Klíčové body

Ekonomové snížili odhad růstu eurozóny na 1 % v roce 2025, což je méně než původní předpovědi
ECB plánuje postupné snižování úrokových sazeb, ale upozorňuje na rizika náhlých změn
Obchodní války a celní spory ohrožují globální růst a ekonomickou stabilitu.

Tato pesimistická předpověď odráží pokračující problémy, zejména v klíčových ekonomikách, jako je Německo, které se potýká s útlumem zpracovatelského průmyslu.

Různé trajektorie zemí eurozóny

Německo, motor evropské ekonomiky, čelí nízkému růstu. Ekonomové nyní odhadují expanzi o pouhých 0,4 % v roce 2025 a 1 % v roce 2026, což představuje pokles o 0,3 procentního bodu oproti dřívějším předpovědím. Francie má rovněž snížený výhled, zatímco Španělsko vykazuje o něco optimističtější očekávání. Naopak Evropská centrální banka (ECB) zůstává mírně optimističtější, když předpokládá, že domácnosti budou podporovat oživení díky růstu příjmů a stabilizaci inflace na 2% cíli.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane varoval, že i přes určité oživení spotřeby může nejistota nadále brzdit větší ekonomickou aktivitu. Inflace by podle odhadů měla dosáhnout 2 % ve druhém čtvrtletí roku 2025 a dále klesnout na 1,9 % do roku 2026. Jádrová inflace, která zůstává jednou z hlavních obav ECB, se očekává na úrovni 2 % již ve třetím čtvrtletí roku 2025.

Prezidentka ECB: blížíme se cíli, ale výzvy přetrvávají

Prezidentka ECB Christine Lagardeová prohlásila, že eurozóna se blíží splnění svého cíle v oblasti inflace, ale varovala před přetrvávajícími riziky, zejména v sektoru služeb. Upozornila také na nutnost sledovat trajektorii mezd a zisků podniků, aby bylo možné zajistit stabilitu. Lagardeová zdůraznila potřebu opatrnosti ve světle globálních ekonomických nejistot a geopolitických změn, jako je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, což by mohlo obnovit obchodní třenice mezi USA a EU.

Lagardeová v této souvislosti uvedla, že eskalace obchodních sporů a odvetná opatření, například formou cel, by mohla negativně ovlivnit nejen globální ekonomiku, ale i americký trh. Tyto obavy sdílí i další činitelé ECB, kteří varují před dopady protekcionistických politik na globální obchodní toky a směnné kurzy.

Obavy z obchodních válek a cel

Viceprezident ECB Luis de Guindos upozornil, že nové americké obchodní tarify, které navrhuje Donald Trump, by mohly vážně poškodit hospodářskou expanzi a zvýšit nejistotu na globálním trhu. Navrhovaná 60% cla na čínské zboží by podle něj mohla změnit obchodní toky a vyvolat tlak na směnné kurzy. Tyto kroky by mohly mít za následek snížení růstu a zvýšení inflace.

Guindos rovněž varoval před důsledky obchodních válek, které by mohly připomínat chyby z 30. let 20. století. Zdůraznil, že řešení této situace leží na Evropské komisi, přičemž úkolem ECB je monitorovat dopady a poskytnout analýzy.

Výhled na měnovou politiku ECB

ECB plánuje postupné snižování úrokových sazeb, přičemž ekonomové očekávají čtyři snížení depozitní sazby v roce 2025. Depozitní sazba by měla klesnout ze současných 3 % na 2 % do poloviny roku 2025. Přístup k uvolňování měnové politiky má být podle představitelů ECB postupný, což znamená snižování o 25 bazických bodů v jednotlivých krocích. Tento přístup má zajistit stabilitu a minimalizovat rizika spojená s náhlými změnami.

Šéf irské centrální banky Gabriel Makhlouf zdůraznil, že příliš prudké snížení sazeb by mohlo vytvořit nové problémy a zvýšit ekonomická rizika. Varoval také před podhodnocením neutrální úrokové sazby, která podle něj pravděpodobně není pod 2 %, jak tvrdí někteří analytici.

De Guindos upozornil, že demografické změny v Evropě, jako je stárnoucí populace, mohou negativně ovlivnit ekonomický růst a inovace. Zdůraznil význam cílené migrační politiky, která by mohla pomoci kompenzovat negativní dopady těchto trendů. Přistěhovalectví by podle něj mělo být zvažováno nejen z humanitárního, ale i z ekonomického hlediska.

Nejistá cesta k růstu

Ekonomický výhled eurozóny pro následující roky zůstává smíšený. Zatímco některé země jako Španělsko vykazují určitou dynamiku, hlavní ekonomiky, jako je Německo a Francie, čelí strukturálním problémům. Přetrvávající geopolitické nejistoty a možné obchodní války přidávají další vrstvu komplikací.

Evropská centrální banka se snaží udržet stabilitu prostřednictvím postupného uvolňování měnové politiky, přičemž si je vědoma nutnosti pečlivého sledování inflačních tlaků a mezd. Zároveň vyvstávají otázky, zda současné nástroje budou dostatečné k podpoře dlouhodobého růstu.

V této složité situaci zůstává klíčovou výzvou pro Evropskou unii hledání cest, jak stimulovat inovace, podpořit růst produktivity a zvládnout demografické změny. Budoucnost růstu eurozóny bude záviset nejen na domácí politice, ale i na schopnosti reagovat na globální výzvy.

Průzkum ukazuje, že růst v roce 2025 dosáhne pouhého 1 %, což je sice mírné zlepšení oproti letošnímu předpokladu 0,8 %, ale stále pod původními očekáváními 1,2 %. Na rok 2026 se výhled snižuje z 1,4 % na 1,2 %.Tato pesimistická předpověď odráží pokračující problémy, zejména v klíčových ekonomikách, jako je Německo, které se potýká s útlumem zpracovatelského průmyslu.Různé trajektorie zemí eurozónyNěmecko, motor evropské ekonomiky, čelí nízkému růstu. Ekonomové nyní odhadují expanzi o pouhých 0,4 % v roce 2025 a 1 % v roce 2026, což představuje pokles o 0,3 procentního bodu oproti dřívějším předpovědím. Francie má rovněž snížený výhled, zatímco Španělsko vykazuje o něco optimističtější očekávání. Naopak Evropská centrální banka zůstává mírně optimističtější, když předpokládá, že domácnosti budou podporovat oživení díky růstu příjmů a stabilizaci inflace na 2% cíli.Hlavní ekonom ECB Philip Lane varoval, že i přes určité oživení spotřeby může nejistota nadále brzdit větší ekonomickou aktivitu. Inflace by podle odhadů měla dosáhnout 2 % ve druhém čtvrtletí roku 2025 a dále klesnout na 1,9 % do roku 2026. Jádrová inflace, která zůstává jednou z hlavních obav ECB, se očekává na úrovni 2 % již ve třetím čtvrtletí roku 2025.Prezidentka ECB: blížíme se cíli, ale výzvy přetrvávajíPrezidentka ECB Christine Lagardeová prohlásila, že eurozóna se blíží splnění svého cíle v oblasti inflace, ale varovala před přetrvávajícími riziky, zejména v sektoru služeb. Upozornila také na nutnost sledovat trajektorii mezd a zisků podniků, aby bylo možné zajistit stabilitu. Lagardeová zdůraznila potřebu opatrnosti ve světle globálních ekonomických nejistot a geopolitických změn, jako je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, což by mohlo obnovit obchodní třenice mezi USA a EU.Lagardeová v této souvislosti uvedla, že eskalace obchodních sporů a odvetná opatření, například formou cel, by mohla negativně ovlivnit nejen globální ekonomiku, ale i americký trh. Tyto obavy sdílí i další činitelé ECB, kteří varují před dopady protekcionistických politik na globální obchodní toky a směnné kurzy.Obavy z obchodních válek a celViceprezident ECB Luis de Guindos upozornil, že nové americké obchodní tarify, které navrhuje Donald Trump, by mohly vážně poškodit hospodářskou expanzi a zvýšit nejistotu na globálním trhu. Navrhovaná 60% cla na čínské zboží by podle něj mohla změnit obchodní toky a vyvolat tlak na směnné kurzy. Tyto kroky by mohly mít za následek snížení růstu a zvýšení inflace.Guindos rovněž varoval před důsledky obchodních válek, které by mohly připomínat chyby z 30. let 20. století. Zdůraznil, že řešení této situace leží na Evropské komisi, přičemž úkolem ECB je monitorovat dopady a poskytnout analýzy.Výhled na měnovou politiku ECBECB plánuje postupné snižování úrokových sazeb, přičemž ekonomové očekávají čtyři snížení depozitní sazby v roce 2025. Depozitní sazba by měla klesnout ze současných 3 % na 2 % do poloviny roku 2025. Přístup k uvolňování měnové politiky má být podle představitelů ECB postupný, což znamená snižování o 25 bazických bodů v jednotlivých krocích. Tento přístup má zajistit stabilitu a minimalizovat rizika spojená s náhlými změnami.Šéf irské centrální banky Gabriel Makhlouf zdůraznil, že příliš prudké snížení sazeb by mohlo vytvořit nové problémy a zvýšit ekonomická rizika. Varoval také před podhodnocením neutrální úrokové sazby, která podle něj pravděpodobně není pod 2 %, jak tvrdí někteří analytici.De Guindos upozornil, že demografické změny v Evropě, jako je stárnoucí populace, mohou negativně ovlivnit ekonomický růst a inovace. Zdůraznil význam cílené migrační politiky, která by mohla pomoci kompenzovat negativní dopady těchto trendů. Přistěhovalectví by podle něj mělo být zvažováno nejen z humanitárního, ale i z ekonomického hlediska.Nejistá cesta k růstuEkonomický výhled eurozóny pro následující roky zůstává smíšený. Zatímco některé země jako Španělsko vykazují určitou dynamiku, hlavní ekonomiky, jako je Německo a Francie, čelí strukturálním problémům. Přetrvávající geopolitické nejistoty a možné obchodní války přidávají další vrstvu komplikací.Evropská centrální banka se snaží udržet stabilitu prostřednictvím postupného uvolňování měnové politiky, přičemž si je vědoma nutnosti pečlivého sledování inflačních tlaků a mezd. Zároveň vyvstávají otázky, zda současné nástroje budou dostatečné k podpoře dlouhodobého růstu.V této složité situaci zůstává klíčovou výzvou pro Evropskou unii hledání cest, jak stimulovat inovace, podpořit růst produktivity a zvládnout demografické změny. Budoucnost růstu eurozóny bude záviset nejen na domácí politice, ale i na schopnosti reagovat na globální výzvy.