Klíčové body

USA jsou silně závislé na čínských surovinách pro výrobu léků
Cla by mohla zvednout ceny a prohloubit nedostatek léčiv
Generické léky s nízkými maržemi jsou nejzranitelnější segment trhu
Alternativou k clům jsou pobídky pro domácí výrobu a infrastrukturu

To představuje závažné bezpečnostní riziko. Pokud by se obchodní napětí mezi USA a Čínou vyhrotilo, dodávky klíčových léčiv by mohly být omezeny, což by ohrozilo veřejné zdraví. Jak uvedl Rick Jackson, generální ředitel společnosti Jackson Healthcare, která vlastní jediného amerického výrobce amoxicilinu, závislost na jediné zemi v globálním dodavatelském řetězci může být vážnou hrozbou.

Čína ovládá klíčové segmenty dodavatelského řetězce

Závislost USA na čínských surovinách není omezená jen na amoxicilin. Například 96 % hydrokortizonu, 90 % ibuprofenu a 73 % acetaminofenu, které se běžně používají v amerických domácnostech, pochází z Číny. Čína má dominantní postavení v produkci klíčových výchozích materiálů (KSM), které slouží k výrobě aktivních farmaceutických složek (API) – základních prvků téměř všech moderních léků.

Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % všech léků předepisovaných v USA tvoří generika, jejichž hlavním kritériem je cena, výrobci se snaží co nejvíce snižovat náklady. To vede k přesunu výroby do Číny a Indie, kde jsou výrobní náklady nižší. Indie sice patří k největším světovým výrobcům generických léků, ale i ona je silně závislá na čínských surovinách. Podle zprávy z roku 2023 pochází 70 % API dovážených do Indie právě z Číny.

Čínský farmaceutický sektor těží také z vládních pobídek, které pomohly vytvořit rozsáhlé průmyslové klastry. Ty snižují náklady a zároveň udržují vysokou kvalitu výroby. K tomu přispívají i volnější ekologické regulace ve srovnání se Západem, kde přísnější normy často zvyšují náklady na produkci.

Americká politika a pokusy o návrat výroby

V reakci na rostoucí obavy o bezpečnost dodavatelského řetězce zahájila Trumpova administrativa vyšetřování dovozu léčiv. Cílem je zjistit, jak hluboká je závislost USA na zahraničních dodavatelích a zda je možné přesunout část výroby zpět na americkou půdu. Trump několikrát prohlásil, že farmaceutické firmy budou muset vyrábět v USA, jinak jim hrozí cla.

Některé společnosti na tuto výzvu již reagovaly. Například AstraZeneca přesouvá část výroby z Evropy do USA. Johnson & Johnson nebo Eli Lilly rovněž oznámily plány na rozšíření amerických kapacit. Tyto přesuny se však týkají především značkových léků s vyšší marží, které nejsou tak citlivé na cenu jako generika.

U generických léčiv by cla pravděpodobně měla opačný efekt. Zvýšení dovozních nákladů by mohlo vést ke zvýšení cen léků a ještě většímu omezení dostupnosti, především pro pacienty s nízkými příjmy. Generika jsou až o 85 % levnější než značkové léky, což z nich činí nenahraditelnou součást amerického zdravotnictví.

Podle studie z dubna by 25% clo na léčiva znamenalo nárůst nákladů na dovoz o více než 50 miliard dolarů ročně. Pokud by se tyto náklady přenesly na pacienty, ceny by se zvýšily v průměru o téměř 13 %. Takový vývoj by mohl vést k výraznému zhoršení přístupu ke zdravotní péči.

Rizika a důsledky pro pacienty

Navzdory těmto varováním se americká administrativa zatím spoléhá především na celní politiku, a to i přes její možné negativní dopady. Odborníci varují, že přerušení dodávek generických léků by mohlo mít život ohrožující následky. Například u onkologických léků by mohlo i malé clo způsobit, že se cena několikanásobně zvýší. ING odhadla, že běžný generický lék na rakovinu by mohl v důsledku cla zdražit až o 10 000 dolarů za jedno léčebné období.

Zároveň platí, že zisky výrobců generik jsou velmi nízké. Jakékoli dodatečné náklady, například v podobě cel, by mohly vést k odchodu výrobců z trhu, protože by pro ně výroba přestala být rentabilní. To by dále oslabilo už tak křehký dodavatelský řetězec.

Podle odborníků je pro zajištění stabilních dodávek potřeba jiný přístup než cla. Patří sem pobídky pro domácí výrobu, investice do infrastruktury a podpora výzkumu. Jak upozornil Ronald Piervincenzi z neziskové organizace USP, nedostatek životně důležitých léků může mít vážné následky. Zatímco výpadek dodávky potravinového produktu může být jen nepříjemný, výpadek v dodávce léčiv může ohrozit život.

Jedním z nejvýraznějších příkladů této závislosti je amoxicilin, nejčastěji předepisované antibiotikum v USA, které každoročně užívají desítky milionů lidí. Přesto má v USA pouze jednoho domácího výrobce a přibližně 80 % surovin potřebných k jeho výrobě pochází z Číny.To představuje závažné bezpečnostní riziko. Pokud by se obchodní napětí mezi USA a Čínou vyhrotilo, dodávky klíčových léčiv by mohly být omezeny, což by ohrozilo veřejné zdraví. Jak uvedl Rick Jackson, generální ředitel společnosti Jackson Healthcare, která vlastní jediného amerického výrobce amoxicilinu, závislost na jediné zemi v globálním dodavatelském řetězci může být vážnou hrozbou.Čína ovládá klíčové segmenty dodavatelského řetězceZávislost USA na čínských surovinách není omezená jen na amoxicilin. Například 96 % hydrokortizonu, 90 % ibuprofenu a 73 % acetaminofenu, které se běžně používají v amerických domácnostech, pochází z Číny. Čína má dominantní postavení v produkci klíčových výchozích materiálů , které slouží k výrobě aktivních farmaceutických složek – základních prvků téměř všech moderních léků.Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % všech léků předepisovaných v USA tvoří generika, jejichž hlavním kritériem je cena, výrobci se snaží co nejvíce snižovat náklady. To vede k přesunu výroby do Číny a Indie, kde jsou výrobní náklady nižší. Indie sice patří k největším světovým výrobcům generických léků, ale i ona je silně závislá na čínských surovinách. Podle zprávy z roku 2023 pochází 70 % API dovážených do Indie právě z Číny.Čínský farmaceutický sektor těží také z vládních pobídek, které pomohly vytvořit rozsáhlé průmyslové klastry. Ty snižují náklady a zároveň udržují vysokou kvalitu výroby. K tomu přispívají i volnější ekologické regulace ve srovnání se Západem, kde přísnější normy často zvyšují náklady na produkci.Americká politika a pokusy o návrat výrobyV reakci na rostoucí obavy o bezpečnost dodavatelského řetězce zahájila Trumpova administrativa vyšetřování dovozu léčiv. Cílem je zjistit, jak hluboká je závislost USA na zahraničních dodavatelích a zda je možné přesunout část výroby zpět na americkou půdu. Trump několikrát prohlásil, že farmaceutické firmy budou muset vyrábět v USA, jinak jim hrozí cla.Některé společnosti na tuto výzvu již reagovaly. Například AstraZeneca přesouvá část výroby z Evropy do USA. Johnson & Johnson nebo Eli Lilly rovněž oznámily plány na rozšíření amerických kapacit. Tyto přesuny se však týkají především značkových léků s vyšší marží, které nejsou tak citlivé na cenu jako generika.U generických léčiv by cla pravděpodobně měla opačný efekt. Zvýšení dovozních nákladů by mohlo vést ke zvýšení cen léků a ještě většímu omezení dostupnosti, především pro pacienty s nízkými příjmy. Generika jsou až o 85 % levnější než značkové léky, což z nich činí nenahraditelnou součást amerického zdravotnictví.Podle studie z dubna by 25% clo na léčiva znamenalo nárůst nákladů na dovoz o více než 50 miliard dolarů ročně. Pokud by se tyto náklady přenesly na pacienty, ceny by se zvýšily v průměru o téměř 13 %. Takový vývoj by mohl vést k výraznému zhoršení přístupu ke zdravotní péči.Rizika a důsledky pro pacientyNavzdory těmto varováním se americká administrativa zatím spoléhá především na celní politiku, a to i přes její možné negativní dopady. Odborníci varují, že přerušení dodávek generických léků by mohlo mít život ohrožující následky. Například u onkologických léků by mohlo i malé clo způsobit, že se cena několikanásobně zvýší. ING odhadla, že běžný generický lék na rakovinu by mohl v důsledku cla zdražit až o 10 000 dolarů za jedno léčebné období.Zároveň platí, že zisky výrobců generik jsou velmi nízké. Jakékoli dodatečné náklady, například v podobě cel, by mohly vést k odchodu výrobců z trhu, protože by pro ně výroba přestala být rentabilní. To by dále oslabilo už tak křehký dodavatelský řetězec.Podle odborníků je pro zajištění stabilních dodávek potřeba jiný přístup než cla. Patří sem pobídky pro domácí výrobu, investice do infrastruktury a podpora výzkumu. Jak upozornil Ronald Piervincenzi z neziskové organizace USP, nedostatek životně důležitých léků může mít vážné následky. Zatímco výpadek dodávky potravinového produktu může být jen nepříjemný, výpadek v dodávce léčiv může ohrozit život.