ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 20. 11. 2026 Původní článek:ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 69 % hrubého dluhu sektoru vládních institucí. Vyplývá to z nové zprávy statistického úřadu Eurostat. Stejný podíl vykázalo i Švédsko a obě země se tak dělí o první místo v celé Evropské unii.
Struktura státního dluhu se přitom mezi členskými zeměmi výrazně liší. Rozdíly souvisejí například s původní a zbývající dobou splatnosti dluhu, s finančními nástroji, které státy používají, i s tím, které skupiny investorů jejich dluh drží. Srovnání tak nabízí zajímavý pohled na to, odkud evropské vlády berou peníze a jak moc jsou závislé na zahraničních věřitelích.
Kdo vlastně půjčuje státu peníze?
Stát si na financování svých výdajů půjčuje peníze, mimo jiné prostřednictvím vydávání státních dluhopisů. Ty nakupují různí investoři, například banky, pojišťovny, penzijní a investiční fondy nebo zahraniční instituce. Údaje Eurostatu ukazují, jakou část dluhu jednotlivých zemí drží jednotlivé skupiny věřitelů. Vysoký podíl domácích finančních institucí v Česku tedy znamená, že většinu státních dluhopisů kupují tuzemské banky, pojišťovny a fondy.
Česko a Švédsko nejsou jediné země, kde domácí finanční instituce drží většinu státního dluhu. Více než polovinu dluhu měly v rukou také v Chorvatsku, kde šlo o 61 %, v Polsku s 56 % a na Maltě s 54 %. Celkem se tato situace týkala sedmi zemí Evropské unie. Ve většině členských států však platí opak.
Ve kterých zemích drží dluh převážně cizinci?
V 16 zemích EU drželi více než polovinu státního dluhu nerezidenti, tedy investoři ze zahraničí. Nejvyšší podíl zaznamenal Kypr, kde zahraniční věřitelé drželi celých 90 % státního dluhu. Následovalo Estonsko se 78 %, Lotyšsko se 74 %, Litva se 72 % a Řecko se 71 %. Mezi zeměmi s převahou zahraničních věřitelů tak dominují menší ekonomiky a pobaltské státy.
Zajímavý je i pohled na domácí nefinanční sektory, mezi které patří nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Ve většině zemí EU držely méně než 10 % státního dluhu. Výjimkou byla Malta, kde tento podíl na konci roku 2025 dosáhl 24 %, a Maďarsko s 23 %. Více než desetinu dluhu držely domácnosti a firmy také v Portugalsku, Itálii a Irsku.
Eurostat sledoval také podíl dluhu se zbývající krátkodobou splatností, tedy dluhu, který má být splacen do jednoho roku. Nejvyšší podíl vykázalo Švédsko s 38 %, následované Portugalskem s 27 %, Irskem s 26 % a Estonskem s 20 %. Nejméně krátkodobého dluhu měly naopak Slovensko se 6 %, Řecko se 7 % a Litva s 9 %. Vysoký podíl krátkodobého dluhu znamená, že stát musí častěji refinancovat své závazky.
Ve srovnání s koncem roku 2024 se podíl krátkodobého dluhu zvýšil v 18 z 26 zemí EU, za které jsou údaje k dispozici. Nejvýrazněji vzrostl v Irsku o 3,4 procentního bodu, v Estonsku o 3,2 bodu a v Nizozemsku, na Maltě a ve Slovinsku shodně o 3,1 bodu. Naopak v osmi zemích se podíl snížil, nejvíce v Dánsku o 5,8 procentního bodu, v Chorvatsku o 3,4 bodu a na Slovensku o 2,9 bodu.
Struktura věřitelů je jedním z ukazatelů toho, jak je státní dluh financován a kdo ho drží. Sama o sobě však nevypovídá o tom, zda je zadlužení země vysoké ani zda je její dluh bezpečný či udržitelný. K takovému hodnocení je potřeba sledovat také celkovou výši dluhu, jeho poměr k výkonu ekonomiky a náklady na jeho obsluhu. Prvenství Česka tak samo o sobě neříká, zda jsou české veřejné finance v lepší, nebo horší kondici než jinde.
Klíčové body
Domácí finanční instituce drží 69 % českého státního dluhu
Stejný podíl má Švédsko, obě země vedou žebříček EU
Na Kypru drží 90 % státního dluhu nerezidenti
Švédsko musí do roka splatit 38 % svého dluhu
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 20. 11. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů.
Česká republika patří k zemím, které si na financování státu půjčují převážně doma. Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 69 % hrubého dluhu sektoru vládních institucí. Vyplývá to z nové zprávy statistického úřadu Eurostat. Stejný podíl vykázalo i Švédsko a obě země se tak dělí o první místo v celé Evropské unii.
Struktura státního dluhu se přitom mezi členskými zeměmi výrazně liší. Rozdíly souvisejí například s původní a zbývající dobou splatnosti dluhu, s finančními nástroji, které státy používají, i s tím, které skupiny investorů jejich dluh drží. Srovnání tak nabízí zajímavý pohled na to, odkud evropské vlády berou peníze a jak moc jsou závislé na zahraničních věřitelích.
Kdo vlastně půjčuje státu peníze?
Stát si na financování svých výdajů půjčuje peníze, mimo jiné prostřednictvím vydávání státních dluhopisů. Ty nakupují různí investoři, například banky, pojišťovny, penzijní a investiční fondy nebo zahraniční instituce. Údaje Eurostatu ukazují, jakou část dluhu jednotlivých zemí drží jednotlivé skupiny věřitelů. Vysoký podíl domácích finančních institucí v Česku tedy znamená, že většinu státních dluhopisů kupují tuzemské banky, pojišťovny a fondy.
Česko a Švédsko nejsou jediné země, kde domácí finanční instituce drží většinu státního dluhu. Více než polovinu dluhu měly v rukou také v Chorvatsku, kde šlo o 61 %, v Polsku s 56 % a na Maltě s 54 %. Celkem se tato situace týkala sedmi zemí Evropské unie. Ve většině členských států však platí opak.
Ve kterých zemích drží dluh převážně cizinci?
V 16 zemích EU drželi více než polovinu státního dluhu nerezidenti, tedy investoři ze zahraničí. Nejvyšší podíl zaznamenal Kypr, kde zahraniční věřitelé drželi celých 90 % státního dluhu. Následovalo Estonsko se 78 %, Lotyšsko se 74 %, Litva se 72 % a Řecko se 71 %. Mezi zeměmi s převahou zahraničních věřitelů tak dominují menší ekonomiky a pobaltské státy.
Zajímavý je i pohled na domácí nefinanční sektory, mezi které patří nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Ve většině zemí EU držely méně než 10 % státního dluhu. Výjimkou byla Malta, kde tento podíl na konci roku 2025 dosáhl 24 %, a Maďarsko s 23 %. Více než desetinu dluhu držely domácnosti a firmy také v Portugalsku, Itálii a Irsku.
Kolik dluhu musí státy splatit už do roka?
Eurostat sledoval také podíl dluhu se zbývající krátkodobou splatností, tedy dluhu, který má být splacen do jednoho roku. Nejvyšší podíl vykázalo Švédsko s 38 %, následované Portugalskem s 27 %, Irskem s 26 % a Estonskem s 20 %. Nejméně krátkodobého dluhu měly naopak Slovensko se 6 %, Řecko se 7 % a Litva s 9 %. Vysoký podíl krátkodobého dluhu znamená, že stát musí častěji refinancovat své závazky.
Ve srovnání s koncem roku 2024 se podíl krátkodobého dluhu zvýšil v 18 z 26 zemí EU, za které jsou údaje k dispozici. Nejvýrazněji vzrostl v Irsku o 3,4 procentního bodu, v Estonsku o 3,2 bodu a v Nizozemsku, na Maltě a ve Slovinsku shodně o 3,1 bodu. Naopak v osmi zemích se podíl snížil, nejvíce v Dánsku o 5,8 procentního bodu, v Chorvatsku o 3,4 bodu a na Slovensku o 2,9 bodu.
Struktura věřitelů je jedním z ukazatelů toho, jak je státní dluh financován a kdo ho drží. Sama o sobě však nevypovídá o tom, zda je zadlužení země vysoké ani zda je její dluh bezpečný či udržitelný. K takovému hodnocení je potřeba sledovat také celkovou výši dluhu, jeho poměr k výkonu ekonomiky a náklady na jeho obsluhu. Prvenství Česka tak samo o sobě neříká, zda jsou české veřejné finance v lepší, nebo horší kondici než jinde.
Klíčové body
Domácí finanční instituce drží 69 % českého státního dluhu
Stejný podíl má Švédsko, obě země vedou žebříček EU
Na Kypru drží 90 % státního dluhu nerezidenti
Švédsko musí do roka splatit 38 % svého dluhu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Dvě firmy předčily širší americký trh Ze sedmi největších amerických technologických společností označovaných jako „Magnificent Seven“ překonaly od začátku roku...