Tato myšlenka, která zní futuristicky, se postupně stává realitou. Vzhledem k obtížím spojeným se získáváním a označováním kvalitních reálných dat se syntetická data jeví jako lákavé řešení. Přesto jejich používání přináší nejen příslib, ale i rizika.Význam dat a anotacíSystémy AI jsou postaveny na schopnosti rozpoznávat vzorce v datech. Aby modely AI mohly efektivně fungovat, potřebují rozsáhlé tréninkové sady obsahující příklady, které modelu ukážou, jak reagovat na různé podněty. Důležitou roli zde hrají anotace – popisy nebo označení, která definují význam dat. Například v systému, který klasifikuje fotografie, může anotace „kuchyně“ pomoci modelu identifikovat typické prvky této místnosti, jako jsou lednice či pracovní desky.Proces anotace dat je však náročný a drahý. Lidské chyby, předsudky a omezené kapacity anotátorů zvyšují náklady i riziko nepřesností. Navíc s rostoucím objemem dat, která jsou potřebná pro trénink moderních modelů, se tato situace stává neudržitelnou.Klesající dostupnost reálných datKromě nákladů na anotaci čelí vývojáři AI i dalším výzvám. Mnoho veřejných dat, která byla dříve volně dostupná, je nyní blokováno jejich vlastníky. Strach z plagiátorství nebo nedostatečného uznání vede k tomu, že přístup k těmto datům je stále více omezen. Výzkumy ukazují, že přibližně 35 % z 1 000 nejnavštěvovanějších webů na světě blokuje nástroje pro sběr dat, a tento podíl stále roste.Pokud bude tento trend pokračovat, vývojáři by mohli čelit nedostatku kvalitních tréninkových dat již v příštích několika letech. Skupina Epoch AI odhaduje, že zásoby dat vhodných pro trénink generativních modelů by mohly být vyčerpány mezi lety 2026 a 2032.Syntetická data, vytvořená jinými modely AI, se prezentují jako řešení těchto problémů. Mohou být generována v neomezeném množství a přizpůsobena specifickým potřebám vývojářů. Tento přístup umožňuje nejen ušetřit náklady, ale také eliminovat některé lidské chyby spojené s procesem anotace.Například společnost Writer nedávno představila model vycvičený téměř výhradně na syntetických datech za zlomek nákladů, které by vyžadovala tradiční tréninková data. Podobně společnosti Microsoft, Google a další již aktivně využívají syntetická data k vylepšování svých modelů.Rizika a omezení syntetických datNavzdory svým výhodám nejsou syntetická data bez problémů. Základní pravidlo „garbage in, garbage out“ platí i zde. Pokud jsou modely, které syntetická data generují, vycvičeny na chybných nebo neúplných datech, budou výsledná syntetická data trpět stejnými nedostatky. Například špatná reprezentace některých skupin v původních datech povede k jejich nedostatečnému zastoupení i v syntetických datech.Studie z roku 2023 ukázala, že přílišné spoléhání na syntetická data může vést ke zhoršování kvality modelů. S každou další generací tréninku na syntetických datech se modely stávají méně rozmanitými a jejich schopnost přesně reagovat na složitější podněty klesá.Dalším rizikem je tzv. halucinace modelů – situace, kdy model generuje zcela nepravdivé nebo nesmyslné informace. Tyto chyby se mohou stát součástí syntetických dat a dále ovlivňovat kvalitu trénovaných modelů.Budoucnost syntetických datPřestože syntetická data přinášejí mnoho výhod, stále nejsou schopna zcela nahradit data reálná. Nejlepší výsledky zatím přináší kombinace obou přístupů, kdy syntetická data doplňují tréninkové sady obsahující reálná data. Tento přístup umožňuje dosáhnout vyšší rozmanitosti i přesnosti modelů.Ačkoli někteří odborníci předpovídají, že syntetická data se jednou stanou hlavním zdrojem pro trénink AI, tato technologie zatím nedosáhla potřebné úrovně. Vývojáři budou muset pokračovat v hledání rovnováhy mezi využíváním syntetických dat a spolehnutím se na lidský dohled a reálné zdroje.Syntetická data představují slibnou cestu pro budoucí vývoj umělé inteligence. Nabízejí řešení problémů spojených s nedostatkem reálných dat, snižují náklady a urychlují proces tréninku. Současně však přinášejí rizika, která je třeba pečlivě zvažovat.Aby se vývojáři vyhnuli problémům, musí syntetická data důkladně kontrolovat a doplňovat je daty z reálného světa. Tato kombinace zajistí, že modely AI budou schopny nejen přesně reagovat, ale také se adaptovat na komplexní a měnící se podmínky. V konečném důsledku tak syntetická data mohou hrát klíčovou roli při formování budoucnosti umělé inteligence.