Mezi jeho kroky patřila hrozba zavedení cel na ropu dováženou z Kanady a Mexika, stejně jako důraz na zvýšení domácí produkce ropy a plynu v rámci politiky „energetické nezávislosti“. Tyto plány přinesly na trhy smíšené reakce a přispěly k nejistotě ohledně budoucího vývoje globálního trhu s energií.

Po třech dnech ztrát se ropa Brent obchodovala nad hranicí 80 dolarů za barel, zatímco West Texas Intermediate (WTI) se držela poblíž 77 dolarů. Trump signalizoval zavedení cel ve výši až 25 % na dovoz ropy a dalších energetických produktů z Kanady a Mexika, což by mohlo začít platit od začátku příštího měsíce. Tato opatření by mohla výrazně zasáhnout kanadský ropný průmysl, který je hlavním dodavatelem energetických komodit do USA, a zároveň zvýšit náklady pro americké spotřebitele.

Prezident Trump také podepsal nařízení o vyhlášení stavu národní energetické nouze, které mu umožňuje uvolnit regulace a podpořit domácí těžbu ropy a plynu. Tento krok je součástí širší strategie zaměřené na snížení závislosti Spojených států na zahraničních dodavatelích energií. Zároveň prezident oznámil záměr doplnit strategické zásoby ropy, které jsou na nejnižší úrovni od 80. let minulého století. Tyto zásoby považuje za klíčový prvek energetické bezpečnosti země.

Navzdory těmto krokům však Trump nepřistoupil k okamžitému zavedení cel na čínský export ropy a dalších komodit. Namísto toho nařídil své administrativě, aby se zaměřila na analýzu nekalých obchodních praktik na globální úrovni. Podle analytiků tento zdrženlivý přístup uklidnil obavy z eskalace obchodních sporů mezi USA a Čínou, i když nejistota ohledně budoucnosti přetrvává. „Počáteční úleva z toho, že Trumpova opatření nebyla bezprostřední, byla rychle vykompenzována obavami z plánovaných cel na Kanadu a Mexiko,“ uvedl Yeap Jun Rong, tržní stratég společnosti IG Asia Pte.

Spojené státy denně dovážejí přibližně 4 miliony barelů kanadské ropy, což z Kanady činí jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů. Pokud by byla cla skutečně zavedena, mohlo by to vést ke zvýšení cen ropy a pohonných hmot na americkém trhu. Tento scénář již varovaly významné instituce, jako je Goldman Sachs Group Inc., a také představitelé kanadského ropného průmyslu. Zvýšené náklady by mohly mít negativní dopad na americké spotřebitele, zejména v době, kdy je inflace stále významným problémem.

Dalším klíčovým bodem Trumpovy energetické politiky je návrat k těžbě ve většině pobřežních vod USA. Prezident podepsal příkaz ke zrušení zákazů pronájmu ložisek ropy a plynu na moři, které blokovaly těžbu v těchto oblastech. Tento krok je součástí Trumpovy snahy maximalizovat domácí těžbu ropy pod heslem „drill baby drill“. Podle některých analytiků však tato opatření mohou vést k přebytkům na trhu, což by mohlo tlačit na pokles cen ropy v budoucnu.

Kromě těchto opatření se Trump zaměřil na další změny v oblasti energetiky, včetně zrušení mandátu pro elektrická vozidla. Tento krok má podle prezidenta podpořit tradiční automobilový průmysl a snížit tlak na fosilní paliva. Zároveň zopakoval výzvu Evropské unii, aby zvýšila dovoz americké ropy a plynu, pokud se chce vyhnout možným clům.

Na mezinárodní scéně došlo k určitému uklidnění situace, když jemenské Hútíové oznámili ukončení útoků na lodě v oblasti Rudého moře. Tyto útoky, které narušovaly globální obchod s energií více než rok, byly reakcí na izraelsko-hamaskou dohodu o příměří. Tento vývoj přispěl k mírnému snížení nejistoty na trzích s ropou.

Ropa Brent a WTI nadále oscilují kolem aktuálních cenových úrovní, zatímco obchodníci pečlivě sledují další kroky Trumpovy administrativy. Zatímco některé jeho plány mohou vést k podpoře domácí ekonomiky, hrozba cel a geopolitické napětí zůstávají faktory, které budou ovlivňovat směr trhu s ropou v nadcházejících týdnech. Tato situace potvrzuje, že volatilita na energetických trzích zůstane vysoká.