A dopad má samozřejmě i na ekonomiku.

Dne 26. listopadu roku 1789 úřadující prezident George Washington prohlásil tehdejší čtvrtek dnem prvních celoamerických oslav svátku Dne díkůvzdání. Ten se slaví vždy 4. čtvrtek v listopadu. O téměř 200 let – v roce 1941 – americký prezident Franklin Delano Roosevelt následně podepsal listinu, která ustanovuje Den díkůvzdání přímo do zákona.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1276 – Český král Přemysl Otakar II. u Vídně složil přísahu věrnosti římskému králi Rudolfa Habsburskému, přijal v léno české země a zřekl se alpských zemí, Rakous a Chebska. Byl zproštěn říšské klatby.
• 1346 – Karel IV. byl v Bonnu korunován králem Svaté říše římské.
• 1713 – V německém Rastattu začala mírová jednání Francie a Rakouska o ukončení války o španělské dědictví.
• 1917 – V Kanadě byla založena National Hockey League s týmy Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators, Québec Bulldogs, a Toronto Arenas.
• 1922 – Howard Carter a Lord Carnarvon se stali prvními lidmi, jež vstoupili do hrobky faraóna Tutanchamona po jejím uzavření před více než 3000 lety.
• 1941 – Druhá světová válka: flota se šesti japonskými letadlovými loděmi pod velením admirála Naguma opustila domácí přístav a plula směrem na Pearl Harbor. Přitom udržovala absolutní rádiové ticho.
• 1965 – Papež Pavel VI. apoštolským listem Praga Urbis prohlásil hlavním patronem pražské arcidiecéze sv. Vojtěcha.
• 1994 – Miloslav Vlk, arcibiskup pražský, byl jmenován kardinálem.
• 2000 – Čtyřnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem Jan Železný získal jako první Čech v historii titul nejlepšího světového atleta roku.
• 2003 – Poslední let letadla Concorde.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1922 – Narodil se Charles Schulz, autor komiksu Peanuts. Jeho dílo později významně ovlivnilo celý zábavní, vydavatelský a licenční průmysl.
• 1942 – V New Yorku měl premiéru film „Casablanca“, jeden z nejkultovnějších filmů americké kinematografie. Jeho úspěch ukáže vliv filmu na kulturu i obchod.
• 1983 – Na londýnském letišti Heathrow byl vykraden sklad společnosti Brink’s-Mat, v němž se nacházelo 6 800 zlatých prutů v tehdejší hodnotě téměř 26 milionů liber. Událost měla značný dopad na trh se zlatem a je jednou z největších loupeží slitků v historii.
• 1990 – Britská vláda zahájila proces privatizace elektroenergetiky, což představovalo významnou změnu v podnikatelském prostředí veřejných služeb ve Velké Británii.
• 2008 – Teroristické útoky v Bombaji, jejichž terčem bylo několik památek včetně hotelu Taj Mahal Palace, měly zásadní dopady na cestovní ruch a pohostinství v Indii a zdůraznily význam bezpečnosti v podnikatelské činnosti.
• 2010 – Prodeje na Black Friday ve Spojených státech dosáhly v té době rekordní výše, což signalizuje rostoucí význam tohoto dne v maloobchodním kalendáři a rostoucí trend konzumerismu.
• 2019 – V důsledku rostoucích obav ze změny klimatu a udržitelnosti životního prostředí vyhlásil Evropský parlament stav klimatické nouze. Toto vyhlášení mělo rozsáhlý dopad na obchodní politiku

Den díkůvzdání, každoroční státní svátek ve Spojených státech a Kanadě, který oslavuje úrodu a další požehnání uplynulého roku. Američané se obecně domnívají, že jejich Den díkůvzdání vychází ze slavnosti sklizně, kterou v roce 1621 společně slavili angličtí kolonisté (poutníci) z Plymouthu a kmen Wampanoagů. Tento americký svátek je obzvláště bohatý na legendy a symboliku a tradiční jídlo na Den díkůvzdání obvykle zahrnuje krocana, chlebovou nádivku, brambory, brusinky a dýňový koláč. Co se týče automobilové dopravy, je tento svátek často nejrušnějším v roce, protože se zde vzájemně setkávají rodinní příslušníci.

Plymouthské Díkůvzdání začalo tím, že se několik kolonistů vydalo „lovit ptáky“, možná na krocany, ale pravděpodobněji na snadnější kořist v podobě hus a kachen, protože „za jediný den jich zabili tolik, kolik… sloužilo společnosti téměř týden“. Poté se u brány osady nečekaně objevilo asi 90 Wampanoagů, což nepochybně znervóznilo asi 50 kolonistů. Přesto se v následujících dnech obě skupiny stýkaly bez incidentů. Wampanoagové přispěli zvěřinou na hostinu, která zahrnovala drůbež a pravděpodobně i ryby, úhoře, korýše, dušené maso, zeleninu a pivo. Protože v Plymouthu bylo jen málo budov a průmyslového zboží, většina lidí jedla venku, přičemž seděli na zemi nebo na sudech s talíři na klíně. Muži stříleli ze zbraní, běhali závody a popíjeli alkohol, přičemž se snažili mluvit lámanou angličtinou a wampanoagštinou. Byla to poněkud neuspořádaná záležitost, ale zpečetila smlouvu mezi oběma skupinami, která trvala až do války krále Filipa (1675-76), v níž přišly o život stovky kolonistů a tisíce původních obyvatel Ameriky.

Kolonisté v Nové Anglii byli zvyklí pravidelně slavit „Díkůvzdání“, dny modliteb, kdy děkovali Bohu za požehnání, jako je vojenské vítězství nebo konec sucha. Americký Kontinentální kongres například vyhlásil celonárodní Den díkůvzdání po přijetí ústavy. Po roce 1798 však nový Kongres USA ponechal vyhlášení Dne díkůvzdání na jednotlivých státech; někteří měli námitky proti tomu, aby se národní vláda zapojovala do náboženského svátku, jižané pomalu přejímali novoanglický zvyk a jiní se pohoršovali nad tím, že se tento den využívá k pořádání stranických projevů a průvodů. Národní Den díkůvzdání se zdál být spíše hromosvodem kontroverzí než sjednocující silou.

Den díkůvzdání se stal oficiálním svátkem až poté, co federální vládu ovládli obyvatelé Severu. Zatímco v polovině 19. století panovalo napětí mezi jednotlivými sektami, redaktorka populárního časopisu Godey’s Lady’s Book Sarah Josepha Haleová vedla kampaň za národní Den díkůvzdání, aby podpořila jednotu. Nakonec získala podporu prezidenta Abrahama Lincolna. Dne 3. října 1863, v době občanské války, Lincoln vyhlásil národní den díkůvzdání, který se měl slavit ve čtvrtek 26. listopadu.

Tento svátek poté každoročně vyhlašoval každý prezident a zvoleným datem byl až na výjimky poslední čtvrtek v listopadu. Prezident Franklin D. Roosevelt se však pokusil prodloužit vánoční nákupní sezónu, která obvykle začíná svátkem Dne díkůvzdání, a podpořit ekonomiku tím, že posunul datum o týden zpět, na třetí týden v listopadu. Ne všechny státy však vyhověly a po společné rezoluci Kongresu v roce 1941 vydal Roosevelt v roce 1942 proklamaci, která určila čtvrtý čtvrtek v listopadu (což není vždy poslední čtvrtek) jako Den díkůvzdání.

Jak se země stávala více městskou a rodinní příslušníci začali žít dále od sebe, Den díkůvzdání se stal časem pro společné setkání. Svátek se odklonil od svých náboženských kořenů a umožnil přistěhovalcům z různých prostředí účastnit se společné tradice. Fotbalové zápasy na Den díkůvzdání, počínaje zápasem Yale proti Princetonu v roce 1876, umožnily fanouškům, aby svátek obohatili o trochu bujarého veselí. Koncem 19. století se staly běžnými průvody kostýmovaných účastníků oslav. V roce 1920 uspořádal obchodní dům Gimbel’s ve Filadelfii průvod asi 50 lidí se Santa Clausem v čele průvodu. Od roku 1924 na tuto tradici navázal každoroční průvod Macy’s v New Yorku, od roku 1927 s obrovskými balony. Svátek spojený s poutníky a indiány se stal symbolem mezikulturního míru, americké příležitosti pro nově příchozí a posvátnosti domova a rodiny.

Dny díkůvzdání v Kanadě vznikly také v koloniálním období a vycházejí ze stejných evropských tradic jako poděkování za bezpečné cesty, mír a bohatou úrodu. Nejstarší oslavy se konaly v roce 1578, kdy výprava vedená Martinem Frobisherem uspořádala v dnešním Nunavutu slavnost, aby poděkovala za bezpečnost své flotily. V roce 1879 parlament stanovil národní Den díkůvzdání na 6. listopadu; datum se v průběhu let měnilo. Od roku 1957 se Den díkůvzdání slaví v Kanadě druhé pondělí v říjnu.