Klíčové body
- BOJ čelí tlaku na zvýšení sazeb kvůli rekordně nízkým úrokovým sazbám a rostoucí inflaci
- Ekonomové upozorňují, že zvýšení sazeb nyní poskytne větší flexibilitu pro budoucí recese
- Zvýšení sazeb by mohlo podpořit hodnotu jenu a snížit náklady na dovoz
Hiroshi Jošikawa, významný ekonom a emeritní profesor Tokijské univerzity, upozorňuje, že současná úroková sazba na úrovni 0,25 % již nemusí odpovídat současným ekonomickým podmínkám.
Podle něj by BOJ měla jednat co nejdříve, aby si zachovala flexibilitu a předešla riziku zaostávání za ostatními vyspělými ekonomikami.
Současná ekonomická situace Japonska
Japonská ekonomika vykazuje známky oživení, přičemž inflace se drží nad cílovými 2 % již více než dva roky. Růst za třetí čtvrtletí letošního roku byl dokonce revidován směrem nahoru, což naznačuje, že hospodářství si vede lépe, než se původně předpokládalo.

Přesto zůstávají úrokové sazby na historických minimech, což mnozí odborníci považují za neudržitelné.
Jošikawa tvrdí, že nízké sazby byly opodstatněné během pandemie a počátečního oživení, ale nyní nastal čas na jejich zvýšení. „Pokud nedojde k výraznému ekonomickému posunu, je přirozené sazbu zvýšit,“ uvedl v nedávném rozhovoru. Podle něj by sazba kolem 1 % lépe odpovídala aktuálním podmínkám.
Riziko zpožděné reakce
Podle Jošikawy i dalších odborníků spočívá jedno z hlavních rizik v tom, že příliš opatrná politika BOJ může ztížit její schopnost reagovat na budoucí hospodářské šoky. Pokud by například nastala recese, centrální banka by měla omezený prostor pro snížení sazeb. „Pokud je sazba na úrovni 0,25 %, může se snížit pouze na 0 %. Zvýšení sazeb nyní by poskytlo větší manévrovací prostor pro budoucnost,“ vysvětluje Jošikawa.
Guvernér BOJ Kazuo Ueda sdílí podobný názor a zdůrazňuje, že konvenční měnová politika má své místo i v moderní ekonomice. Ačkoliv nekonvenční nástroje, jako je kvantitativní uvolňování, mohou být účinné, nemohou plně nahradit tradiční úrokové sazby.
Tržní očekávání a nejistoty
Navzdory těmto argumentům zůstávají trhy skeptické ohledně bezprostředního zvýšení sazeb. Pravděpodobnost, že k tomu dojde ještě tento měsíc, klesla z původních 66 % na pouhých 28 %. Tento pokles byl částečně způsoben neobvyklým krokem BOJ, která naplánovala na leden projev a tiskovou konferenci viceguvernéra Rjoza Himina. Tento krok byl interpretován jako signál, že centrální banka může vyčkávat s rozhodnutím o sazbách do příštího roku.
Citigroup také posunula svou prognózu zvýšení sazeb z prosince na leden, přičemž poukazuje na absenci naléhavých důvodů k okamžité akci. Přesto však mnozí investoři a ekonomové věří, že zvýšení sazeb je otázkou času, nikoliv volby.
Japonská ekonomika se stále nachází v expanzivním období, které začalo v květnu 2020. Toto období je již delší než většina růstových cyklů od druhé světové války, což zvyšuje pravděpodobnost, že by mohlo dojít k jeho zpomalení. Jošikawa upozorňuje, že pokud by došlo k hospodářskému poklesu, BOJ by měla omezené možnosti, jak na něj reagovat. „Nejdůležitější věcí v měnové politice je hbitost,“ říká. „Pokud se ekonomická situace změní, můžete sazby snížit. Neměli byste to považovat za selhání.“

Jedním z důležitých faktorů, které by mohly ovlivnit rozhodnutí BOJ, je také měnový kurz. Japonský jen v poslední době oslabil vůči dolaru, což by mohlo zvýšit náklady na dovoz a přispět k dalším inflačním tlakům. Zvýšení sazeb by mohlo podpořit hodnotu jenu a snížit náklady na dovoz.
Flexibilita je klíčovým prvkem měnové politiky, a právě proto mnoho odborníků volá po zvýšení sazeb. Vyšší sazby by nejen poskytly BOJ větší manévrovací prostor, ale také by mohly posílit důvěru trhu v její schopnost reagovat na měnící se ekonomické podmínky.
Nicméně rozhodnutí zvýšit sazby není bez rizik. Japonská ekonomika je stále relativně křehká a jakékoliv výraznější zpřísnění měnové politiky by mohlo mít negativní dopady na hospodářský růst. Proto je klíčové, aby BOJ pečlivě zvažovala všechny faktory před přijetím konečného rozhodnutí.
Co bude dál?
Rozhodnutí BOJ o sazbách bude mít významný dopad na japonskou ekonomiku i globální finanční trhy.
Pokud se centrální banka rozhodne jednat, mohlo by to signalizovat konec dlouhé éry ultranízkých sazeb a začátek nové kapitoly v její měnové politice. Na druhé straně by jakékoliv další odkládání mohlo zvýšit riziko ztráty důvěry trhu.
Ať už bude výsledek jakýkoliv, jedno je jisté: nadcházející měsíce budou pro japonskou ekonomiku klíčové.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky