V lednu vzrostla hodnota všech typů podílových fondů, vyplývá z indexu
Akciové fondy rostly o 7,85 procenta, dluhopisové fondy o 2,04 procenta, fondy peněžního trhu připsaly 1,56 procenta, nemovitostní fondy 0,31 procenta a komoditní fondy 0,27 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici.
Pozitivní začátek roku je změnou po klesajícím trendu, který převažoval většinu loňského roku. „Výhled pro letošní rok zatím vypadá mnohem pozitivněji, než jaký byl v loňském roce. Energetickou krizi máme již z velké části za sebou a ceny energií se pomalu a opatrně vrací na předkrizové hodnoty. Inflace sice ještě roste, ale výhled je pozitivní a vysoké úrokové sazby nebudou mít podle makrodat a modelů nejspíše tak velký dopad na ekonomiku, jak se původně očekávalo,“ uvedl hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák.
Akciovým fondům, které rostly v lednu nejrychleji, nahrával zejména vývoj evropských akcií ovlivněný příznivějšími makroekonomickými údaji, než se očekávalo, a také měnovou politikou Evropské centrální banky. Dařilo se také rozvojovým ekonomikám a v Asii.
Dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu zaznamenaly v lednu mírný růst. „Dluhové cenné papíry si v minulém roce prošly velkým poklesem, který zapříčinil prudký růst úrokových sazeb. Nyní se ale trh připravuje na opačnou situaci, kdy se tempo růstu sazeb zpomalí a výhledově se začnou sazby snižovat. Je tedy možné, že i dluhopisy již našly své dno a v současném roce uvidíme silný růst dluhopisových fondů,“ uvedl investiční analytik Broker Consulting Tadeáš Chmelíček.
Nemovitostní fondy vykázaly v lednu mírný růst i přes pokračující propad hypotečních úvěrů. Komoditní fondy rostly o 0,27 procenta, na jejich slabší výkonnosti než v minulosti se projevuje pokles cen zemního plynu a ropy.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, za loňský rok podle Asociace pro kapitálový trh vzrostl o 44 miliard na 751,5 miliardy korun. Nejvíc vzrostl podíl majetku v dluhopisových fondech, snížil se naopak objem majetku v akciových a smíšených fondech.
Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
Zdroj: Getty Images
Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta.
Komise proti minulé předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 procenta. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V příštím roce by se inflace mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 procenta.
Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.
Ekonomickou aktivitu v České republice letos podle názoru komise potáhne především růst investic. Ten sice kvůli zhoršené finanční situaci firem zpomalí, bude však moci těžit například z mimořádného unijního fondu obnovy, který by měl do české ekonomiky napumpovat desítky miliard korun.
Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl loni 3,7 pct, ČR zaostává za Evropou
Zdroj: Getty Images
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Větrné a solární elektrárny v Česku vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.
Česko je tak v rozvoji obnovitelných zdrojů energie výrazně za evropským průměrem. Jedním z důvodů je i pomalé tempo nárůstu takové výroby. Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle Síkely zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.
Ministr proto v této souvislosti připomněl některé legislativní změny z posledních měsíců, které by měly usnadnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Jde například o zvýšení limitu pro stavbu zdroje bez stavebního povolení na 50 kilowattů.
I přesto rozvoj obnovitelných zdrojů energie loni v Česku zaznamenal rekordní čísla. V České republice bylo loni zprovozněno 33.760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což byl meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren. Růst bude podle oborových svazů pokračovat i letos.
V lednu vzrostla hodnota všech typů podílových fondů, vyplývá z indexuAkciové fondy rostly o 7,85 procenta, dluhopisové fondy o 2,04 procenta, fondy peněžního trhu připsaly 1,56 procenta, nemovitostní fondy 0,31 procenta a komoditní fondy 0,27 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici.Pozitivní začátek roku je změnou po klesajícím trendu, který převažoval většinu loňského roku. „Výhled pro letošní rok zatím vypadá mnohem pozitivněji, než jaký byl v loňském roce. Energetickou krizi máme již z velké části za sebou a ceny energií se pomalu a opatrně vrací na předkrizové hodnoty. Inflace sice ještě roste, ale výhled je pozitivní a vysoké úrokové sazby nebudou mít podle makrodat a modelů nejspíše tak velký dopad na ekonomiku, jak se původně očekávalo,“ uvedl hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák.Akciovým fondům, které rostly v lednu nejrychleji, nahrával zejména vývoj evropských akcií ovlivněný příznivějšími makroekonomickými údaji, než se očekávalo, a také měnovou politikou Evropské centrální banky. Dařilo se také rozvojovým ekonomikám a v Asii.Dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu zaznamenaly v lednu mírný růst. „Dluhové cenné papíry si v minulém roce prošly velkým poklesem, který zapříčinil prudký růst úrokových sazeb. Nyní se ale trh připravuje na opačnou situaci, kdy se tempo růstu sazeb zpomalí a výhledově se začnou sazby snižovat. Je tedy možné, že i dluhopisy již našly své dno a v současném roce uvidíme silný růst dluhopisových fondů,“ uvedl investiční analytik Broker Consulting Tadeáš Chmelíček.Nemovitostní fondy vykázaly v lednu mírný růst i přes pokračující propad hypotečních úvěrů. Komoditní fondy rostly o 0,27 procenta, na jejich slabší výkonnosti než v minulosti se projevuje pokles cen zemního plynu a ropy.Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, za loňský rok podle Asociace pro kapitálový trh vzrostl o 44 miliard na 751,5 miliardy korun. Nejvíc vzrostl podíl majetku v dluhopisových fondech, snížil se naopak objem majetku v akciových a smíšených fondech.Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procentaČeská ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise , která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu .K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta.Komise proti minulé předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 procenta. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V příštím roce by se inflace mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 procenta.Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.Ekonomickou aktivitu v České republice letos podle názoru komise potáhne především růst investic. Ten sice kvůli zhoršené finanční situaci firem zpomalí, bude však moci těžit například z mimořádného unijního fondu obnovy, který by měl do české ekonomiky napumpovat desítky miliard korun.Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl loni 3,7 pct, ČR zaostává za EvropouVýroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela .Větrné a solární elektrárny v Česku vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.Česko je tak v rozvoji obnovitelných zdrojů energie výrazně za evropským průměrem. Jedním z důvodů je i pomalé tempo nárůstu takové výroby. Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle Síkely zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.Ministr proto v této souvislosti připomněl některé legislativní změny z posledních měsíců, které by měly usnadnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Jde například o zvýšení limitu pro stavbu zdroje bez stavebního povolení na 50 kilowattů.I přesto rozvoj obnovitelných zdrojů energie loni v Česku zaznamenal rekordní čísla. V České republice bylo loni zprovozněno 33.760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což byl meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren. Růst bude podle oborových svazů pokračovat i letos.