Zdroj TechCrunch Datum zveřejnění článku: 21. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Starcloud získal 250 milionů dolarů, což firmu oceňuje na 2,3 miliardy dolarů Peníze podpoří výrobu a vývoj orbitálních datových center včetně Starcloud-3 Firma chce provozovat AI výpočty přímo ve vesmíru a plánuje rozsáhlou síť družic Mezi investory patří Nvidia (NVDA) a Cisco (CSCO) , přičemž Nvidia investovala 25 milionů dolarů Starcloud získal dalších 250 milionů dolarů na rozvoj orbitálních datových center, která mají provádět výpočty spojené s umělou inteligencí přímo ve vesmíru. Nové financování navazuje na březnové investiční kolo Series A ve výši 170 milionů dolarů a oceňuje startup na 2,3 miliardy dolarů. Společnost chce získané prostředky využít především k otevření většího výrobního závodu a vývoji své dosud největší družice Starcloud-3. Ta má fungovat jako orbitální datové centrum a její dopravu do vesmíru má v budoucnu zajistit Starship společnosti SpaceX. Významná část kapitálu má ale posloužit také k zajištění samotných startů. Dostupná kapacita raket se podle vedení Starcloudu stává jedním z největších problémů celého odvětví. Společnost proto chce uzavírat smlouvy na budoucí starty co nejdříve. Nedostatek raket se stává klíčovým problémem Starcloud má mimořádně ambiciózní plány. U americké Federální komunikační komise požádal o povolení provozovat až 88 000 kosmických zařízení. Takto rozsáhlá síť by však vyžadovala obrovskou přepravní kapacitu mezi Zemí a oběžnou dráhou. Situaci komplikuje plánované ukončení programu Falcon 9 v roce 2028. SpaceX chce postupně přejít na podstatně větší Starship, která by mohla výrazně snížit cenu dopravy nákladu do vesmíru. Starship ale zatím není plně prověřeným systémem schopným pravidelného provozu. Alternativy jsou zároveň omezené. Rakety New Glenn společnosti Blue Origin a Vulcan od ULA zatím nelétají pravidelně a připravovaný Neutron společnosti Rocket Lab se dosud nedostal na startovací rampu. Pro společnosti plánující rozsáhlé vesmírné konstelace proto vzniká riziko nedostatku dostupných startů. Právě cena a dostupnost raketové dopravy patří mezi největší překážky ekonomiky orbitálních datových center. Starcloud je přitom dlouhodobě postaven na předpokladu, že Starship dokáže náklady na dopravu do vesmíru snížit natolik, aby se výpočetní infrastruktura na oběžné dráze mohla stát konkurenceschopnou vůči pozemním datovým centrům. Vedení Starcloudu nadále věří, že SpaceX dokáže Starship rychle a opakovaně používat. Jakékoli výraznější zpoždění by ale mohlo plány společnosti komplikovat. Pokud by například Starcloud nedokázal získat kapacitu SpaceX pro rok 2029, podle vedení společnosti by to představovalo významný problém. Starcloud chce AI výpočty přesunout přímo do vesmíru Než bude připravena větší družice Starcloud-3, firma plánuje pokračovat s menší generací svých zařízení. V roce 2027 chce vypustit dvě nové výpočetní družice Starcloud-2, každou s výkonem 8 kW. Družice mají být vyneseny v rámci sdílených startů a následně provádět AI inference přímo na oběžné dráze. Mezi zákazníky mají patřit také americké vládní agentury. Starcloud současně zvažuje nákup samostatného startu Falconu 9, který by umožnil dopravit do vesmíru větší množství zařízení najednou. Firma rovněž uvažuje o kontraktech s dalšími poskytovateli raketových startů, aby nebyla při budoucích misích závislá pouze na jednom partnerovi. Startup už přitom dosáhl několika technologických milníků. Podle dostupných informací je jedinou společností, která na oběžné dráze provozuje GPU Nvidia H100, původně navržené pro pozemní datová centra. Starcloud jej navíc jako první využil k trénování modelu přímo ve vesmíru. Zkušenosti získané při provozu Starcloud One nyní firma sdílí s Nvidií. Výrobce čipů pracuje na svém prvním GPU navrženém speciálně pro využití ve vesmíru, označovaném jako Vera Rubin Space-1. Starcloud doufá, že tento čip dopraví na oběžnou dráhu někdy koncem roku 2028. Jeho vývoj ale přináší specifické technické problémy, které se u běžných datových center nevyskytují. Inženýři musí řešit například vztah mezi provozní teplotou čipu a velikostí radiátorů potřebných k odvádění tepla, umístění ochrany proti radiaci nebo konstrukční úpravy nutné k tomu, aby hardware přežil extrémní podmínky při startu rakety. Nvidia se zapojila do investičního kola Rozšíření financování vedla společnost Manhattan West Ventures a mezi investory se zařadily také Nvidia (NVDA) a Cisco (CSCO) . Nvidia podle zdroje obeznámeného s transakcí investovala do Starcloudu 25 milionů dolarů. Investičního kola se účastnily rovněž společnosti Benchmark, EQT, Soma, NFX, 776, Cedar Capital, Goanna Capital a Standard Capital. Zapojení Nvidie je pro Starcloud významné zejména kvůli technologické spolupráci obou společností. Vedení Starcloudu spojuje investici výrobce čipů právě s výsledky dosavadního provozu hardwaru Nvidia ve vesmíru. Data získaná prostřednictvím Starcloud One mohou být využita při vývoji specializovaných čipů schopných dlouhodobého provozu mimo Zemi. Nových 250 milionů dolarů zároveň umožní Starcloudu výrazně rozšířit vlastní výrobní kapacity. Firma, která má v současnosti přibližně 25 zaměstnanců a dále nabírá, buduje výrobní linky v závodě o rozloze 100 000 čtverečních stop ve Woodinville ve státě Washington. V blízkosti zde vyrábějí své komunikační družice také SpaceX (SPCX) a Amazon (AMZN) . Starcloud tak získává kapitál nejen na další vývoj orbitálních datových center, ale také na řešení jednoho z největších omezení svého podnikatelského modelu – dostupnosti a ceny raketových startů. Úspěch projektu bude do značné míry záviset na tom, zda se podaří výrazně rozšířit dostupnou přepravní kapacitu a zda Starship skutečně dokáže snížit náklady na dopravu výpočetního hardwaru na oběžnou dráhu.