ZdrojFinancial TimesDatum zveřejnění článku: 27. 9. 2026Původní článek: Financial TimesTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Otevřenost vůči AI začíná ovlivňovat rozhodování velkých investorů Firmy hodnotí regulaci, talent, výpočetní výkon i energetickou infrastrukturu EU chce výpočetní kapacitu rozšířit prostřednictvím AI gigafactories Evropská regulace může zvyšovat náklady a složitost nových projektů Přístup jednotlivých zemí k umělé inteligenci začíná hrát stále větší roli při rozhodování nadnárodních společností o tom, kde budou rozšiřovat své aktivity. Vedle tradičních faktorů, jako jsou dostupnost pracovní síly, infrastruktura nebo náklady, firmy stále častěji hodnotí také otevřenost vůči AI, dostupnost odborníků, výpočetní kapacitu a regulatorní prostředí. Podle představitelů společností z finančního, průmyslového i technologického sektoru může tento vývoj vytvořit další konkurenční nevýhodu pro část kontinentální Evropy ve srovnání se Spojenými státy. Firmy totiž při plánování nových výzkumných programů, výrobních kapacit nebo dalších provozních investic zohledňují, jak snadno budou moci v konkrétní zemi umělou inteligenci zavádět a využívat. Maria Cristina Bifulco, ředitelka strategie italské společnosti Prysmian (PRY) , upozornila, že podniky mají při umisťování nových investic na výběr z více trhů. Pokud Evropa nevytvoří vhodné podmínky, mohou podle ní investice směřovat do zemí, které kombinují vstřícnější přístup k AI s větší regulatorní jistotou, dlouhodobější jistotou poptávky a jasnějším pohledem na strategický význam místní výroby. AI se stává součástí investičního rozhodování Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi už některé společnosti hodnotí systematicky. Jedna velká americká banka například používá systém podobný semaforu, jehož prostřednictvím rozděluje země podle podmínek pro zavádění umělé inteligence. Mezi sledovaná kritéria patří například to, zda vláda považuje využívání AI za prioritu a zda pravidla ochrany dat umožňují pracovat s firemními a klientskými informacemi při nasazování AI aplikací. Představitel banky uvedl, že společnost je méně nakloněna zvyšování počtu zaměstnanců v zemích, které z hlediska adopce umělé inteligence považuje za problematické. Do této kategorie podle něj spadají některé státy kontinentální Evropy. Spojené království naopak banka vnímá příznivěji. Nejde přitom pouze o regulaci. Firmy sledují širší soubor podmínek, které ovlivňují, jak rychle a efektivně je možné technologie založené na umělé inteligenci využívat. Významnou roli hraje dostupnost kvalifikovaných pracovníků, výpočetního výkonu, energetické infrastruktury a kvalitního výzkumného prostředí. Podobně postupuje také průmyslová softwarová divize Aveva společnosti Schneider Electric (SU). Její generální ředitel Caspar Herzberg uvedl, že firma stále vyhodnocuje, jaká kritéria spojená s umělou inteligencí by měla začlenit do svého investičního rozhodování. V budoucnu však chce při investicích posuzovat také vyspělost prostředí pro AI, včetně připravenosti jednotlivých zemí, jejich otevřenosti vůči technologiím a dostupných schopností. Do tohoto hodnocení podle Herzberga vstupují talent, výpočetní kapacita, stav energetické sítě i výzkum nejpokročilejších modelů umělé inteligence. Tyto faktory podle něj budou mít na plánování investic stále větší dopad. Evropská regulace přináší firmám další náklady Evropská unie se současně snaží řešit složitou rovnováhu mezi podporou zavádění umělé inteligence a snahou snížit závislost na amerických technologických gigantech, kteří dnes stojí za významnou částí rozvoje této technologie. EU se zároveň stala první velkou jurisdikcí, která prostřednictvím AI Actu vytvořila komplexní právní rámec pro používání umělé inteligence. Pro společnosti však tento přístup znamená také další regulatorní náklady a složitější prostředí. Laura Houston, která vede technologickou praxi právní společnosti Slaughter and May, upozornila, že Evropská unie v regulaci AI na papíře postoupila dále než jiné významné ekonomiky. Pokud se firma rozhoduje, zda nový projekt vybudovat v Evropě, Spojených státech nebo Asii, stávají se podle ní náklady a komplexnost evropského modelu přirozenou součástí rozhodování. Odlišnou cestu zvolilo Spojené království, které zatím uplatňuje mírnější přístup k regulaci umělé inteligence. Děje se tak i navzdory tlaku kreativních odvětví, která prosazují přísnější ochranu autorských práv. Rozdíl v přístupu je patrný také na konkrétních investičních rozhodnutích. Dánský výrobce léků na hubnutí Novo si při oznámení partnerství s Amazon Web Services minulý měsíc vybral Londýn jako místo pro nové centrum zaměřené na spolupráci v oblasti umělé inteligence. Cílem partnerství je využití AI při vývoji léčiv. Šéfka AI společnosti Novo Anja Leth Zimmer uvedla, že firma směřuje tam, kde je k dispozici potřebný talent a kde může technologie využívat odpovědným způsobem. Evropa řeší také infrastrukturu, energie a financování Regulace však není jedinou oblastí, která ovlivňuje pozici Evropy. Zach Meyers z think-tanku Centre on Regulation in Europe upozornil také na problémy spojené s rychlou výstavbou a uváděním datových center do provozu, vysokými cenami energií, pomalejším zaváděním AI ze strany zákazníků a menším objemem financování ve srovnání s investicemi do umělé inteligence ve Spojených státech. Tyto problémy mohou být významné zejména v situaci, kdy firmy začínají jednotlivé země hodnotit nejen podle velikosti trhu nebo ceny práce, ale také podle toho, zda mají dostatečné technické a energetické zázemí pro provoz náročných AI systémů. Evropská komise naopak zdůrazňuje silné stránky regionu. Její mluvčí uvedl, že Evropa disponuje průmyslovými podniky světové úrovně a velmi kvalitními daty, která lze využít při vytváření průmyslových modelů umělé inteligence. Rozšíření evropské výpočetní kapacity má podpořit také projekt AI gigafactories. Vývoj tak ukazuje, že podmínky pro využívání umělé inteligence se postupně stávají jedním z faktorů ovlivňujících mezinárodní investiční rozhodování. Pro společnosti už není důležitá pouze samotná dostupnost technologie. Hodnotí také, zda mají v dané zemi přístup k talentu, dostatečnému výpočetnímu výkonu a energii a zda regulatorní rámec umožňuje AI zavádět bez nepřiměřené nejistoty a složitosti. Evropa má silnou průmyslovou základnu a kvalitní data, zároveň však čelí kombinaci regulatorních, infrastrukturních a finančních překážek. Pokud budou nadnárodní společnosti těmto faktorům při plánování nových projektů přikládat stále větší váhu, může se připravenost na AI stát významnou součástí konkurenčního boje o nové investice.