ZdrojBarronsDatum zveřejnění článku: 25. 9. 2026Původní článek: BarronsTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Akcie Boeingu ve čtvrtek dopoledne klesly o 2,3 % na 195,07 dolaru. Investoři reagovali na zprávy, že summit prezidentů USA a Číny zřejmě nepřinese novou objednávku letadel. Čína tvoří přibližně 2 % nevyřízených objednávek Boeingu, zatímco v letech 2010 až 2019 představovala asi pětinu dodávek.   Summit zřejmě nepřinese očekávanou zakázku Akcie společnosti Boeing (BA) ve čtvrtek dopoledne oslabovaly poté, co se objevily zprávy, že jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem pravděpodobně nepovede k nové objednávce dopravních letadel. Kurz výrobce letadel klesl o 2,3 procenta na 195,07 dolaru. Boeing se ke zprávám bezprostředně nevyjádřil. Firma se zpravidla nevyjadřuje ani ke spekulacím o připravovaných kontraktech, dokud nejsou uzavřeny. Pokles se odehrával při současném zhoršení nálady na širším americkém trhu. Futures na index S&P 500 (^GSPC) odepisovaly 0,5 procenta, zatímco futures navázané na Dow Jones Industrial Average (^DJI) klesaly o 0,3 procenta. Čínské objednávky se v souvislosti s Boeingem pravidelně dostávají do centra pozornosti. Země má rozsáhlý a rostoucí trh letecké dopravy, a představuje proto významný zdroj poptávky nejen pro amerického výrobce, ale také pro evropský Airbus (EADSF) . Podle odhadů bude Čína během příštích 20 let potřebovat přibližně 9 000 nových letadel. Podíl Číny v objednávkách výrazně klesl Rozsah čínského trhu se zatím v aktuální knize objednávek Boeingu neodráží. Zákazníci z Číny představují přibližně dvě procenta nevyřízených objednávek. Část strojů vedených u zákazníků bez upřesněné identity nicméně může být určena právě pro čínský trh. Současný podíl je podstatně nižší než v předchozím desetiletí. V období od roku 2010 do roku 2019 připadala na Čínu přibližně pětina všech dodávek Boeingu. Čínské aerolinky tehdy zadávaly americkému výrobci více než 100 pevných objednávek ročně, tedy zhruba podobný počet jako Airbusu. Po pandemii covidu-19 však čínští dopravci objednávali méně strojů. Aktivita se sice postupně zvýšila, větší část nových kontraktů ale získal Airbus. Postavení Boeingu ovlivnilo obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou i problémy spojené s typem 737 MAX. Počet pevných čínských objednávek pro Boeing se propadl téměř k nule. V květnu firma uzavřela s Čínou rámcovou dohodu na 200 letadel, ta však nepředstavuje závaznou objednávku. Její existence se proto zatím plně nepromítá do potvrzeného objemu budoucích dodávek. Vedle Boeingu a Airbusu působí na čínském trhu také domácí výrobce COMAC. Podle zdrojového textu nemusí být výrobní kapacity Airbusu a COMAC dostatečné k pokrytí celé očekávané poptávky. Boeing zároveň eviduje celkový nevyřízený objem téměř 6 800 letadel, což omezuje jeho schopnost rychle obsloužit případné nové kontrakty. Hlavním tématem zůstává tempo výroby Provozní obrat Boeingu pod vedením generálního ředitele Kellyho Ortberga stojí především na zvyšování produkce. V roce 2018, tedy rok před druhou smrtelnou nehodou letounu 737 MAX, společnost dodala více než 800 strojů. Od té doby se k této úrovni nepřiblížila. Očekávání Wall Street počítají s návratem nad hranici 800 dodaných letadel v roce 2028. Takový objem by se podle těchto odhadů měl promítnout přibližně do deseti miliard dolarů volného peněžního toku. Tempo obnovování výroby proto zůstává jedním z hlavních údajů sledovaných u hospodaření společnosti. Akcie nedávno oslabily také po Ortbergově zářijovém vystoupení na konferenci, kde uvedl, že navyšování výroby modelu 737 MAX postupuje pomalu. Vedle samotné produkce musí Boeing dokončit rovněž certifikaci letounů 777X a 737 MAX-10 pro komerční provoz. Dalším faktorem jsou ceny ropy (CL=F) . Jejich růst zdražuje letecké palivo, což může vést k vyšším cenám letenek a slabší poptávce po letecké dopravě. Akcie Boeingu se krátce před začátkem války s Íránem obchodovaly nad 230 dolary. Koncem března, kdy ceny ropy prudce rostly, klesl jejich kurz pod 190 dolarů. Čínská poptávka tak představuje pouze jednu z několika proměnných, které vývoj firmy ovlivňují. Vedle nových objednávek trh sleduje zejména růst výrobních kapacit, dokončení certifikací nových variant letadel, vývoj cen paliv a schopnost Boeingu postupně odbavovat rozsáhlou zásobu dosud nedodaných strojů.