ZdrojYahoo FinanceDatum zveřejnění článku: 28. 10. 2026Původní článek: Yahoo FinanceTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Americká centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,75 až 4 procenta. Pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovaly Beth Hammacková a Lisa Cooková. Spotřebitelská inflace zrychlila z 3,4 na 3,7 procenta, velkoobchodní ceny vzrostly o více než šest procent.   Dvě členky výboru požadovaly zvýšení sazeb Americká centrální banka ve středu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, přestože nejnovější statistiky ukazují opětovné zrychlování cenového růstu. Federální výbor pro operace na volném trhu rozhodl, že sazba zůstane v pásmu 3,75 až 4 procenta. Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammacková a členka Rady guvernérů Lisa Cooková hlasovaly pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Pro Hammackovou šlo od července již o druhý nesouhlas ve prospěch přísnější měnové politiky, zatímco Cooková se proti většině postavila poprvé během svého působení. Fed sazby ponechal na současné úrovni poté, co je v předchozím měsíci zvýšil poprvé za více než tři roky. Většina členů měnového výboru nyní požaduje více času na vyhodnocení příchozích údajů a dopadů dosavadních kroků. Tomu odpovídá také upravené znění prohlášení. Centrální banka uvedla, že shromáždění dalších informací pomůže výboru určit takové nastavení politiky, které zajistí včasný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Část představitelů Fedu v posledních týdnech volala po dalším zvyšování sazeb, aniž by stanovila přesný termín. Klíčoví členové výboru však zároveň dávali najevo, že před dalším krokem chtějí sledovat, zda bude inflace klesat dostatečně rychle. Cenový růst po zářijovém zvýšení sazeb zrychlil Nejnovější údaje ukazují, že cenové tlaky od zářijového zvýšení sazeb zesílily. Index spotřebitelských cen v posledním měsíci meziročně vzrostl o 3,7 procenta, zatímco v srpnu činila inflace 3,4 procenta. Po vyloučení kolísavých cen potravin a energií se jádrový index zvýšil o 2,6 procenta. V srpnu vykazoval růst o 2,4 procenta. Právě vývoj jádrových cen patří mezi ukazatele, které Fed sleduje při posuzování dlouhodobějších inflačních tlaků. Výraznější pohyb zaznamenaly také velkoobchodní ceny, které během posledního měsíce stouply o více než šest procent. Ve čtvrtek má být zveřejněn rovněž jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu, tedy Fedem upřednostňované měřítko inflace. Očekává se, že jeho meziroční tempo překročí tři procenta. Šéf clevelandského Fedu Hammacková už několik týdnů před zasedáním uvedla, že dává přednost častějším, ale menším úpravám sazeb. Podle ní jsou inflační tlaky rozšířené napříč ekonomikou a jejich návrat na nižší úroveň si vyžádá čas. Takový postup má podle jejího vyjádření zabránit tomu, aby se v ekonomice zakořenilo očekávání trvale vyšší inflace. Fed ve svém prohlášení současně zopakoval, že míra nejistoty zůstává zvýšená, mimo jiné kvůli geopolitickému vývoji. Domácí výdaje však podle centrální banky zůstávají odolné, zatímco produktivita a kapitálové investice jsou silné. Warsh odmítl vliv politiky a mění harmonogram Předseda Fedu Kevin Warsh na odpolední tiskové konferenci připustil, že boj proti inflaci ještě neskončil. Podle něj mezi členy výboru převládá názor, že dosavadní měnová opatření začínají částečně působit, na definitivní závěry je ale stále brzy. Warsh uvedl, že jej dosavadní pokrok dosažený během krátké doby povzbudil. Současně uznal, že centrální banka zatím cenové stability nedosáhla a práce na jejím obnovení pokračuje. Rozhodnutí přišlo pouhých pět dní před volbami v polovině prezidentského období. Prezident Donald Trump tvrdí, že úroková politika centrální banky poškozuje ekonomiku více než samotná inflace. Warsh však ve středu zdůraznil, že politika při rozhodování nehrála žádnou roli. Předseda Fedu zároveň oznámil změnu harmonogramu zasedání měnového výboru. Od příštího roku se bude výbor nadále scházet osmkrát ročně, jedno zasedání však bude věnováno výhradně širší strategii měnové politiky. Na tomto jednání se neočekává hlasování o základní sazbě ani vydání měnověpolitického prohlášení. V roce 2028 mají být strategii vyhrazena dvě zasedání, zatímco na zbývajících šesti bude výbor rozhodovat o nastavení politiky. Další schůze se uskuteční za šest týdnů, 9. prosince. Obchodníci podle nástroje FedWatch v době středečního rozhodnutí přisuzovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu na konci roku pravděpodobnost 86 procent.