Investoři zatím projevují určitou míru optimismu, protože Evropská unie se dokázala vyhnout nejnovější vlně amerických cel, což vyvolává naději, že jednání mezi Bruselem a Washingtonem skutečně směřují k dohodě. Indexy v klíčových evropských zemích zaznamenaly růst: německý DAX přidal 0,4 %, francouzský CAC 40 posílil o 0,4 % a britský FTSE 100 vzrostl o 0,8 %.

Za pozitivní náladou investorů stojí především slova Marose Sefcovice, evropského komisaře pro obchod, který uvedl, že v rámci rámcové dohody mezi EU a USA bylo dosaženo významného pokroku. Podle něj by dokonce mohlo dojít k uzavření celé dohody již v řádu několika dnů. Tento vývoj je vnímán jako pozitivní zlom po sérii napětí, která vyvolala Trumpova nová cla, zaměřená na nejméně sedm nových zemí. Ještě na začátku týdne přitom Trump rozeslal podobné výhrůžné dopisy čtrnácti dalším státům, čímž výrazně rozvířil globální ekonomickou nejistotu.

V rámci těchto kroků americký prezident také uvalil 50% clo na dovoz z Brazílie, čímž reagoval na politický spor s prezidentem Lulou da Silvou. Brazílie pohrozila odvetnými opatřeními, což zvyšuje napětí mezi oběma zeměmi. Další ranou pro globální obchod bylo zavedení 50% cla na měď, což je materiál strategický pro řadu průmyslových sektorů. I přesto, že USA zavedly nová cla vůči několika zemím, Evropská unie zůstala mimo jejich dosah – což na evropských trzích vyvolalo úlevu a přineslo pozitivní impuls.

Ekonomická data z eurozóny navíc podpořila důvěru investorů. Inflace v Německu v červnu zpomalila na přesně 2,0 %, což odpovídá cíli Evropské centrální banky (ECB). Harmonizovaný index spotřebitelských cen, upravený pro porovnání s ostatními zeměmi EU, tak potvrzuje trend zpomalující inflace. Podle analytiků z Capital Economics to znamená, že ECB pravděpodobně odloží další snížení sazeb až na září, neboť tvůrci měnové politiky sledují nejistotu v oblasti obchodu i sílící euro.

ECB přitom již letos snížila úrokové sazby osmkrát, naposledy v červnu, kdy depozitní sazbu upravila o 25 bazických bodů na 2,0 %. Současná úroveň inflace tak dává centrální bance prostor vyčkávat a reagovat pouze na skutečné změny v ekonomických ukazatelích, zejména pokud se zvýší volatilita způsobená Trumpovými kroky.

Na americké straně Atlantiku se investoři soustředili na týdenní data o žádostech o podporu v nezaměstnanosti, které slouží jako klíčový indikátor stavu pracovního trhu v USA. Zároveň sledovali vystoupení členů Fedu – Christophera Wallera a Mary Dalyové – jejichž komentáře by mohly naznačit další směr měnové politiky v USA.

Na korporátní úrovni se objevily významné zprávy z několika evropských společností. Porsche očekává ztrátu ve výši 300 milionů eur, kterou připisuje absorbování amerických dovozních cel během dubna a května. To ukazuje, jak citlivé jsou i zavedené evropské značky na vývoj v obchodních vztazích s USA.

Dále společnost WPP jmenovala novou generální ředitelku, Cindy Rose z Microsoftu, která od 1. září nahradí odstupujícího Marka Reada. Firma přistoupila k výměně vedení poté, co snížila výhled ziskovosti, což vyvolalo tlak ze strany akcionářů. Ve švýcarském Barry Callebautu, výrobci čokolády, došlo ke snížení objemu prodeje o 6,3 %, i když díky vyšším cenám kakaa firma vykázala nárůst tržeb o více než 56 % v místních měnách.

Na trhu s komoditami se ceny ropy ve čtvrtek stabilizovaly. Brent se obchodoval za 70,19 USD za barel a WTI mírně klesla na 68,34 USD. Investoři zvažovali dopady Trumpových cel na globální poptávku, ale zároveň zaznamenali známky silnějšího oživení v USA, zejména v poptávce po benzínu. Podle EIA vzrostla spotřeba benzínu o 6 % na 9,2 milionu barelů denně, což svědčí o silném letním provozu a poptávce ze strany spotřebitelů.

Celkově lze říci, že i přes pokračující napětí v obchodní politice a rostoucí cla zůstávají evropské trhy zatím odolné. Důvěru investorů podporuje vyhlídka na uzavření obchodní dohody mezi EU a USA, pozitivní inflační data a stabilní ekonomický vývoj v klíčových regionech.