Wall Street po čtvrtečním propadu zamířila zpět do zisku Konflikt s Íránem dál podporuje volatilitu i ceny ropy Intel Corp. (INTC) překonal očekávání díky poptávce po AI čipech Donald Trump zavedl nová cla na dovoz z 60 zemí Americké akcie se v pátek po výrazném čtvrtečním výprodeji vrátily k růstu. Obchodování však zůstávalo velmi volatilní a hlavní indexy během dne několikrát střídaly zisky a ztráty. Investoři nadále sledují především vývoj konfliktu na Blízkém východě, který v předchozím dni vyvolal prudký růst cen ropy a zvýšil obavy z opětovného zrychlení inflace. V průběhu páteční seance si širší index S&P 500 připisoval 0,6 % na 7 451,79 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average rostl o 0,7 % na 52 069,29 bodu. Technologický Nasdaq Composite nejprve mazal předchozí ztráty a následně se obchodoval se ziskem 0,1 % na 25 159,55 bodu. Čtvrteční výprodej spustila ropa a napětí na Blízkém východě Ve čtvrtek zasáhla americké akcie výrazná vlna výprodejů poté, co jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem oznámili útoky na saúdskoarabské tankery v Rudém moři. Současně pokračovaly vzájemné útoky mezi Spojenými státy a Íránem, což vedlo k prudkému růstu cen ropy. Cena severomořské ropy Brent během obchodování krátce překročila hranici 100 dolarů za barel, což obnovilo obavy investorů z další inflační vlny způsobené dražší energií. Vyšší inflace by mohla přimět centrální banky včetně Federálního rezervního systému (Fed) k přísnější měnové politice. Na tyto obavy reagoval také dluhopisový trh. Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly, což vytvořilo dodatečný tlak na akcie, zejména na technologický sektor. Hlavní ekonom pro trhy ve společnosti Capital Economics Jonas Goltermann upozornil, že pokračující růst cen energií začíná zatěžovat finanční trhy mnohem více než jen dluhopisový segment. Podle něj sice centrální banky zatím k novému růstu cen energií přistupují opatrně, prostor pro další zvýšení volatility však zůstává značný, pokud bude konflikt mezi Spojenými státy a Íránem dále eskalovat. Ropa část zisků odevzdala, geopolitické riziko ale nezmizelo V pátek ceny ropy část předchozích zisků korigovaly, přesto však směřovaly k výraznému týdennímu růstu. Americká armáda oznámila dokončení již třinácté vlny útoků proti íránským cílům. Údery byly zaměřeny mimo jiné na sklady bezpilotních prostředků a pobřežní sledovací stanoviště. Cílem operace bylo omezit schopnost Teheránu podnikat útoky na obchodní lodě v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejvýznamnější světové trasy pro přepravu ropy. Současně se objevily informace, že Írán odmítl návrh příměří podporovaný Spojenými státy, který měl prostřednictvím iráckého premiéra Alího al-Zaidího dorazit do Teheránu. Podle informací deníku The New York Times íránská strana uvedla, že není ochotna přijmout dočasnou dohodu, která by neřešila otázku kontroly nad Hormuzským průlivem. Právě tento návrh měl být jedinou aktuálně projednávanou možností příměří. Nejistota kolem dalšího vývoje konfliktu proto nadále představuje jeden z hlavních faktorů ovlivňujících náladu investorů. Technologický sektor hledá oporu v Intelu Vedle geopolitiky ovlivňovaly sentiment také výsledky hospodaření technologických společností. Slabší výsledky Alphabetu (GOOGL) (GOOG) a Tesly (TSLA) zůstávaly významným tématem i během pátečního obchodování. Analytici společnosti Vital Knowledge upozornili, že právě zklamání z výsledků těchto technologických gigantů mohlo být významnější příčinou čtvrtečního propadu akciových trhů než samotný konflikt s Íránem. Poukázali přitom na skutečnost, že stejně vážená verze indexu S&P 500, která omezuje vliv největších technologických firem, si vedla podstatně lépe díky silným výsledkům řady společností mimo technologický sektor. Pozitivní zprávy naopak přinesla společnost Intel Corp. (INTC) . Americký výrobce čipů zveřejnil výsledky za druhé čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků z Wall Street. K lepším číslům přispěla mimo jiné poptávka po čipech využívaných v moderních systémech umělé inteligence. Akcie Intelu v předobchodní fázi rostly o více než 5 %, což částečně zmírnilo negativní náladu v technologickém sektoru. Výsledky zároveň naznačily, že pokračující investice do infrastruktury pro AI nadále podporují poptávku po specializovaných polovodičích. Investoři během dne sledovali také předběžná červencová data společnosti S&P Global o aktivitě ve zpracovatelském průmyslu a sektoru služeb ve Spojených státech, přesto však zůstávala hlavním hybatelem trhu geopolitická situace. Donald Trump oznámil nová cla na dovoz z desítek zemí Dalším významným tématem pátečního obchodování byla obchodní politika Spojených států. Prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na dovoz z 60 zemí. Nové sazby ve výši 10 až 12,5 % nahrazují předchozí plošné desetiprocentní clo. Administrativa svůj krok odůvodňuje tím, že obchodní partneři Spojených států podle ní dostatečně nevymáhají zákaz dovozu zboží vyrobeného nucenou prací. Desetiprocentní clo se vztahuje také na Kanadu a Evropskou unii, přestože obě jurisdikce mají vlastní legislativu zakazující dovoz zboží vyrobeného nucenou prací. Představitelé americké administrativy však tvrdí, že tato pravidla nejsou důsledně uplatňována. Trump již dříve využil obdobná plošná cla poté, co Nejvyšší soud Spojených států v únoru zrušil jeho mimořádné pravomoci v oblasti obchodních opatření. Nově se Bílý dům opírá o ustanovení amerického obchodního zákona z roku 1974, které umožňuje zavádět cla a další obchodní sankce vůči zemím označeným za státy uplatňující nespravedlivé nebo diskriminační obchodní praktiky. Podle médií navíc administrativa zvažuje zavedení dalších cel v příštích týdnech, jejichž cílem má být omezení praktik, které Spojené státy označují za neférové v oblasti zpracovatelského průmyslu.