V projevu k zástupcům více než 600 firem na summitu AmCham 2023 v Buenos Aires bývalá levicová rebelka a současná pravicová prezidentská naděje přiznává, že by byla pouhou volební „volbou“ ve stabilnějších časech.
Dnešní doba však není v Argentině stabilní – ne s mírou inflace přesahující 100 % a chudobou blížící se 40 %.
Podle Bullrichové by její „charakter a odhodlání“ mohly být záchranou pro zemi, která se potýká s dluhem 44,5 miliardy dolarů u Mezinárodního měnového fondu (MMF) a suchem, které se v zemi vyskytlo jednou za století a které snížilo produkci sóji a pšenice na polovinu. Přijala by za těchto okolností Bullrichové administrativa členství v BRICS – alianci, která je zkratkou pro protivníky USA Rusko a Čínu spolu s Brazílií, Indií a Jihoafrickou republikou?
„Nejedeme do BRICS,“ řekla během otázek a odpovědí na summitu a dodala, že jejími geopolitickými spojenci budou „demokracie“ Spojených států, západní Evropy a Izraele.
Starosta Buenos Aires Horacio Rodriguez Larreta, další z hlavních kandidátů na prezidenta ze stejné středopravicové koalice Juntos por el Cambio (Společně pro změnu), se tento měsíc před AmChamem vyjádřil podobně, ale řekl, že by byl ochoten obchodovat s jakoukoli zemí, včetně zemí BRICS.
Ať už v říjnových prezidentských volbách zvítězí kdokoli, nemusí si v čím dál multipolárnějším světě dovolit luxus prosazovat své politické přesvědčení.
Argentina čelí nejhorší hospodářské krizi od krize v letech 1998 až 2002, kdy nezaměstnanost přesáhla 20 % a více než polovina obyvatel se ocitla pod hranicí chudoby. Prezident Alberto Fernández ze středolevé koalice Frente de Todos (Fronta všech) již oznámil, že nebude usilovat o druhé funkční období, zatímco jeho viceprezidentka Cristina Fernándezová de Kirchnerová odmítla kandidovat po kontroverzním odsouzení za podvod.
Zdroj: Currency.com
Loni v červnu na videokonferenci s představiteli a hlavami států BRICS požádala Fernandezová jménem Argentiny o plné členství v této skupině. Nedávno brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva přislíbil, že pomůže „sundat [MMF] nůž z krku Argentiny“.
Zda se jihoamerická země nakonec připojí k BRICS, zůstává otevřenou otázkou, i když je to před říjnovými volbami nepravděpodobné. Neexistuje také žádná záruka, že by členství v BRICS pohnulo s ekonomikou. Jisté však je, že Argentina by potřebovala veškerou pomoc, kterou může dostat.
„Když jste v opozici, můžete si říkat, co chcete,“ řekla Al-Džazíře Vicky Murillo, ředitelka Institutu latinskoamerických studií na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. „Ale pokud jedna z koalic zvítězí, bude muset příští vláda věnovat Brazílii a Číně velkou pozornost. Tyto vztahy jsou příliš důležité na to, aby bylo možné dělat ideologické rozdíly.“
Rozvíjející se trhy
Zkratka BRICS (tehdy BRIC), kterou v roce 2001 vymyslel analytik společnosti Goldman Sachs, označuje některé z největších rozvíjejících se trhů na světě. První diplomatický summit těchto zemí se konal v roce 2009 v ruském Jekatěrinburgu a v následujícím roce se tento vznikající blok rozšířil o Jihoafrickou republiku.
Skupina BRICS, která zastupuje více než 40 % světové populace, byla vytvořena jako protiváha zemí G7, které dlouhodobě dominují světové ekonomice a jejím finančním institucím. Za tímto účelem založil tento blok na svém šestém výročním summitu v brazilské Fortaleze v roce 2014 Novou rozvojovou banku.
„Základní logikou Nové rozvojové banky je vytvořit alternativní mechanismus financování, který by kladl důraz na potřeby rozvojových zemí, nikoliv na potřeby bohatých států,“ řekl Andres Arauz, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro ekonomický a politický výzkum ve Washingtonu a bývalý ekvádorský ministr pro vědomosti.
„Ačkoli jsou cíle NDB ambiciózní, má k dispozici pouze asi 12 miliard dolarů, které může rozdělit členským zemím,“ řekl pro Al-Džazíru. „Ale samotné země BRICS mají biliony dolarů v rezervách a k dispozici spoustu likvidity, aby Argentině pomohly refinancovat její dluhy.“
Zdroj: Getty Images
Pro pochopení toho, proč Argentina usiluje o užší vztahy s BRICS, není třeba hledat nic jiného než její poslední půjčku od MMF. V roce 2018 poskytl fond pravicové vládě tehdejšího prezidenta Mauricia Macriho rekordních 57 miliard dolarů.
Místo obnovy rozpadající se argentinské infrastruktury však byly tyto peníze z velké části použity na financování odlivu kapitálu, což je v rozporu se stanovami MMF. Ekonomika se zastavila, inflace v roce 2019 vzrostla na více než 50 % a voliči ukončili Macriho prezidentství po jediném funkčním období. Jeho nástupce Alberto Fernandez zrušil poslední tranši půjčky, ale jeho vládě se nepodařilo zastavit krvácení.
Pandemie COVID-19, nákladná válka na Ukrajině a letošní historické sucho posílily volební vyhlídky kandidátů Juntos por el Cambio, stejně jako vyhlídky Javiera Mileiho z hnutí La Libertad Avanza (Pokrok svobody) – politického outsidera, který navrhl dolarizaci argentinské ekonomiky.
„BRICS může nově definovat vztah Argentiny k dluhům,“ uvedl pro Al-Džazíru Julio Gambina, ekonom a profesor na Národní univerzitě v Rosariu v Argentině. „Její investice by mohly zemi umožnit vybudovat komunitní ekonomiku, která upřednostňuje potřeby lidí a rodin před nadnárodními společnostmi. To je však zatím jen v teoretické rovině.“
Podle Juana Gabriela Tokatliana, profesora mezinárodních vztahů na univerzitě Torcuato Di Tella v Buenos Aires, brání Argentině v případném vstupu do BRICS její historie, kdy se připojovala k mezinárodním aliancím a později je opouštěla.
V roce 1973 se Argentina připojila k Hnutí nezúčastněných zemí – koalici zemí, které se postavily proti polarizaci z dob studené války a prosazovaly zájmy rozvojového světa – a v roce 1991 z této skupiny vystoupila. Před vystoupením v roce 2019 byla členem Unie jihoamerických národů.
„Pokud by Argentina získala členství v BRICS jen proto, že vstupující vláda má jinou politickou orientaci, bylo by to velmi nákladné,“ řekl Tokatlian pro Al-Džazíru. „Země BRICS zároveň chtějí mít jistotu, že noví účastníci v bloku zůstanou. Provádějí tedy vlastní strategické kalkulace.“
V projevu k zástupcům více než 600 firem na summitu AmCham 2023 v Buenos Aires bývalá levicová rebelka a současná pravicová prezidentská naděje přiznává, že by byla pouhou volební „volbou“ ve stabilnějších časech.Dnešní doba však není v Argentině stabilní – ne s mírou inflace přesahující 100 % a chudobou blížící se 40 %.Podle Bullrichové by její „charakter a odhodlání“ mohly být záchranou pro zemi, která se potýká s dluhem 44,5 miliardy dolarů u Mezinárodního měnového fondu a suchem, které se v zemi vyskytlo jednou za století a které snížilo produkci sóji a pšenice na polovinu. Přijala by za těchto okolností Bullrichové administrativa členství v BRICS – alianci, která je zkratkou pro protivníky USA Rusko a Čínu spolu s Brazílií, Indií a Jihoafrickou republikou?„Nejedeme do BRICS,“ řekla během otázek a odpovědí na summitu a dodala, že jejími geopolitickými spojenci budou „demokracie“ Spojených států, západní Evropy a Izraele.Starosta Buenos Aires Horacio Rodriguez Larreta, další z hlavních kandidátů na prezidenta ze stejné středopravicové koalice Juntos por el Cambio , se tento měsíc před AmChamem vyjádřil podobně, ale řekl, že by byl ochoten obchodovat s jakoukoli zemí, včetně zemí BRICS.Ať už v říjnových prezidentských volbách zvítězí kdokoli, nemusí si v čím dál multipolárnějším světě dovolit luxus prosazovat své politické přesvědčení.Argentina čelí nejhorší hospodářské krizi od krize v letech 1998 až 2002, kdy nezaměstnanost přesáhla 20 % a více než polovina obyvatel se ocitla pod hranicí chudoby. Prezident Alberto Fernández ze středolevé koalice Frente de Todos již oznámil, že nebude usilovat o druhé funkční období, zatímco jeho viceprezidentka Cristina Fernándezová de Kirchnerová odmítla kandidovat po kontroverzním odsouzení za podvod.Loni v červnu na videokonferenci s představiteli a hlavami států BRICS požádala Fernandezová jménem Argentiny o plné členství v této skupině. Nedávno brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva přislíbil, že pomůže „sundat [MMF] nůž z krku Argentiny“.Zda se jihoamerická země nakonec připojí k BRICS, zůstává otevřenou otázkou, i když je to před říjnovými volbami nepravděpodobné. Neexistuje také žádná záruka, že by členství v BRICS pohnulo s ekonomikou. Jisté však je, že Argentina by potřebovala veškerou pomoc, kterou může dostat.„Když jste v opozici, můžete si říkat, co chcete,“ řekla Al-Džazíře Vicky Murillo, ředitelka Institutu latinskoamerických studií na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. „Ale pokud jedna z koalic zvítězí, bude muset příští vláda věnovat Brazílii a Číně velkou pozornost. Tyto vztahy jsou příliš důležité na to, aby bylo možné dělat ideologické rozdíly.“Rozvíjející se trhyZkratka BRICS , kterou v roce 2001 vymyslel analytik společnosti Goldman Sachs, označuje některé z největších rozvíjejících se trhů na světě. První diplomatický summit těchto zemí se konal v roce 2009 v ruském Jekatěrinburgu a v následujícím roce se tento vznikající blok rozšířil o Jihoafrickou republiku.Skupina BRICS, která zastupuje více než 40 % světové populace, byla vytvořena jako protiváha zemí G7, které dlouhodobě dominují světové ekonomice a jejím finančním institucím. Za tímto účelem založil tento blok na svém šestém výročním summitu v brazilské Fortaleze v roce 2014 Novou rozvojovou banku.„Základní logikou Nové rozvojové banky je vytvořit alternativní mechanismus financování, který by kladl důraz na potřeby rozvojových zemí, nikoliv na potřeby bohatých států,“ řekl Andres Arauz, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro ekonomický a politický výzkum ve Washingtonu a bývalý ekvádorský ministr pro vědomosti.„Ačkoli jsou cíle NDB ambiciózní, má k dispozici pouze asi 12 miliard dolarů, které může rozdělit členským zemím,“ řekl pro Al-Džazíru. „Ale samotné země BRICS mají biliony dolarů v rezervách a k dispozici spoustu likvidity, aby Argentině pomohly refinancovat její dluhy.“Pro pochopení toho, proč Argentina usiluje o užší vztahy s BRICS, není třeba hledat nic jiného než její poslední půjčku od MMF. V roce 2018 poskytl fond pravicové vládě tehdejšího prezidenta Mauricia Macriho rekordních 57 miliard dolarů.Místo obnovy rozpadající se argentinské infrastruktury však byly tyto peníze z velké části použity na financování odlivu kapitálu, což je v rozporu se stanovami MMF. Ekonomika se zastavila, inflace v roce 2019 vzrostla na více než 50 % a voliči ukončili Macriho prezidentství po jediném funkčním období. Jeho nástupce Alberto Fernandez zrušil poslední tranši půjčky, ale jeho vládě se nepodařilo zastavit krvácení.Pandemie COVID-19, nákladná válka na Ukrajině a letošní historické sucho posílily volební vyhlídky kandidátů Juntos por el Cambio, stejně jako vyhlídky Javiera Mileiho z hnutí La Libertad Avanza – politického outsidera, který navrhl dolarizaci argentinské ekonomiky.„BRICS může nově definovat vztah Argentiny k dluhům,“ uvedl pro Al-Džazíru Julio Gambina, ekonom a profesor na Národní univerzitě v Rosariu v Argentině. „Její investice by mohly zemi umožnit vybudovat komunitní ekonomiku, která upřednostňuje potřeby lidí a rodin před nadnárodními společnostmi. To je však zatím jen v teoretické rovině.“Podle Juana Gabriela Tokatliana, profesora mezinárodních vztahů na univerzitě Torcuato Di Tella v Buenos Aires, brání Argentině v případném vstupu do BRICS její historie, kdy se připojovala k mezinárodním aliancím a později je opouštěla.V roce 1973 se Argentina připojila k Hnutí nezúčastněných zemí – koalici zemí, které se postavily proti polarizaci z dob studené války a prosazovaly zájmy rozvojového světa – a v roce 1991 z této skupiny vystoupila. Před vystoupením v roce 2019 byla členem Unie jihoamerických národů.„Pokud by Argentina získala členství v BRICS jen proto, že vstupující vláda má jinou politickou orientaci, bylo by to velmi nákladné,“ řekl Tokatlian pro Al-Džazíru. „Země BRICS zároveň chtějí mít jistotu, že noví účastníci v bloku zůstanou. Provádějí tedy vlastní strategické kalkulace.“
Společnost AppLovin, významný hráč v oblasti reklamních technologií, znovu přitáhla pozornost investorů i analytiků poté, co ve středu oznámila výsledky...