ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 2. 10. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. V září vzniklo pouze 29 000 pracovních míst Pravděpodobnost říjnového zvýšení sazeb Fedu klesla na 18 % Akcie Nike, Inc. (NKE) po slabém výhledu klesaly téměř o 6 % Nasdaq během seance vytvořil nové intradenní maximum Americké akciové trhy v pátek pokračovaly v růstu, i když část dřívějších zisků během obchodování odevzdaly. Náladu investorů podpořila především slabší než očekávaná zpráva z amerického trhu práce, která výrazně snížila pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému už na říjnovém zasedání. Proti pozitivnímu sentimentu však působil obnovený výprodej amerických státních dluhopisů. Po krátkém uklidnění se jejich ceny znovu dostaly pod tlak, což znamenalo růst výnosů. Přesto hlavní akciové indexy zůstávaly v plusu. Index S&P 500 rostl o 0,6 % na 7 714,81 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average přidával 0,3 % na 51 082,82 bodu. Nejvýrazněji posiloval technologický Nasdaq Composite , který rostl o 1,1 % na 27 165,89 bodu. Nasdaq během seance zároveň vytvořil nové intradenní maximum na úrovni 27 353,68 bodu. Technologické akcie tak reagovaly na pokles očekávání dalšího bezprostředního zpřísnění měnové politiky výrazněji než širší trh. Hlavním tématem se stala zářijová data o zaměstnanosti. Ta ukázala podstatně slabší tvorbu pracovních míst, než s jakou trh počítal, a zároveň přinesla zvýšení míry nezaměstnanosti. Růst zaměstnanosti byl nejslabší v letošním roce Americká ekonomika vytvořila v září pouze 29 000 pracovních míst mimo zemědělství, zatímco odhady počítaly s přírůstkem přibližně 89 000 pracovních míst. Zářijová hodnota tak představovala nejslabší měsíční růst zaměstnanosti v letošním roce. Data navíc nepřinesla slabší čísla pouze za samotné září. Přírůstky pracovních míst za červenec a srpen byly souhrnně revidovány směrem dolů o dalších 60 000 míst. Míra nezaměstnanosti současně vzrostla na 4,2 % ze srpnových 4,1 %. Celkový obraz pracovního trhu tak naznačil určité ochlazení v období, kdy ostatní ekonomické ukazatele stále poukazují na relativně odolnou americkou ekonomiku. Slabší situace na trhu práce má význam především pro další rozhodování Federálního rezervního systému. Vyšší úrokové sazby mohou pomoci omezovat inflaci, zároveň ale zdražují financování a mohou dále zpomalovat ekonomickou aktivitu a zaměstnanost. Pokud tedy ekonomika současně vykazuje známky slábnoucího pracovního trhu, centrální banka má menší prostor pro rychlé další zpřísnění měnové politiky. Právě tímto směrem se po zveřejnění dat změnila i očekávání investorů. Pravděpodobnost zvýšení sazeb Fedu o čtvrt procentního bodu ještě během říjnového zasedání klesla přibližně na 18 %. Naopak pravděpodobnost, že centrální banka sazby ponechá beze změny, vzrostla téměř na 82 %. Ještě dříve během týdne byla očekávání dalšího zvýšení sazeb podstatně vyšší. Slabší data o zaměstnanosti tak podpořila akcie především prostřednictvím nižších očekávání dalšího bezprostředního růstu úrokových sazeb. Fed stále řeší inflaci, která zůstává nad cílem Přestože slabší zaměstnanost snížila sázky na říjnové zvýšení sazeb, otázka dalšího vývoje měnové politiky zůstává otevřená. Někteří představitelé Fedu nadále upozorňují, že inflační tlaky nejsou vyřešeny. Představitelka dallaského Fedu Lorie Logan uvedla, že pro omezení cenových tlaků bude potřeba zvýšit sazby nejméně o 50 bazických bodů. Guvernérka Fedu Lisa Cook současně upozornila na riziko inflace spojené s umělou inteligencí v roce 2027. Odlišně se k bezprostřednímu načasování dalšího kroku postavil prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari. Ten sice očekává, že pro omezení inflace bude před rokem 2027 pravděpodobně zapotřebí další růst sazeb, zároveň ale není přesvědčen, že další zvýšení musí přijít už v říjnu. Trhy tedy rozlišují mezi dvěma otázkami. První je, zda Fed zvýší sazby na nejbližším zasedání. Druhou je, zda bude další růst sazeb potřeba ještě později během roku. Očekávání říjnového zvýšení sazeb začala výrazně klesat už po zveřejnění nejnovějších inflačních údajů. Preferovaný inflační ukazatel Fedu vykázal slabší než očekávaný vývoj a meziroční tempo celkové i jádrové inflace zpomalilo proti předchozímu měsíci. Celková inflace však stále zůstává výrazně nad 2% cílem Fedu. To znamená, že centrální banka nemůže slabší data z trhu práce posuzovat izolovaně. Právě kombinace ochlazující zaměstnanosti a stále zvýšené inflace činí současné prostředí pro měnovou politiku složitější. Fed se snaží tlumit cenové tlaky, aniž by přitom nadměrně poškodil ekonomický růst a pracovní trh. Investoři proto nadále počítají s možností alespoň jednoho dalšího zvýšení úrokových sazeb do konce roku, i když pravděpodobnost říjnového kroku výrazně klesla. Nike po slabém výhledu pokračuje v propadu Vedle makroekonomických dat patřily mezi výrazně sledované tituly akcie Nike, Inc. (NKE) . Výrobce sportovního oblečení a obuvi pokračoval v poklesu poté, co představil slabší výhled a další kroky v rámci restrukturalizace. Akcie společnosti v pátek ztrácely téměř 6 %. Nike plánuje další snižování počtu pracovních míst a změny v rámci svých globálních obchodních divizí. Generální ředitel Elliott Hill se snaží urychlit obrat společnosti, která čelí několika významným problémům. Patří mezi ně rostoucí konkurence, nedostatek nových inovativních produktů a slabá výkonnost na důležitém čínském trhu. Výhled společnosti pro fiskální rok 2027 investory dále zklamal. Nike očekává, že tržby klesnou tempem ve vyšších jednotkách procent, zatímco analytické odhady počítaly přibližně s 2% poklesem. Společnost zároveň zatím neupřesnila, kolik pracovních míst v rámci nové restrukturalizace zanikne. Uvedla pouze, že zaměstnance, kterých se změny dotknou, začne informovat během roku 2027. Páteční vývoj tak ukázal rozdíl mezi relativně pozitivní náladou na širším trhu a tlakem na jednotlivé společnosti se slabšími firemními vyhlídkami. Celkově americkým akciím pomohla především změna očekávání ohledně měnové politiky. Slabší přírůstek pracovních míst, revize předchozích měsíců směrem dolů a zvýšení nezaměstnanosti snížily pravděpodobnost okamžitého dalšího růstu sazeb. Současně však nelze ignorovat pokračující inflaci a volatilitu dluhopisového trhu. Pokud by výnosy amerických státních dluhopisů pokračovaly v růstu, mohly by znovu vytvářet tlak na ocenění akcií, zejména v technologickém sektoru. Investoři proto budou nadále vyhodnocovat rovnováhu mezi slabším pracovním trhem, stále zvýšenou inflací a případnými dalšími kroky Fedu. Právě tato kombinace bude určovat, zda současný růst amerických akcií dokáže pokračovat i v dalších seancích.