Závěr, který by se mohl na první pohled jevit jako pozitivní, však pramení z poněkud méně optimistické prognózy – Goldman Sachs totiž očekává celkové zpomalení americké ekonomiky.

Ekonom Goldman Sachs David Mericle předpovídá, že základní ukazatel inflace, tedy index cen osobních spotřebních výdajů (PCE), vzroste ze 2,6 % v březnu na přibližně 3,6 % během letošního roku. Tento nárůst bude způsoben především přímým dopadem vyšších cen dovozu a také zvýšenými domácími výrobními náklady, které vznikají například v důsledku dražších komponent nebo omezenějších dodavatelských řetězců. Mericle zároveň upozorňuje na možnost tzv. „oportunistického zvyšování cen“ – tedy situace, kdy firmy využijí vzniklého prostředí ke zvýšení marží.

Otázkou zůstává, zda se tento růst cen přetaví v dlouhodobou inflaci, nebo zda půjde jen o krátkodobý výkyv. Z historické perspektivy hrozí, že pokud si spotřebitelé a firmy zvyknou na vyšší ceny, může se inflační tlak zakořenit i do očekávání a následně i do mzdových požadavků.

Slábnoucí ekonomika jako brzda inflace

Klíčovým faktorem, který by měl inflační tlak podle Goldman Sachs omezit, je celkové zpomalení ekonomiky. Mericle očekává, že americké hospodářství ve druhé polovině roku poroste pouze o 1 %, což je přibližně polovina odhadovaného potenciálního růstu ekonomiky. To znamená, že ani případné navýšení cen nebude mít takovou sílu jako v prostředí přehřátého trhu.

Zároveň se podle Mericleho současná situace výrazně liší od období let 2021–2022, kdy inflace rostla prudce a zasáhla široké spektrum domácností a firem. Současný vývoj je mírnější, a proto by se neměl hluboce otisknout do očekávání firem a domácností. Mericle říká, že „riziko zakořenění vysoké inflace je úměrné tomu, jak rozsáhlý, prudký a dlouhodobý je daný inflační šok“.

Trh práce navíc nevykazuje známky takového napětí jako v roce 2022, kdy zaměstnavatelé čelili akutnímu nedostatku pracovní síly. V důsledku toho je pravděpodobnost vzniku spirály mezi mzdami a cenami dnes podstatně nižší. A co je také důležité – tentokrát spotřebitelé již nemají k dispozici vysoké úspory, které si vytvořili během pandemie díky mimořádným státním transferům.

Rizika další eskalace zůstávají

Mericle sice věří, že aktuální vlna inflace bude mírná a přechodná, ale nevylučuje možný obrat k horšímu. Zmiňuje zejména riziko, že celní sazby by se mohly vrátit na prohibitivní úrovně, jaké byly běžné v dřívějších obchodních válkách. Pokud by se v roce 2026 obchodní napětí dále stupňovalo a zvyšování cel pokračovalo, mohl by se inflační tlak výrazně prohloubit a stát se strukturálním problémem.

Zatím se ale zdá, že trhy zůstávají klidné. Výnos dvouletých amerických státních dluhopisů se po prodlouženém víkendu držel těsně pod 4 %, což signalizuje, že investoři nečekají razantní zrychlení inflace. Tento vývoj odpovídá tezi, že Trumpova celní politika bude mít dopad na ceny, ale nikoli na celkovou inflační trajektorii ekonomiky.

Spotřebitelská očekávání a inflační psychologie

Zajímavým aspektem celé situace je rozdíl v měření inflačních očekávání spotřebitelů. Podle Mericleho se odhady Michiganské univerzity výrazně liší od těch, které poskytují Conference Board nebo newyorská pobočka Federální rezervní banky. Michiganský index totiž ukazuje vyšší míru očekávané inflace ještě předtím, než se nová cla začnou reálně promítat do cen. To může být signál, že inflační nálada ve společnosti se mění, což je faktor, který by mohla centrální banka zohlednit při dalším rozhodování.

Z pohledu Fedu bude důležité sledovat, zda se jedná o přechodný psychologický efekt, nebo o začátek trvalejší změny. V každém případě ale Goldman Sachs nadále sází na to, že největší roli bude hrát zpomalující růst ekonomiky, nikoli cla samotná.

Tento rozšířený pohled ukazuje, že přestože Trumpova administrativa svou celní politikou zvyšuje tlak na dovozce a výrobce, dopady na inflaci budou zřejmě omezené. Trh práce je méně přehřátý, spotřebitelé méně likvidní a celková ekonomická dynamika zpomaluje. V takovém prostředí se inflační výbuch podobný tomu z počátku dekády jeví jako méně pravděpodobný.