Zdroj MarketWatch Datum zveřejnění článku: 13. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Červencový CPI má meziměsíčně vzrůst o 0,1 % Meziroční inflace má zpomalit z 3,5 % na 3,4 % Jádrová inflace se očekává na 0,2 % meziměsíčně a 2,5 % meziročně Trh aktuálně počítá s přibližně 48% pravděpodobností zvýšení sazeb Americká inflace znovu míří do centra pozornosti. Červencová zpráva o spotřebitelských cenách může výrazně ovlivnit, zda Federální rezervní systém na zářijovém zasedání zvýší úrokové sazby, nebo je ponechá beze změny. Slabší vývoj amerického trhu práce sám o sobě zřejmě nestačí k tomu, aby Federální rezervní systém definitivně upustil od dalšího zvýšení sazeb. Mnohem větší význam proto získává červencový index spotřebitelských cen, který bude zveřejněn ve středu. Očekává se, že spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 % poté, co v červnu poprvé za šest let klesly. Meziroční tempo inflace by podle očekávání mělo zpomalit na 3,4 % z červnových 3,5 %. Ještě v květnu dosahovalo tříletého maxima 4,2 %. Takový výsledek by na první pohled podporoval argument pro ponechání sazeb beze změny. Celkový údaj ale pravděpodobně výrazně ovlivní pokles cen benzinu v první polovině měsíce. Pro Fed proto bude důležitější struktura inflace než samotný hlavní údaj. Centrální banka se bude soustředit především na to, zda se cenové tlaky skutečně zmírňují napříč ekonomikou, nebo zda nižší celková inflace pouze odráží levnější energie. Právě tato otázka je zásadní i vzhledem k vývoji trhu práce. Americká ekonomika v červenci zaznamenala první pokles zaměstnanosti za šest měsíců. Další zpřísnění měnové politiky by proto Fed musel poměřovat nejen s přetrvávající inflací, ale také s rizikem dalšího ochlazování ekonomické aktivity. Jádrová inflace zůstává nad cílem Fedu Podstatně důležitější informaci nabídne jádrový CPI, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Ten má podle očekávání v červenci vzrůst o 0,2 % meziměsíčně. Meziroční jádrová inflace by měla zpomalit z 2,6 % na 2,5 %. Přestože jde o další posun směrem dolů, cenový růst by stále zůstával nad 2% inflačním cílem Fedu, a to již šestým rokem v řadě. Samotná úroveň 2,5 % však ještě automaticky neznamená nutnost dalšího zvýšení sazeb. Pro rozhodování Fedu bude zásadní, zda červencová data potvrdí pokračující dezinflační trend, nebo naopak ukážou, že se jádrové cenové tlaky stabilizovaly nad cílem. Zvláštní pozornost bude směřovat ke službám, zejména nákladům na bydlení a dopravu. Ceny služeb za posledních 12 měsíců vzrostly o 3,2 %, zatímco na začátku roku jejich tempo činilo 2,9 %. Právě služby patří mezi nejodolnější zdroje americké inflace. Zatímco část letošního růstu cen souvisela s dražší ropou a doznívajícími dopady cel, cenové tlaky ve službách mohou být dlouhodobější. Uvnitř Fedu už přitom existuje skupina představitelů podporující přísnější politiku. Při posledním rozhodování hlasovali tři členové pro zvýšení sazeb, zatímco devět hlasovalo proti. Přetrvávající jádrová inflace by jejich argumenty mohla dále posílit. Rozhodující může být odchylka od očekávání Pro finanční trhy bude důležité nejen samotné číslo, ale především jeho odchylka od očekávání. Pokud jádrový CPI vzroste podle předpokladů o 0,2 % nebo méně, Fed získá další důvod vyčkávat. Slabá inflační zpráva by mohla centrální banku přimět ponechat sazby beze změny minimálně do října. V kombinaci se zhoršením situace na trhu práce by totiž další zpřísnění měnových podmínek mohlo představovat příliš velké riziko. Výrazně odlišná situace by nastala při meziměsíčním růstu jádrového CPI o 0,3 %, případně 0,4 %. Takový výsledek by naznačoval, že inflační tlaky zůstávají silnější, než Fed potřebuje, a pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb by výrazně vzrostla. Trhy nyní přisuzují zvýšení sazeb na příštím významném zasedání Fedu přibližně 48% pravděpodobnost. Investoři tak prakticky počítají s velmi těsným rozhodováním, což zvyšuje citlivost akcií i dluhopisů na jakékoli překvapení v datech. Vyšší sazby by přitom měly širší dopady na americkou ekonomiku. Zvlášť citlivý zůstává trh s bydlením, kde se ceny nemovitostí pohybují na rekordních úrovních a hypoteční sazby se blíží 7 %. Dražší financování by současně mohlo omezit spotřebitelské úvěry a investice firem. Vedle spotřebitelské inflace bude tento týden důležitý také index cen výrobců PPI. Kombinace CPI a PPI poskytne Fedu podrobnější obrázek o cenových tlacích před zářijovým rozhodnutím. Červencová data tak mohou výrazně posunout očekávání trhu ohledně dalšího vývoje amerických úrokových sazeb.