Spotová cena zlata v pondělí vzrostla o 0,5 % na 4 627,69 dolaru za unci. Americké ministerstvo financí zvýšilo nákupy dlouhodobějších státních dluhopisů, což stlačilo výnosy i dolar. Americký státní dluh poprvé překročil 40 bilionů dolarů a zlaté ETF vykázaly pátý týden čistého přílivu kapitálu.   Zlato navázalo na třetí růstový týden Zlato (GC=F) se v pondělí drželo poblíž nejvyšší úrovně za tři měsíce poté, co během předchozího týdne zdražilo o více než pět procent. Spotová cena ve 21:52 východoamerického času rostla o 0,5 procenta na 4 627,69 dolaru za troyskou unci, zatímco futures kontrakty přidávaly 0,1 procenta na 4 683,85 dolaru. Drahý kov tak navázal na třetí týdenní růst v řadě. V pátek jeho cena stoupla o 1,9 procenta a v pondělí se krátce dostala nad hranici 4 620 dolarů za unci. Nadále se pohybovala nedaleko tříměsíčního maxima. Ostatní drahé kovy zamířily opačným směrem. Spotová cena stříbra (SI=F) klesla o 0,3 procenta na 68,79 dolaru za unci. Platina (PL=F) odepisovala 0,4 procenta a obchodovala se za 1 872,74 dolaru za unci. Index amerického dolaru (DX-Y.NYB) zůstával téměř beze změny na 98,82 bodu. V širším časovém srovnání však americká měna sestoupila na nejslabší úroveň za více než tři měsíce, což doprovázelo poslední růst ceny zlata. Zásah ministerstva financí stlačil výnosy i dolar Za posledním cenovým pohybem stál mimo jiné překvapivý krok amerického ministerstva financí, které zvýšilo nákupy vládních dluhopisů s delší dobou splatnosti. Tento zásah snížil výnosy na dluhopisovém trhu a současně oslabil dolar. Vývoj obnovil obavy části trhu z dlouhodobé kupní síly nekrytých měn a z rozpočtové situace Spojených států. Zlato v takovém prostředí plní roli alternativního uchovatele hodnoty, přičemž jeho cenu podpořil souběh nižších výnosů, slabšího dolaru a rostoucího amerického zadlužení. Ministr financí Scott Bessent následně uvedl, že vláda může program zpětných odkupů dluhopisů dále rozšířit. Administrativa podle něj také brzy představí fiskální iniciativu zaměřenou na vysoké náklady financování vládního dluhu. Podrobnosti tohoto opatření zdrojový text neuvádí. Zásah vyvolal také debatu o tom, zda jsou američtí činitelé ochotnější řídit dlouhodobé výpůjční náklady, místo aby jejich úroveň určoval pouze dluhopisový trh. Do popředí se současně dostala výše federálního dluhu, která poprvé překročila 40 bilionů dolarů. Analytici ANZ Group Holdings (ANZ.AX) spojili růst zlata nad 4 500 dolarů s očekáváním, že vláda bude pokračovat ve snaze omezovat dlouhodobé výnosy. Podle jejich hodnocení přispěl k vyšší poptávce po kovu také tlak na americkou měnu a rostoucí pozornost věnovaná fiskální pozici země. Do zlatých fondů proudí další kapitál Růst ceny doprovázel širší zájem investorů o finanční produkty navázané na zlato. Burzovně obchodované fondy kryté fyzickým kovem zaznamenaly podle ANZ největší jednodenní příliv kapitálu od září 2025. Čisté přílivy zároveň pokračovaly pátý týden za sebou. Cena zlata překonala také 200denní klouzavý průměr, který se nacházel přibližně na 4 513 dolarech za unci. Obchodníci tuto úroveň běžně sledují jako jeden z ukazatelů dlouhodobějšího cenového trendu. Kov se současně vzdálil od hranice 4 000 dolarů, která během předchozí korekce fungovala jako důležité podpůrné pásmo. Poptávku vedle vývoje na americkém dluhopisovém a měnovém trhu ovlivňovala také geopolitická nejistota. K obnovenému růstu přispěly nákupy centrálních bank i návrat čistých přílivů do zlatých ETF. ANZ popsala změnu v pozicích investorů jako součást širší diverzifikace v době, kdy důvěru v americká aktiva prověřují rozpočtové obavy, vysoké zadlužení a nejistota ohledně dalšího směřování hospodářské politiky. World Gold Council současně poukázala na význam poptávky centrálních bank při přetrvávajících geopolitických a inflačních rizicích.