Rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny vedlo k oslabení dolaru a pomohlo euru překonat krátkodobý klesající trend. Pozornost trhů se nyní přesouvá ke klíčovým makroekonomickým datům o hospodářském růstu a síle spotřebitelských výdajů na obou stranách Atlantiku. Trvalému proražení nad silnou úroveň rezistence 1.1480 aktuálně brání přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a rostoucí ceny energií.   Vliv Fedu a přecenění úrokových sazeb Měnový pár EUR/USD (EURUSD=X) zaznamenal během středečního obchodování výrazný skok vzhůru. Stalo se tak bezprostředně poté, co americká centrální banka (Fed) ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Toto rozhodnutí přimělo obchodníky k rychlému uzavírání sázek na zpřísnění měnové politiky, které byly do té doby zaceněny na krátkém konci americké výnosové křivky. Následný pokles výnosů pomohl euru prolomit mírný klesající trend, pod kterým se obchodovalo již od poloviny července. Než se však investoři začnou hnát za vidinou dalšího růstu a sázet na proražení širšího pásma, ve kterém evropská měna uvízla během posledních šesti týdnů, je namístě se ptát, zda skutečně došlo k zásadnímu posunu v makroekonomickém prostředí. Vzhledem k opětovně eskalujícímu geopolitickému napětí, prudce rostoucím cenám energií a tokům kapitálu spojeným s koncem měsíce, jež mohou zkreslovat cenovou akci, existuje mnoho důvodů k pochybnostem, zda středeční pohyb odráží celou realitu. Před samotným zasedáním Fedu indikovaly jednodenní indexové swapy zpřísnění o zhruba devět bazických bodů. To implikovalo přibližně třetinovou pravděpodobnost zvýšení sazeb o tradičních 25 bazických bodů. Když se tento scénář nenaplnil, trhy svá očekávání bleskově přehodnotily a poslaly výnosy krátkodobých státních dluhopisů prudce dolů. Vzhledem k úzké korelaci mezi eurem a americkými sazbami v posledním měsíci byla rally přesně tím, co by tržní mechanismy předpovídaly. Zásadní otázkou však zůstává, zda má tento pohyb ještě prostor k dalšímu růstu. Přestože Fed zvolil vyčkávací taktiku, trhy nadále zaceňují zpřísnění o zhruba 50 bazických bodů do červnového zasedání v příštím roce. Z toho jasně vyplývá, že investoři stále věří v nutnost dalších kroků ze strany měnového výboru k obnovení cenové stability. Pokud by trhy plně zacenily další zvýšení sazeb a Fed by opět nezasáhl, strategická nejistota by se pro americký dolar mohla stát fatální. Hospodářský růst a spotřebitelská síla v centru pozornosti Pozornost investorů se nyní přesouvá k hutné sérii ekonomických dat z obou stran Atlantiku. Ačkoliv zpráva o inflaci v Německu tradičně přitahuje značný zájem před celoevropskými daty, hlavním hybatelem pro euro bude pravděpodobně hospodářský růst. Očekává se, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí expandovala o 0,2 %, což by při absenci revizí zvedlo meziroční růst na skromných 0,5 %. Ve Spojených státech se naopak předpokládá nárůst HDP o sezónně očištěných 2,1 % anualizovaně, což by odpovídalo tempu z prvního čtvrtletí. Ačkoliv předběžná zpráva o americkém HDP vychází z řady předpokladů a podléhá pozdějším revizím, historické zkušenosti jasně ukazují, že dokáže s trhy výrazně zahýbat a nastavit krátkodobý trend. Během dnešní seance bude rovněž zveřejněn červnový jádrový index výdajů na osobní spotřebu (PCE), který je preferovaným měřítkem inflace pro Fed. Ten však v současnosti málokdy přináší šokující zjištění, neboť jej analytici dokážou velmi přesně predikovat na základě dříve zveřejněných zpráv. Mnohem větší váha tak bude přikládána údajům o osobních příjmech a výdajích, které ukážou, zda si američtí spotřebitelé udrží svou překvapivou odolnost. Domácnosti totiž nadále tvoří pomyslnou páteř amerického hospodářského růstu. Jakékoliv náznaky, že růst příjmů zpomaluje nebo že míra úspor dále klesá, by vyvolaly oprávněné obavy, jak dlouho ještě mohou spotřebitelé táhnout celou ekonomiku. Pro další směřování měnového páru bude nakonec rozhodující relativní srovnání hospodářského růstu. Jakákoliv výrazná odchylka od očekávání má potenciál dramaticky posunout úroková očekávání. Technická analýza a klíčové úrovně odporu Z širšího technického pohledu se evropská měna od poloviny června pohybuje v jasně vymezeném pásmu. Růst je shora limitován silnou rezistencí kolem úrovně 1.1480, zatímco nákupní objednávky se opakovaně objevují poblíž 1.1364 a u 38,2% Fibonacciho úrovně zpětného návratu z býčího pohybu od ledna 2025 do ledna 2026, jež leží na hodnotě 1.1355. Prodejci tuto zónu podpory otestovali začátkem týdne, avšak neuspěli. Tento neúspěch medvědů otevřel cestu k proražení krátkodobého klesajícího trendu. Euro se tak nyní nachází zpět u horní hranice svého dlouhodobějšího rozpětí. Zmíněná rezistence na 1.1480 je navíc posílena 50denním jednoduchým klouzavým průměrem (SMA), který se nachází těsně nad ní. Pokud by cena přesvědčivě prorazila obě tyto bariéry, dalším logickým cílem by byla psychologická úroveň 1.1500. Za touto hranicí se pozornost přesune k dlouhodobější klesající trendové linii, která se aktuálně nachází těsně nad 1.1550, přičemž v její těsné blízkosti operuje i 100denní SMA. Tato konstelace vytváří mimořádně silnou zónu odporu, obzvláště za předpokladu, že geopolitické napětí na Blízkém východě zůstane na zvýšené úrovni. Směrem dolů se bývalá linie odporu stává primárním supportem, který aktuálně leží kolem hranice 1.1400. Indikátory momenta přitom nenabízejí jednoznačné přesvědčení. Index relativní síly (RSI) se sice vrátil nad neutrální padesátibodovou hranici, ale pohybuje se pouze na hodnotě 55. Zkušenosti z trhu tak napovídají, že bez výrazného zlepšení geopolitické situace nebo fatálního oslabení amerických dat bude trvalé proražení nad 1.1480 velmi obtížné.