Zdroj CNN Datum zveřejnění článku: 1. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Davis byl uznán vinným z vraždy prvního stupně Porota rozhodla po přibližně třech hodinách jednání Obhajoba zpochybňovala přímé důkazy i Davisova předchozí vyjádření Davisovi hrozí doživotí bez možnosti podmínečného propuštění Porota v Las Vegas v pondělí uznala Duanea „Keffe D“ Davise vinným z vraždy prvního stupně v případu smrti rappera Tupaca Shakura. Rozhodnutí přišlo téměř tři desetiletí po střelbě z roku 1996, která patřila k nejznámějším nevyřešeným vraždám v historii americké hudební scény. Davis je zároveň jediným člověkem, který byl kdy v souvislosti s Shakurovou smrtí obžalován. Verdikt padl po přibližně třech hodinách porady poroty a uzavřel soudní proces, během něhož obžaloba a obhajoba nabídly výrazně odlišné verze Davisovy role v událostech, které vedly k Shakurově smrti. Podle obžaloby byl Davis součástí plánu na zabití rappera a sehrál klíčovou roli při organizaci odvety. Obžaloba tvrdila, že Davis a jeho synovec Orlando „Baby Lane“ Anderson po konfliktu s Shakurem a jeho doprovodem začali rappera hledat. Incident, který předcházel samotné střelbě, se odehrál v hotelu MGM Grand po boxerském zápase Mikea Tysona. Anderson se tam dostal do potyčky se Shakurem a lidmi z jeho okolí. Právě tento konflikt měl podle obžaloby odstartovat následný řetězec událostí. Obžaloba označila Davise za člověka, který měl rozhodující slovo Během závěrečných řečí žalobci představili Davise jako vysoce postaveného člena skupiny South Side Compton Crips. Označili ho za takzvaného „shot callera“, tedy člověka, který měl mít dostatečné postavení na to, aby ovlivňoval rozhodování ostatních členů skupiny. Podle obžaloby Davis po konfliktu v MGM Grand společně s Andersonem začal Shakura hledat. Žalobci tento postup popsali slovy, že dvojice po rapperovi „šla na lov“. Významnou část argumentace obžaloby tvořila také Davisova vlastní veřejná vyjádření z předchozích let. Žalobci během závěrečných řečí ukázali porotě přehled čtyř různých verzí jeho výpovědí o tom, co se v době Shakurovy vraždy odehrálo. Důležitou roli hrála rovněž Davisova autobiografická kniha, v níž se okolnostem střelby věnoval. Obžaloba tvrdila, že pasáže popisující události kolem Shakurovy smrti by měly být považovány za určitou formu přiznání. Skutečnost, že je u knihy uveden také spoluautor, podle žalobců neměla tento význam zásadně měnit. Prokuratura zároveň tvrdila, že Davisova pozdější vyjádření byla vedena jeho vlastními zájmy. Podle žalobců se jeho verze událostí v průběhu let měnily, přesto v nich existovaly prvky, které ho spojovaly s plánováním útoku. Po dvou týdnech svědeckých výpovědí následovaly v pondělí závěrečné řeči. Ještě téhož dne porota dospěla k verdiktu, že Davis je vinen z vraždy prvního stupně. Obhajoba zpochybňovala Davisovy výroky i sílu důkazů Davisův právní tým se během procesu snažil jeho předchozí vyjádření interpretovat zcela opačně. Obhájce Michael Sanft upozorňoval především na to, že Davisovy výroky o událostech z roku 1996 nebyly konzistentní. Podle obhajoby právě tyto rozpory ukazovaly, že jeho vyprávění nelze považovat za spolehlivý popis skutečných událostí. Davisovy pasáže v autobiografii označil právní tým za „fikci“ a odmítl názor, že by měly být chápány jako přiznání k účasti na vraždě. Obhajoba současně upozorňovala na nedostatky ve vyšetřovací dokumentaci a absenci některých přímých důkazů. Sanft například zdůraznil, že obžaloba nepředložila dokumentaci, která by jednoznačně dokazovala Davisovu přítomnost v Las Vegas v době útoku. Právníci rovněž poukazovali na chybějící vyšetřovací záznamy a tvrdili, že případ obžaloby není kompletní. Jejich argumentace tak stála především na zpochybnění spolehlivosti Davisových vlastních výpovědí a na tvrzení, že mezi předloženými důkazy existují významné mezery. Porota však po vyslechnutí závěrečných argumentů tuto verzi nepřijala. Po necelých třech hodinách dospěla k jednomyslnému závěru a Davise uznala vinným. Emotivně reagovala také Shakurova rodina. Rapperova sestra Sekyiwa „Set“ Shakur během vyhlášení verdiktu tiše plakala, zatímco členové rodiny se drželi za ruce. Po skončení jednání byli Shakurovi blízcí zachyceni při vzájemném objímání a jeho nevlastní bratr Mopreme Shakur při odchodu ze soudní síně zvedl pěst do vzduchu. Davisovi hrozí doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění Vynesením verdiktu samotný případ ještě nekončí. Davisův trest má být oznámen 13. října a za odsouzení za vraždu prvního stupně mu hrozí doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Obžaloba původně zvažovala také přidání přitěžující okolnosti související s gangovou činností. Nakonec se však rozhodla tento krok nepodniknout kvůli problémům spojeným s organizací svědeckých výpovědí. Rozhodnutí poroty přichází přibližně dva týdny před výročím Shakurovy smrti. Rapper byl v Las Vegas postřelen 7. září 1996 a svým zraněním podlehl o sedm dní později. Bylo mu 25 let. Jeho smrt zůstávala po desetiletí bez soudního rozuzlení. Přestože se v průběhu let objevovala řada tvrzení a veřejných výpovědí, Davis se stal jediným člověkem, kterého úřady v souvislosti s vraždou skutečně obžalovaly. Shakur přitom o vlastní smrtelnosti mluvil už před svou smrtí. V rozhovoru z roku 1995 uvedl, že se se smrtí smířil už dávno. O rok dříve byl několikrát postřelen při loupežném přepadení v Quad Recording Studios na Manhattanu. Po tomto útoku popisoval, že měl pocit, že mu lidé neublíží, ačkoli současně věděl, že existují lidé, kteří ho chtějí zabít. Později říkal, že po přežití střelby dosáhl dalších úspěchů a že začal přemýšlet o nových cílech. O tématu smrti mluvil opakovaně také ve své hudbě. Jeho nevlastní bratr Mopreme Shakur později popisoval, že se motiv smrtelnosti objevoval napříč jeho tvorbou a že rapper pracoval ve studiu s mimořádnou intenzitou, jako by cítil, že jeho čas může být omezený. Rozsudek nad Davisem tak přináší soudní závěr případu, který zůstal otevřený téměř 30 let. Pro Shakurovu rodinu a jeho blízké znamenal verdikt alespoň určitou formu spravedlnosti po desetiletích bez pravomocného odsouzení.