ZdrojČTKDatum zveřejnění článku: 15. 11. 2026Původní článek: ČTKTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. EPH Daniela Křetínského nepostoupila do druhého kola soutěže o Uniper (UNO.DE) Ze soutěže vypadly také společnosti KKR a RWE Německo plánuje zachovat menšinový podíl ve strategické energetické společnosti Uniper se vrátil k miliardovým ziskům, hodnota dosahuje 19 miliard eur Český miliardář Daniel Křetínský neuspěl v souboji o převzetí německé energetické společnosti Uniper. Jeho skupina EPH nepostoupila do druhého kola výběrového řízení na prodej státem ovládaného podniku, jehož hodnota se odhaduje na 18 až 19 miliard eur. Informaci přinesly agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s průběhem soutěže. Rozhodnutí znamená konec účasti české energetické skupiny v privatizačním procesu, který přilákal významné evropské energetické společnosti i institucionální investory. EPH přitom není jediným významným uchazečem, který v soutěži neuspěl. Do další fáze nepostoupily ani investiční společnost KKR a německý energetický koncern RWE, které se o Uniper ucházely společně. Německá vláda nyní pokračuje v jednáních s užším okruhem potenciálních investorů, přičemž zásadní otázkou zůstává rozsah prodávaného akciového podílu. Berlín totiž podle dostupných informací nehodlá nad strategicky důležitou společností zcela ztratit vlastnický vliv. EPH končí, o Uniper dál usilují tři zájemci Do druhého kola výběrového řízení postoupily britská energetická společnost Centrica, norský energetický podnik Equinor ASA a konsorcium investičních společností Brookfield a Canada Pension Plan Investment Board. Právě mezi těmito třemi uchazeči bude pokračovat soutěž o vstup do vlastnické struktury německého energetického podniku. Z dostupných informací zatím není zřejmé, jaké konkrétní podmínky jednotliví zájemci nabídli ani jak výrazně se jejich návrhy liší z hlediska ocenění společnosti. Samotný postup do dalšího kola proto ještě neurčuje konečného vítěze. První nabídky potenciální kupci předložili již v září, kdy se začalo rozhodovat o dalším směřování vlastnické struktury Uniperu. Vyřazení EPH, KKR a RWE znamená výrazné zúžení okruhu společností, které mohou o převzetí dále jednat. Důvody vyřazení jednotlivých uchazečů však nebyly zveřejněny, a nelze proto určit, zda rozhodovala především nabízená cena, strategické priority nebo jiné podmínky transakce. Konečná podoba privatizace tak zůstává otevřená i po dokončení prvního kola soutěže. Německo si chce ponechat podíl ve strategické společnosti Jedním z klíčových faktorů připravovaného prodeje je postoj německé vlády k budoucímu vlastnictví Uniperu. Berlín podle současných informací preferuje variantu, při níž si stát ponechá menšinový akciový podíl a zbývající část společnosti nabídne soukromým investorům. Takový postup by umožnil částečný návrat podniku do soukromého vlastnictví, aniž by se německý stát zcela vzdal své účasti. Původně se přitom uvažovalo také o možnosti prodeje celé společnosti. Zachování státní účasti souvisí především se strategickým významem Uniperu pro německý energetický sektor. Pro potenciální investory představuje zamýšlená vlastnická struktura důležitý parametr při posuzování celé transakce, protože velikost získaného podílu ovlivňuje jejich budoucí postavení ve společnosti. Menšinová účast státu zároveň znamená, že Uniper nebude po případném prodeji podnikem vlastněným výhradně soukromým kapitálem. Přesné rozdělení akcií mezi německou vládu a nové investory však dosud nebylo zveřejněno. Uniper se po státní záchraně vrátil k miliardovým ziskům Současná privatizace představuje další kapitolu v historii společnosti, která se v roce 2022 ocitla v existenčních potížích. Příčinou bylo přerušení dodávek ruského zemního plynu do Německa v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Krize tehdy vedla k zásadnímu zásahu německé vlády, která se spolu s Uniperem a jeho tehdejším většinovým akcionářem, finskou společností Fortum, dohodla na zestátnění podniku. Stabilizační balík si vyžádal 13,5 miliardy eur, což podle uvedeného přepočtu odpovídá přibližně 340 miliardám Kč. Finanční situace Uniperu se od krizového období výrazně změnila. Podle německého ekonomického deníku Handelsblatt se energetická společnost vrátila k miliardovým ziskům, což představuje zásadní obrat oproti období, kdy její přežití záviselo na státní pomoci. Odhadovaná hodnota podniku nyní dosahuje 18 až 19 miliard eur, což tvoří důležitý rámec pro probíhající privatizační jednání. Přímé porovnání současné hodnoty se státními náklady na záchranu však samo o sobě neurčuje, jaký finanční výsledek Německo případným prodejem získá. Rozhodující bude nejen výsledná valuace Uniperu, ale také velikost prodávaného podílu a podmínky, na nichž se vláda s vybraným investorem dohodne. Návrat společnosti k ziskovosti posiluje ekonomický význam připravované transakce, zatímco plánované zachování menšinové účasti ukazuje, že Berlín sleduje také strategické zájmy. Pro Křetínského EPH již soutěž skončila, zbývající uchazeči však pokračují v jednáních o budoucnosti významného německého energetického podniku. Výsledek rozhodne o podobě jeho dalšího vlastnictví i o rozsahu pokračující účasti německého státu.