Zdroj MarketWatch Datum zveřejnění článku: 17. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Trumpova administrativa plánuje od 19. srpna zavést 50% cla na část dovozu z Kanady Opatření má zasáhnout kanadské zboží v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů, ale pouze asi 5 % celkového dovozu z Kanady Mezi dotčené produkty mají patřit mléčné výrobky, alkohol, hokejové vybavení a některé výrobky ze dřeva USA a Kanada nadále jednají a ve hře zůstává odklad termínu nebo přechodná dohoda, která by zavedení cel zabránila Spojené státy mohou už ve středu zavést nová cla na Kanadu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje uvalit 50% dovozní sazbu na kanadské zboží v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů, přestože do poslední chvíle pokračují jednání, která by mohla opatření odvrátit. Nová cla se mají začít uplatňovat 19. srpna a zasáhnout mimo jiné některé mléčné výrobky, alkohol, hokejové vybavení a výrobky ze dřeva. Přestože je nominální sazba vysoká, opatření by se vztahovalo pouze na přibližně 5 % celkového kanadského dovozu do USA. Zůstává proto otevřenou otázkou, zda cla skutečně vstoupí v platnost. Američtí a kanadští představitelé se snaží dohodnout na kompromisu a podle odhadů citovaných v původním textu je stále pravděpodobné, že Washington termín odloží nebo opatření úplně zruší. Cla mohou být na poslední chvíli odložena Trumpova administrativa oznámila nový celní plán 20. července. Pokud nedojde k dohodě, 50% sazba začne platit ve středu. Nejistota kolem skutečného zavedení cel přetrvává především kvůli předchozím změnám americké obchodní politiky. Trump v minulosti několikrát oznámil vysoká cla nebo stanovil konkrétní termín jejich zavedení, aby následně opatření odložil nebo upravil. Predikční trh Kalshi ještě před termínem přisuzoval skutečnému zavedení nových cel pravděpodobnost kolem 45 %. Trh tedy nepovažoval jejich vstup v platnost za nejpravděpodobnější scénář. Pokud by Washington skutečně ustoupil, mohlo by dojít buď k prodloužení termínu, nebo k uzavření dočasné dohody mezi oběma zeměmi. Rozsáhlá obchodní dohoda řešící všechny sporné oblasti je podle informací uvedených v původním textu v této fázi méně pravděpodobná. Kanada a Spojené státy jsou přitom mimořádně úzce ekonomicky propojené. Zavedení dalších obchodních bariér by proto mělo dopad na firmy i spotřebitele na obou stranách hranice. Washington reaguje na údajnou diskriminaci amerického zboží Americká administrativa zdůvodňuje plánovaná cla obchodními praktikami Kanady, které podle Washingtonu znevýhodňují některé americké produkty. Američtí představitelé konkrétně poukazují na zacházení s alkoholickými nápoji, mléčnými výrobky a motorovými vozidly pocházejícími z USA. Novým 50% clům by proto mohly podléhat například kanadské mléko, smetana a syrovátka. Opatření by se ale neomezovalo pouze na zemědělství. Na seznamu jsou také alkoholické nápoje, hokejové vybavení a některé výrobky ze dřeva včetně dřevotřískových desek. Právě tyto kategorie by se po zavedení cel mohly pro americké dovozce výrazně prodražit. Přesto je rozsah opatření podstatně menší, než naznačuje samotná 50% sazba. Dotčené produkty představují podle odhadu uvedeného v původním textu pouze kolem 5 % veškerého kanadského dovozu do Spojených států. Ekonomický dopad by tak mohl zůstat relativně omezený. Z politického hlediska by však skutečné zavedení cel znamenalo výraznou eskalaci obchodního sporu mezi Washingtonem a Ottawou. Kanadská strana podle původního textu signalizovala, že takový krok by považovala za významné narušení diplomatických vztahů. Trump hledá nové právní nástroje pro svou celní politiku Důležitá je také právní stránka opatření. Trumpova administrativa chce při zavádění nových cel využít Section 338 zákona Tariff Act of 1930. Washington začal hledat alternativní právní mechanismy poté, co americký Nejvyšší soud v únoru rozhodl proti využívání zákona International Emergency Economic Powers Act z roku 1977 jako právního základu pro zavádění cel. Section 338 umožňuje prezidentovi reagovat na situace, kdy jiná země podle americké vlády diskriminuje obchod Spojených států. Právě na údajnou diskriminaci amerických výrobců nyní administrativa odkazuje v případě Kanady. Použití tohoto mechanismu tak může mít význam i mimo samotný americko-kanadský spor. Ukazuje, jakými cestami může Trumpova administrativa pokračovat ve své celní politice po omezení jednoho z nástrojů, na který se dříve spoléhala. Současně pokračují jednání mezi představiteli obou zemí. Jejich cílem je najít řešení ještě před středečním termínem. Komplexní dohoda, která by vyřešila všechny obchodní spory mezi USA a Kanadou, zatím podle původního textu není příliš pravděpodobná. Reálnějším výsledkem může být prodloužení termínu nebo přechodná dohoda, která zabrání okamžitému zavedení 50% sazby. Pro obě ekonomiky existuje motivace ke kompromisu. Cla by sice přímo pokryla jen omezenou část kanadského exportu do USA, ale zároveň by zvýšila náklady amerických dovozců a mohla by vyvolat další odvetná opatření. Nejdůležitější proto bude, zda Trumpova administrativa ve středu skutečně přistoupí k zavedení 50% cel na zboží za přibližně 20 miliard dolarů, nebo zda se Washington a Ottawa ještě před termínem dohodnou na odkladu či přechodném řešení.