Stát bude zřejmě moci danit zisky nadnárodních firem, schválila to Sněmovna

Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však Sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.

Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.

Pro zákon hlasovalo 149 ze 150 přítomných poslanců ze všech sněmovních klubů. Přijetí zákona přivítala i předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Připomněla, že práce na něm začaly už za dob vlády, v níž působila.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu.

Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta.

Odborníci už dříve ČTK řekli, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů.

Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

Český holding Agrofert kupuje rumunského obchodníka s obilím East Grain

Český holding Agrofert získá 65 procent kapitálu rumunského obchodníka s obilím a olejninami East Grain. Píše to dnes s odkazem na prohlášení rumunské firmy server Romania-Insider. Hodnotu operace firmy nezveřejnily, podle samotné firmy by se mohlo jednat o jednu z největších zahraničních investic do rumunského zemědělského a potravinářského odvětví za uplynulý rok.

Agrofert získá většinový podíl ve firmě především skrze upsání navýšení kapitálu, uvedla rumunská firma. Operaci ještě musí schválit regulační orgány.

East Grain má své sídlo v Rumunsko a je aktivní také v Srbsku a Maďarsku. Její hlavní aktivitou je obchod s obilím a olejninami. Poskytuje však i další služby v logistice či skladování zemědělských komodit. Letos na jaře firma oznámila, že její příjmy dosáhly více než jedné miliardy rumunských lei (zhruba pět miliard korun).

Holding Agrofert v současnosti sdružuje na 250 firem z oblastí chemie, potravinářství, zemědělství, pozemní techniky, dopravy a technologií, lesnictví a dřevařství, obnovitelných zdrojů a médií. Je aktivní v České republice i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Německu. Jeho zakladatelem je bývalý premiér Andrej Babiš.

Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který dnes schválila Sněmovna. Zákon, který zavádí evropskou směrnici, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Do té doby ho musí projednat Senát a podepsat prezident. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však Sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.Pro zákon hlasovalo 149 ze 150 přítomných poslanců ze všech sněmovních klubů. Přijetí zákona přivítala i předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Připomněla, že práce na něm začaly už za dob vlády, v níž působila.Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur a které působí i na českém trhu.Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta.Odborníci už dříve ČTK řekli, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů.Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.Český holding Agrofert získá 65 procent kapitálu rumunského obchodníka s obilím a olejninami East Grain. Píše to dnes s odkazem na prohlášení rumunské firmy server Romania-Insider. Hodnotu operace firmy nezveřejnily, podle samotné firmy by se mohlo jednat o jednu z největších zahraničních investic do rumunského zemědělského a potravinářského odvětví za uplynulý rok.Agrofert získá většinový podíl ve firmě především skrze upsání navýšení kapitálu, uvedla rumunská firma. Operaci ještě musí schválit regulační orgány.East Grain má své sídlo v Rumunsko a je aktivní také v Srbsku a Maďarsku. Její hlavní aktivitou je obchod s obilím a olejninami. Poskytuje však i další služby v logistice či skladování zemědělských komodit. Letos na jaře firma oznámila, že její příjmy dosáhly více než jedné miliardy rumunských lei .Holding Agrofert v současnosti sdružuje na 250 firem z oblastí chemie, potravinářství, zemědělství, pozemní techniky, dopravy a technologií, lesnictví a dřevařství, obnovitelných zdrojů a médií. Je aktivní v České republice i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Německu. Jeho zakladatelem je bývalý premiér Andrej Babiš.