Fed podle očekávání zvýšil úrokové sazby o 0,25 procentního bodu

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta.

Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.

Představitelé Fedu však v prohlášení neupřesnili, zda očekávají další zvyšování sazeb v nadcházejících měsících, nebo zda by toto zvýšení, jedenácté od března 2022, mohlo být poslední. „Výbor bude dál vyhodnocovat dodatečné informace a jejich důsledky pro měnovou politiku,“ uvedl Fed.

„Zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu bylo trhem očekáváno, proto byla prvotní reakce na měnových trzích nevýrazná,“ konstatoval analytik Tomáš Cverna ze společnosti XTB. „Obecně však platí, že po zvýšení úrokových sazeb se snížil úrokový diferenciál mezi sazbami vyhlášenými Fedem a Českou národní bankou. To může mít za následek postupné oslabování české koruny,“ dodal.

„Další utažení měnové politiky v USA přitom paradoxně přichází v situaci, kdy inflace je zjevně na sestupu,“ uvedl analytik Marek Pokorný ze společnosti Portu. „Silná ekonomická data za druhý kvartál značí, že růst ekonomiky je vyšší, než se čekalo. Nad očekávání je napjatý i trh práce. Ačkoliv je tedy měnová politika restriktivní, možná ale stále ne tak dostatečně a dlouho. Je ovšem jen otázkou času, kdy konečně uvidíme inflaci na dvouprocentním cíli,“ dodal.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, a byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby postupně klesá.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než uváděl předchozí odhad. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu zvýšil o dvě procenta. Předchozí odhad z konce května uváděl růst o 1,3 procenta.

Všechny tyto údaje jsou sice výrazně pod nejhoršími úrovněmi současného cyklu, ale pohybují se nad 2% cílem Fedu.

Hospodářský růst je navzdory zvyšování sazeb překvapivě odolný.

Podle atlantského Fedu se růst HDP ve druhém čtvrtletí pohybuje na úrovni 2,4 % anualizovaně. Mnozí ekonomové stále očekávají recesi v příštích 12 měsících, ale tyto předpovědi se zatím ukázaly jako přinejmenším předčasné. HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o 2 % po velké revizi původních odhadů směrem nahoru.

Pozoruhodně dobře se drží také zaměstnanost. Počet zaměstnanců mimo zemědělský sektor se v roce 2023 zvýšil o téměř 1,7 milionu a míra nezaměstnanosti v červnu činila relativně příznivých 3,6 %, což je stejná úroveň jako před rokem.

Spolu se zvýšením sazeb výbor naznačil, že bude pokračovat ve snižování objemu držených dluhopisů ve své rozvaze, který před zahájením kvantitativního zpřísňování Fedu dosáhl vrcholu 9 bilionů USD.

Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.Představitelé Fedu však v prohlášení neupřesnili, zda očekávají další zvyšování sazeb v nadcházejících měsících, nebo zda by toto zvýšení, jedenácté od března 2022, mohlo být poslední. „Výbor bude dál vyhodnocovat dodatečné informace a jejich důsledky pro měnovou politiku,“ uvedl Fed.„Zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu bylo trhem očekáváno, proto byla prvotní reakce na měnových trzích nevýrazná,“ konstatoval analytik Tomáš Cverna ze společnosti XTB. „Obecně však platí, že po zvýšení úrokových sazeb se snížil úrokový diferenciál mezi sazbami vyhlášenými Fedem a Českou národní bankou. To může mít za následek postupné oslabování české koruny,“ dodal.„Další utažení měnové politiky v USA přitom paradoxně přichází v situaci, kdy inflace je zjevně na sestupu,“ uvedl analytik Marek Pokorný ze společnosti Portu. „Silná ekonomická data za druhý kvartál značí, že růst ekonomiky je vyšší, než se čekalo. Nad očekávání je napjatý i trh práce. Ačkoliv je tedy měnová politika restriktivní, možná ale stále ne tak dostatečně a dlouho. Je ovšem jen otázkou času, kdy konečně uvidíme inflaci na dvouprocentním cíli,“ dodal.Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, a byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby postupně klesá.Americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než uváděl předchozí odhad. Hrubý domácí produkt se v celoročním přepočtu zvýšil o dvě procenta. Předchozí odhad z konce května uváděl růst o 1,3 procenta.Všechny tyto údaje jsou sice výrazně pod nejhoršími úrovněmi současného cyklu, ale pohybují se nad 2% cílem Fedu.Hospodářský růst je navzdory zvyšování sazeb překvapivě odolný.Podle atlantského Fedu se růst HDP ve druhém čtvrtletí pohybuje na úrovni 2,4 % anualizovaně. Mnozí ekonomové stále očekávají recesi v příštích 12 měsících, ale tyto předpovědi se zatím ukázaly jako přinejmenším předčasné. HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o 2 % po velké revizi původních odhadů směrem nahoru.Pozoruhodně dobře se drží také zaměstnanost. Počet zaměstnanců mimo zemědělský sektor se v roce 2023 zvýšil o téměř 1,7 milionu a míra nezaměstnanosti v červnu činila relativně příznivých 3,6 %, což je stejná úroveň jako před rokem.Spolu se zvýšením sazeb výbor naznačil, že bude pokračovat ve snižování objemu držených dluhopisů ve své rozvaze, který před zahájením kvantitativního zpřísňování Fedu dosáhl vrcholu 9 bilionů USD.