Zdroj ČTK Datum zveřejnění článku: 8. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Česko loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun Veřejné výdaje dosahují 0,51 % českého HDP Na obyvatele Česko investuje jen 56 % evropského průměru Obranný výzkum výrazně zaostává za průměrem Evropské unie Česká republika v loňském roce zvýšila veřejné investice do výzkumu a vývoje na 43,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 10 %. Podle údajů Eurostatu šlo o desáté nejrychlejší tempo růstu v rámci Evropské unie a Česko se celkovým objemem veřejných výdajů zařadilo na 16. místo mezi členskými státy. Přesto země podle přepočtů Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) nadále zaostává za evropským průměrem. Stát v současnosti směřuje do výzkumu a vývoje přibližně 0,51 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr Evropské unie dosahuje 0,69 %. Rozdíl je patrný také při přepočtu na obyvatele. Česká republika investuje přibližně 160,8 eura na osobu, tedy zhruba 3 900 korun. To odpovídá pouze 56 % evropského průměru. Na prvním místě skončilo Lucembursko s výdaji 917,2 eura, tedy přibližně 22 248 korun na obyvatele. Desetiprocentní růst nestačí vymazat dlouhodobé zaostávání Meziroční zvýšení výdajů o přibližně 10 % představuje výrazné zlepšení proti předchozímu období. Samotný růst však podle dostupných údajů neznamená zásadní změnu dlouhodobého trendu. Významná část zvýšení totiž představuje návrat po slabším roce 2024. Z dlouhodobějšího pohledu je důležitější skutečnost, že podíl státních výdajů na výzkum a vývoj vzhledem k výkonu ekonomiky už přibližně deset let klesá. Česká ekonomika tak roste rychleji než veřejné investice do výzkumu a inovací. Právě tento poměr je důležitý pro posouzení toho, jakou prioritu stát výzkumu dlouhodobě přisuzuje. V evropském srovnání se Česko nachází pod průměrem nejen v poměru k HDP, ale také v přepočtu na jednoho obyvatele. Výdaje ve výši 160,8 eura představují jen něco málo přes polovinu průměrné hodnoty Evropské unie. Rozdíl proti nejvýkonnějším zemím je ještě výraznější. Lucembursko investovalo na jednoho obyvatele více než pětinásobek české částky. Výše veřejných investic je důležitá především v oblastech, které mohou rozhodovat o budoucí ekonomické a technologické konkurenceschopnosti země. Výzkumná infrastruktura, financování inovací a schopnost přenášet nové technologie do praxe mohou ovlivňovat, kde budou technologické firmy v budoucnu vytvářet nová pracovní místa a umisťovat své vývojové kapacity. Sousední země zvyšují výdaje rychleji Česká republika během posledních deseti let zvýšila veřejné investice do výzkumu a vývoje na obyvatele o 66 %. Ve srovnání s některými dalšími zeměmi regionu však jde o podstatně pomalejší tempo. Polsko během stejného období zvýšilo své veřejné výdaje na obyvatele o 158 %, zatímco Bulharsko zaznamenalo růst téměř o 500 %. Právě tempo zvyšování investic v okolních zemích může být pro Česko důležité. Vyšší veřejné výdaje mohou postupně zlepšovat podmínky pro technologické společnosti, výzkumná centra a další podniky zaměřené na inovace. Pokud sousední země investují do výzkumu výrazně rychleji, mohou se postupně stávat atraktivnějším prostředím pro vznik nových technologických projektů i umístění vývojových kapacit. Samotná absolutní částka proto není jediným důležitým ukazatelem. Význam má také dlouhodobé tempo růstu, poměr výdajů k velikosti ekonomiky a schopnost jednotlivých států podporovat sektory s vysokou přidanou hodnotou. České výdaje sice rostou, ale evropské srovnání ukazuje, že prostor pro další zvýšení zůstává značný. Obranný výzkum patří mezi nejslabší oblasti Výrazné zaostávání je patrné také v oblasti výzkumu obranných technologií. Zatímco evropské vlády směřují do obranného výzkumu v průměru 5,75 % svých celkových výdajů na výzkum a vývoj, v České republice jde pouze o 0,8 %. Rozdíl je tak více než sedminásobný. Právě obranné technologie přitom stále více souvisejí také s dalšími oblastmi, jako jsou umělá inteligence, kybernetická bezpečnost nebo digitální technologie. České firmy a výzkumné organizace disponují v některých z těchto oblastí silným technologickým know-how. Problémem však zůstává omezená domácí poptávka a absence dlouhodobější státní strategie, která by umožnila tento potenciál systematicky využívat. Evropské státy přitom stále více propojují technologickou, bezpečnostní a průmyslovou politiku. Výzkum a vývoj tak neslouží pouze jako nástroj podpory akademického prostředí, ale také jako součást hospodářské konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Česká republika se v absolutním objemu veřejných investic do výzkumu a vývoje posunula na 16. místo v Evropské unii, samotné pořadí však nevypovídá o celé situaci. V poměru k HDP i na jednoho obyvatele zůstávají výdaje pod evropským průměrem. Dlouhodobým problémem je především skutečnost, že podíl veřejných investic do výzkumu na výkonu ekonomiky postupně klesá. Současně některé země regionu zvyšují výdaje podstatně rychlejším tempem. Vývoj v příštích letech tak bude důležitý pro schopnost Česka udržet konkurenceschopnost v technologicky náročných odvětvích a přilákat další projekty s vysokou přidanou hodnotou. Významnou roli mohou sehrát zejména oblasti umělé inteligence, kyberbezpečnosti a obranných technologií, kde už nyní existuje domácí odborné zázemí.