ZdrojFinancial TimesDatum zveřejnění článku: 2. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. AstraZeneca a Bristol Myers Squibb v posledních měsících jednaly o spojení, které by vytvořilo farmaceutickou skupinu s hodnotou téměř 400 miliard dolarů. Případná transakce by patřila k největším v historii farmaceutického odvětví a pravděpodobně by zahrnovala hotovost i akcie. Spojení by čelilo důkladnému antimonopolnímu i politickému přezkumu kvůli překryvu onkologických portfolií a možné změně sídla AstraZenecy.   Jednání mohou vyústit v jednu z největších farmaceutických transakcí Britská farmaceutická společnost AstraZeneca PLC (AZN) jedná se svým americkým konkurentem Bristol Myers Squibb Company (BMY) o spojení. Výsledkem by mohla být jedna z největších farmaceutických skupin na světě s tržní hodnotou blížící se 400 miliardám dolarů. Rozhovory podle lidí obeznámených se situací probíhaly v posledních měsících. Dohoda by mohla vzniknout v blízké době, jednání se však také mohou protáhnout nebo skončit bez výsledku. Přesná podoba případné transakce zatím není známa, pravděpodobně by však kombinovala hotovost a akcie. AstraZeneca, která je druhou nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností ve Spojeném království, má tržní kapitalizaci přibližně 196 miliard liber, tedy 264 miliard dolarů. Hodnota Bristol Myers Squibb dosahuje zhruba 133 miliard dolarů. Sloučený podnik by se podle tržní kapitalizace zařadil na čtvrté místo mezi světovými výrobci léčiv. AstraZeneca se k rozhovorům odmítla vyjádřit. Bristol Myers Squibb na žádost o komentář bezprostředně nereagovala. Případná dohoda by velikostí výrazně překonala dosud největší akvizici v historii britské skupiny, kterou bylo převzetí biotechnologické společnosti Alexion za 39 miliard dolarů v roce 2021. Americký trh je klíčový pro plán tržeb do roku 2030 Pro dlouholetého generálního ředitele AstraZenecy Pascala Soriota by spojení znamenalo další rozšíření působnosti skupiny ve Spojených státech. Firma už nyní na americkém trhu vytváří téměř polovinu svých celkových výnosů a počítá s jeho významnou rolí při plnění dlouhodobého finančního plánu. AstraZeneca si stanovila cíl zvýšit do roku 2030 roční tržby na 80 miliard dolarů. V minulém roce utržila 58,7 miliardy dolarů, takže rozdíl mezi dosaženou úrovní a stanoveným cílem činí 21,3 miliardy dolarů. Soriot minulý týden během hovoru s novináři uvedl, že společnost k dosažení této hranice fúze a akvizice nepotřebuje. Britský výrobce léčiv v posledních letech uzavíral licenční dohody v Číně, jimiž rozšiřoval zásobu vyvíjených léčiv. Pod Soriotovým vedením zároveň posílil svou pozici v onkologii. Rozsáhlou divizi zaměřenou na léčbu nádorových onemocnění provozuje také Bristol Myers Squibb. Jednání přicházejí poté, co AstraZeneca v červnu dokončila přímé uvedení svých akcií na burzu v New Yorku. Tento krok zvýšil v Británii obavy, že se některé z největších tamních společností obchodně i kapitálově orientují více na Spojené státy. Přeshraniční spojení by proto mohlo vyvolat politickou kontrolu na obou stranách Atlantiku, zejména pokud by zahrnovalo přesun právního sídla AstraZenecy do USA. Onkologická portfolia mohou zkomplikovat antimonopolní posouzení Případnou transakci by prověřovaly úřady pro ochranu hospodářské soutěže. Obě společnosti mají rozsáhlá portfolia protinádorových přípravků a v některých oblastech si přímo konkurují. Analytik Evan Seigerman upozornil zejména na významný obchodní překryv jejich onkologických divizí. Konkrétním příkladem jsou přípravky Opdivo od Bristol Myers Squibb a Imfinzi od AstraZenecy. Oba se používají při léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Právě souběh konkurenčních léčiv by se stal jedním z hlavních témat antimonopolního řízení. Pro AstraZenecu by nešlo o první rozsáhlá jednání s americkým konkurentem. Společnost Pfizer Inc. (PFE) se ji v roce 2014 pokusila převzít v rámci nabídky, která britského výrobce léčiv oceňovala na téměř 70 miliard liber. Soriot tehdy sehrál zásadní roli při odmítnutí návrhu. Bristol Myers Squibb v roce 2019 koupila biotechnologickou společnost Celgene za 74 miliard dolarů. Transakce nepřinesla očekávané výnosy a americká skupina současně čelí blížícímu se vypršení patentové ochrany několika klíčových léčiv, což může v dalších letech znamenat rozsáhlý výpadek příjmů. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím projevuje vůči uzavírání firemních transakcí vstřícnější postoj, který přispěl k růstu objemu amerických fúzí a akvizic k téměř rekordním úrovním. Akcie Bristol Myers Squibb od začátku roku vzrostly o 21 %, zatímco akcie AstraZenecy za stejné období klesly o 8 %.