část veřejnosti nostalgii sdílí, jiní odmítají politické elity Trump podle autora vyrostl z dlouhodobé nedůvěry veřejnosti Budoucnost má stát na autenticitě, nikoli návratu minulosti Fotografie z této události, na níž se společně objevily čtyři bývalé prezidentské páry z obou hlavních politických stran, vyvolala u části veřejnosti nostalgii po době, kdy americká politika působila méně konfliktně. Zároveň ale připomněla, že právě období před Trumpem mnozí považují za jednu z příčin dnešní hluboké společenské polarizace. Nostalgie po době před Trumpem Na fotografii pořízené při slavnostním otevření Obama Presidential Center v Chicagu stáli vedle sebe Bill a Hillary Clintonovi, George a Laura Bushovi, Barack a Michelle Obamovi i Joe a Jill Bidenovi. Snímek rychle získal pozornost na sociálních sítích, protože připomínal období, kdy bývalí prezidenti bez ohledu na stranickou příslušnost veřejně vystupovali společně a zdůrazňovali vzájemný respekt. Tomu odpovídal i doprovodný komentář Baracka Obamy. Bývalému prezidentovi Georgeovi Bushovi a jeho manželce poděkoval za přátelství, rady i službu zemi. Podobně ocenil také Billa a Hillary Clintonovy a poděkoval Joeovi a Jill Bidenovým za společnou cestu. Pro mnoho lidí působila fotografie jako návrat do úplně jiné éry americké politiky. Jako by se mezitím neodehrála řada událostí, které Spojené státy zásadně změnily – dvě prezidentská období Donalda Trumpa, spory kolem prezidentských voleb, pandemie covidu-19 nebo proměna mezinárodního řádu. Právě tento kontrast vedl část veřejnosti k přesvědčení, že fotografie symbolizuje dobu, kdy byla americká politika stabilnější, důvěra ve státní instituce vyšší a společnost méně rozdělená. Jedni vidí jednotu, druzí uzavřený klub elit Na sociálních sítích se objevila řada pozitivních reakcí. Někteří komentující připomínali dobu, kdy podle nich nebyla americká společnost tak silně polarizovaná a kdy mezi představiteli obou stran stále existovala schopnost spolupracovat. Barack Obama přitom zdůraznil, že cílem nového centra není vyvolávat nostalgii po minulosti, ale připomínat lidem, čeho mohou Spojené státy znovu dosáhnout. Stejně silná však byla i opačná vlna reakcí. Kritici označili společnou fotografii za symbol politického establishmentu, který podle nich dlouhodobě ztratil kontakt s běžnými Američany. Jedním z nejvýraznějších komentářů na síti X bylo tvrzení, že právě čtyři prezidenti zachycení na fotografii nesou největší odpovědnost za úpadek Spojených států během posledního čtvrtstoletí. Autor připomíná také knihu This Town z roku 2013, ve které novinář Mark Leibovich popisuje washingtonský politický establishment jako uzavřený klub lidí, jejichž hlavním cílem se postupně stává udržení vlastního postavení. Členství v tomto prostředí podle něj postupně začne určovat identitu jeho členů a vytváří systém, který podporuje především vlastní pokračování. Právě tento obraz podle autora dobře vystihuje, proč část Američanů začala tradiční politické elity postupně odmítat. Trump byl důsledkem hlubší nespokojenosti Autor upozorňuje, že představa návratu k politice před rokem 2016 je do značné míry iluzorní. Donald Trump podle něj nevznikl ve vakuu ani nezpůsobil všechny problémy americké politiky. Jeho nástup byl především důsledkem dlouhodobě rostoucí nedůvěry vůči vládě, médiím i tradičním politickým elitám. Důvěra veřejnosti ve státní instituce začala výrazně klesat ještě před jeho vstupem do Bílého domu. Stejně tak autor připomíná prezidentské volby v roce 2016. Podle jeho názoru Trump nezvítězil pouze vlastní silou, ale také proto, že Hillary Clintonová představovala symbol politického establishmentu, který už značná část společnosti odmítala. Proto je podle autora nereálné očekávat, že by bylo možné jednoduše obnovit systém fungující před Trumpem, před brexitem nebo před masovým nástupem nezávislých internetových médií. Rozdělení americké společnosti je podle něj natolik hluboké, že návrat do tehdejší politické reality už není možný. Tento pohled podle autora sdílí dokonce i Steve Bannon, bývalý šéf Trumpovy prezidentské kampaně z roku 2016, který označil současný vývoj za směřování k temnému období způsobenému stále větší rozděleností americké společnosti. Budoucnost neleží ani v minulosti, ani v extrémech Autor zároveň odmítá myšlenku, že by bylo žádoucí obnovit starý politický establishment v jeho původní podobě. Přestože podle něj Donald Trump svým stylem vládnutí ukázal význam některých dřívějších politických pravidel a standardů, současně odhalil i slabiny a pokrytectví části amerických elit. Budoucnost proto podle autora nespočívá ani v návratu ke starému systému, ani v pokračující radikalizaci politické scény. Za důležitější považuje vznik politiků, kteří budou působit autentičtěji a budou schopni oslovit voliče jiným způsobem než tradiční establishment. Jako příklady uvádí Zohran Mamdani nebo Bernie Sanders. Jejich popularita podle autora nespočívá pouze v jejich politických programech, ale také v tom, že na voliče působí důvěryhodněji a autentičtěji než představitelé tradičních politických struktur. Podle autora proto není cílem znovu vybudovat uzavřený svět politických elit, ale vytvořit prostředí, ve kterém bude politika pro veřejnost působit otevřeněji, důvěryhodněji a méně jako exkluzivní klub několika vyvolených.