Podle průzkumu energetické skupiny UCED, který realizovala agentura Ipsos, zatím do opatření investovala třetina spotřebitelů. Další pětina má o ně zájem, ale nemůže si je momentálně dovolit. UCED to dnes sdělil ČTK.
Nejčastěji Češi podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 lidí, sahají k dílčím opatřením, jako je například výměna spotřebiče za úspornější variantu. To udělala nebo plánuje 27 procent respondentů. K větším investicím se lidé zatím odhodlávají méně. Kolem šesti procent dotázaných investovalo do energetických úspor svého domu nebo bytu, jako je například zateplení nebo výměna zařízení na ohřev vody. Stejný podíl respondentů investoval do nových zdrojů energie, zejména solárních panelů, tepelného čerpadla nebo kotle či krbu na dřevo.
Přibližně pětina lidí by podle průzkumu měla o investice do úsporných opatření zájem, nemůže si je však dovolit. Téměř třetina by přitom v případě dostatečných financí zvážila investici do solárních panelů na výrobu elektřiny, vytápění nebo ohřev vody. Desetina by přemýšlela o výměně plynového kotle za kvalitnější kondenzační variantu, 13 procent o investici do tepelného čerpadla. Každý pátý by se pak podle průzkumu rozhodl pro zateplení svého bytu nebo domu, nebo vynaložil finance na výměnu oken.
Zdroj: Canva
Podle ředitele energetické skupiny UCED Václava Skoblíka to ukazuje, že lidé v Česku mají zájem o obnovitelné zdroje. „Překážkou jsou peníze a v evropském kontextu dotace. Základem ovšem vždy musí být seriózní kalkulace. Investici do obnovitelných zdrojů bych rozhodně připojil k výdajům za kvalitní a účinné zateplení rodinného či bytového domu. To musí být vždy primární, minimalizuje úniky tepla a snižuje tak výdaje na energie,” podotkl Skoblík.
Podle statistik bylo loňský podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny v České republice necelá čtyři procenta. V celé EU to bylo 22 procent. „Tato dvě čísla ale musíme hodnotit v kontextu lokálních klimatických podmínek. Nemůžeme se porovnávat se severskými zeměmi a Rakouskem s jejich vodními elektrárnami nebo zeměmi s možností výstavby větných elektráren na mořském pobřeží,“ upozornil Skoblík. Naopak připomněl, že za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku zvýšil o více než 13 procent.
Stanjura: Vláda nezavede možnost přeposlat procento z odvodů dětí rodičům
Vzhledem k tomu, že ve vládní koalici není shoda na zrušení takzvaného výchovného, kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřistoupí k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům. Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že druhý nástroj podpory rodin považuje za vhodnější než plošné vyplácení výchovného. Protože je ale výchovné už zavedeno a na jeho zrušení není shoda, vláda k zavedení možnosti posílat procento z odvodů dětí rodičům nepřistoupí. Návrh je součástí programového prohlášení kabinetu.
O takzvané výchovné se zvedají penze od letošního roku, jde o bonus 500 korun k důchodu za dítě, pobírá ho jeden z rodičů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se za pár let mělo přestat vyplácet u nových důchodů. Nahradit ho mají fiktivní odvody za dobu péče o děti i případný společný základ manželů, a to nejspíš od roku 2026 či 2027. Zohlednění fiktivních odvodů za dobu péče a možnost společného základu manželů pro výpočet výše důchodu obsahuje vládní reforma penzí.
Nárok na výchovné má teď ten z rodičů, který pečoval víc. Česká správa sociálního zabezpečení automaticky zvedla v lednu penzi 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí. Ostatní o bonus žádají. Letos by výdaje měly činit asi 19 miliard korun, v dalších letech porostou. Bonus za dítě prosadila krátce před posledními parlamentními volbami v roce 2021 tehdejší Sněmovna. Z čeho se výplata pokryje, neřešila.
Zdroj: Canva
Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je výchovné jedna z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. NERV doporučoval bonus zrušit. O možnosti přeposílání procenta odvodů dětí na účty jejich rodičů či prarodičů pravicové strany hovoří léta.
Podle průzkumu energetické skupiny UCED, který realizovala agentura Ipsos, zatím do opatření investovala třetina spotřebitelů. Další pětina má o ně zájem, ale nemůže si je momentálně dovolit. UCED to dnes sdělil ČTK.Nejčastěji Češi podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 lidí, sahají k dílčím opatřením, jako je například výměna spotřebiče za úspornější variantu. To udělala nebo plánuje 27 procent respondentů. K větším investicím se lidé zatím odhodlávají méně. Kolem šesti procent dotázaných investovalo do energetických úspor svého domu nebo bytu, jako je například zateplení nebo výměna zařízení na ohřev vody. Stejný podíl respondentů investoval do nových zdrojů energie, zejména solárních panelů, tepelného čerpadla nebo kotle či krbu na dřevo.Přibližně pětina lidí by podle průzkumu měla o investice do úsporných opatření zájem, nemůže si je však dovolit. Téměř třetina by přitom v případě dostatečných financí zvážila investici do solárních panelů na výrobu elektřiny, vytápění nebo ohřev vody. Desetina by přemýšlela o výměně plynového kotle za kvalitnější kondenzační variantu, 13 procent o investici do tepelného čerpadla. Každý pátý by se pak podle průzkumu rozhodl pro zateplení svého bytu nebo domu, nebo vynaložil finance na výměnu oken.Podle ředitele energetické skupiny UCED Václava Skoblíka to ukazuje, že lidé v Česku mají zájem o obnovitelné zdroje. „Překážkou jsou peníze a v evropském kontextu dotace. Základem ovšem vždy musí být seriózní kalkulace. Investici do obnovitelných zdrojů bych rozhodně připojil k výdajům za kvalitní a účinné zateplení rodinného či bytového domu. To musí být vždy primární, minimalizuje úniky tepla a snižuje tak výdaje na energie,” podotkl Skoblík.Podle statistik bylo loňský podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny v České republice necelá čtyři procenta. V celé EU to bylo 22 procent. „Tato dvě čísla ale musíme hodnotit v kontextu lokálních klimatických podmínek. Nemůžeme se porovnávat se severskými zeměmi a Rakouskem s jejich vodními elektrárnami nebo zeměmi s možností výstavby větných elektráren na mořském pobřeží,“ upozornil Skoblík. Naopak připomněl, že za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku zvýšil o více než 13 procent.Vzhledem k tomu, že ve vládní koalici není shoda na zrušení takzvaného výchovného, kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury nepřistoupí k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům. Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že druhý nástroj podpory rodin považuje za vhodnější než plošné vyplácení výchovného. Protože je ale výchovné už zavedeno a na jeho zrušení není shoda, vláda k zavedení možnosti posílat procento z odvodů dětí rodičům nepřistoupí. Návrh je součástí programového prohlášení kabinetu.O takzvané výchovné se zvedají penze od letošního roku, jde o bonus 500 korun k důchodu za dítě, pobírá ho jeden z rodičů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by se za pár let mělo přestat vyplácet u nových důchodů. Nahradit ho mají fiktivní odvody za dobu péče o děti i případný společný základ manželů, a to nejspíš od roku 2026 či 2027. Zohlednění fiktivních odvodů za dobu péče a možnost společného základu manželů pro výpočet výše důchodu obsahuje vládní reforma penzí.Nárok na výchovné má teď ten z rodičů, který pečoval víc. Česká správa sociálního zabezpečení automaticky zvedla v lednu penzi 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí. Ostatní o bonus žádají. Letos by výdaje měly činit asi 19 miliard korun, v dalších letech porostou. Bonus za dítě prosadila krátce před posledními parlamentními volbami v roce 2021 tehdejší Sněmovna. Z čeho se výplata pokryje, neřešila.Podle Národní ekonomické rady vlády je výchovné jedna z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. NERV doporučoval bonus zrušit. O možnosti přeposílání procenta odvodů dětí na účty jejich rodičů či prarodičů pravicové strany hovoří léta.
