Západní vlády souhlasily s dodávkami bojových tanků Ukrajině v očekávání těžkých bojů na jaře tohoto roku. Taková výzbroj je pro obranu země nezbytná, ale udržení válečného úsilí bude vyžadovat také větší pozornost na jiné frontě: Ukrajinská ekonomika je zdevastovaná.
Je těžké přeceňovat ekonomickou daň války. Ukrajinská ekonomika se v roce 2022 zmenšila o více než 30 %. Třetina ze 44 milionů obyvatel země byla vysídlena; více než 8 milionů lidí opustilo zemi. Daňové příjmy se zhroutily a výdaje byly přesměrovány na nejnutnější potřeby. Míra chudoby prudce vzrostla a s pokračující válkou se bude dále zvyšovat.
Od začátku konfliktu se vláda prezidenta Volodymyra Zelenského při vyplácení mezd státních zaměstnanců a udržování základních služeb do značné míry spoléhá na zahraniční pomoc. Nyní hrozí nebezpečí, že politika „make-do“ z minulého roku není udržitelná. Vzhledem k tomu, že deficit veřejných financí se pohybuje kolem 5 miliard dolarů měsíčně (asi 30 % měsíčního hrubého domácího produktu země před válkou), nemá Národní banka Ukrajiny jinou možnost než tisknout peníze. Válečné dluhopisy pomáhají, ale výnos je příliš nízký na to, aby přilákal dostatek kupců. Dokonce i s úrokovými sazbami na úrovni 25 % se konvenční hospodářská politika snaží omezit inflaci, která nyní přesahuje 26 %.
Při současném vývoji, bez nové finanční pomoci, hrozí zemi pravděpodobně měnová krize, hyperinflace nebo obojí. Mezitím síly ruského prezidenta Vladimira Putina pokračují v útocích na infrastrukturu země, od nemocnic po energetickou síť, ve snaze narušit hospodářskou činnost, zničit morálku veřejnosti a podkopat stabilitu Zelenského vlády.
Zdroj: Getty Images
Zahraniční dárci sice přislíbili ukrajinské vládě finanční pomoc ve výši více než 50 miliard dolarů (kromě vojenské a humanitární pomoci), ale podpora západní veřejnosti pro takovou štědrost nebude trvat donekonečna. O to více je třeba poskytnout Ukrajině prostředky, které potřebuje, již nyní.
Víceletý balíček pomoci od MMF ve výši až 16 miliard dolarů by mohl povzbudit další veřejné i soukromé věřitele. Je také důležité, aby se Evropa ujala vedení a splnila své sliby. Před pátečním summitem EU-Ukrajina v Kyjevě přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Ukrajině, která je kandidátem na členství v EU, bezpodmínečnou podporu. Instituce EU však do konce loňského roku vyplatily pouze 26,7 % slíbené rozpočtové podpory, zatímco USA 60,4 %. Navíc balík pomoci ve výši 18 miliard eur, který blok oznámil loni v listopadu, má podobu půjček – které, jakkoli jsou jejich podmínky příznivé, pouze zvyšují obrovský ukrajinský dluh a vytvářejí břemeno, které bude bránit okamžitým potřebám obnovy a budoucí rekonstrukci.
Do budoucna by západní finanční podpora a podpora obnovy měla upřednostňovat granty před půjčkami, podobně jako tomu bylo při obnově Německa po druhé světové válce. Pomohl by také bezcelní přístup ukrajinského vývozu do EU a další obchodní úlevy.
Současně by pomoc měla být poskytována za správných podmínek. EU by měla nadále trvat na tom, aby Ukrajina potlačila korupci a pokračovala v úsilí o zlepšení správy věcí veřejných. Nedávná Zelenského čistka úředníků odráží stálou potřebu řešit úplatkářství v zemi, kde bylo před válkou velmi rozšířené, ale také odhodlání vlády ho vymýtit. EU by se měla zaměřit na posílení ukrajinských institucí a zajistit, aby Kyjev dotáhl do konce slíbené justiční a protikorupční reformy. (EU by pomohlo, kdyby Evropský parlament vyřešil své vlastní problémy s korupcí).
Zdroj: Pixabay
Vojenská podpora Ukrajiny je právem považována za investici do bezpečnosti Západu. Ale války se nevyhrávají jen na bitevním poli. Stabilizace ukrajinské ekonomiky je rozhodující pro překonání Putinovy agrese a pro to, aby se země postavila na vlastní nohy.
Náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny byly v zářijovém hodnocení Světové banky, Evropské komise a ukrajinské vlády vyčísleny na zhruba 349 miliard dolarů. Od té doby pokračující boje tuto cenu ještě zvýší.
Přesto se ukázalo, že ekonomika země je odolnější, než se původně předpokládalo.
Ruská okupace se soustředí na východ a jih země. Zbytek „přišel na to, jak pokračovat dál“, řekl Timothy Ash, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti BlueBay Asset Management.
„Přešlo z mírové ekonomiky na ekonomiku válečnou,“ řekl.
Obnova železnic, budov a elektrických systémů podporuje hospodářský výkon. HDP by se mohl v roce 2023 zvýšit ve srovnání s neutěšeným základem roku 2022, poznamenal Ash.
Rok po ruské invazi na Ukrajinu vstupuje válka do kritické fáze. Západní vlády souhlasily s dodávkami bojových tanků Ukrajině v očekávání těžkých bojů na jaře tohoto roku. Taková výzbroj je pro obranu země nezbytná, ale udržení válečného úsilí bude vyžadovat také větší pozornost na jiné frontě: Ukrajinská ekonomika je zdevastovaná.
Je těžké přeceňovat ekonomickou daň války. Ukrajinská ekonomika se v roce 2022 zmenšila o více než 30 %. Třetina ze 44 milionů obyvatel země byla vysídlena; více než 8 milionů lidí opustilo zemi. Daňové příjmy se zhroutily a výdaje byly přesměrovány na nejnutnější potřeby. Míra chudoby prudce vzrostla a s pokračující válkou se bude dále zvyšovat.
Od začátku konfliktu se vláda prezidenta Volodymyra Zelenského při vyplácení mezd státních zaměstnanců a udržování základních služeb do značné míry spoléhá na zahraniční pomoc. Nyní hrozí nebezpečí, že politika "make-do" z minulého roku není udržitelná. Vzhledem k tomu, že deficit veřejných financí se pohybuje kolem 5 miliard dolarů měsíčně (asi 30 % měsíčního hrubého domácího produktu země před válkou), nemá Národní banka Ukrajiny jinou možnost než tisknout peníze. Válečné dluhopisy pomáhají, ale výnos je příliš nízký na to, aby přilákal dostatek kupců. Dokonce i s úrokovými sazbami na úrovni 25 % se konvenční hospodářská politika snaží omezit inflaci, která nyní přesahuje 26 %.
Při současném vývoji, bez nové finanční pomoci, hrozí zemi pravděpodobně měnová krize, hyperinflace nebo obojí. Mezitím síly ruského prezidenta Vladimira Putina pokračují v útocích na infrastrukturu země, od nemocnic po energetickou síť, ve snaze narušit hospodářskou činnost, zničit morálku veřejnosti a podkopat stabilitu Zelenského vlády.
Zdroj: Getty Images
Zahraniční dárci sice přislíbili ukrajinské vládě finanční pomoc ve výši více než 50 miliard dolarů (kromě vojenské a humanitární pomoci), ale podpora západní veřejnosti pro takovou štědrost nebude trvat donekonečna. O to více je třeba poskytnout Ukrajině prostředky, které potřebuje, již nyní.
Víceletý balíček pomoci od MMF ve výši až 16 miliard dolarů by mohl povzbudit další veřejné i soukromé věřitele. Je také důležité, aby se Evropa ujala vedení a splnila své sliby. Před pátečním summitem EU-Ukrajina v Kyjevě přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Ukrajině, která je kandidátem na členství v EU, bezpodmínečnou podporu. Instituce EU však do konce loňského roku vyplatily pouze 26,7 % slíbené rozpočtové podpory, zatímco USA 60,4 %. Navíc balík pomoci ve výši 18 miliard eur, který blok oznámil loni v listopadu, má podobu půjček - které, jakkoli jsou jejich podmínky příznivé, pouze zvyšují obrovský ukrajinský dluh a vytvářejí břemeno, které bude bránit okamžitým potřebám obnovy a budoucí rekonstrukci.
Do budoucna by západní finanční podpora a podpora obnovy měla upřednostňovat granty před půjčkami, podobně jako tomu bylo při obnově Německa po druhé světové válce. Pomohl by také bezcelní přístup ukrajinského vývozu do EU a další obchodní úlevy.
Současně by pomoc měla být poskytována za správných podmínek. EU by měla nadále trvat na tom, aby Ukrajina potlačila korupci a pokračovala v úsilí o zlepšení správy věcí veřejných. Nedávná Zelenského čistka úředníků odráží stálou potřebu řešit úplatkářství v zemi, kde bylo před válkou velmi rozšířené, ale také odhodlání vlády ho vymýtit. EU by se měla zaměřit na posílení ukrajinských institucí a zajistit, aby Kyjev dotáhl do konce slíbené justiční a protikorupční reformy. (EU by pomohlo, kdyby Evropský parlament vyřešil své vlastní problémy s korupcí).
Zdroj: Pixabay
Vojenská podpora Ukrajiny je právem považována za investici do bezpečnosti Západu. Ale války se nevyhrávají jen na bitevním poli. Stabilizace ukrajinské ekonomiky je rozhodující pro překonání Putinovy agrese a pro to, aby se země postavila na vlastní nohy.
Poškození
Náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny byly v zářijovém hodnocení Světové banky, Evropské komise a ukrajinské vlády vyčísleny na zhruba 349 miliard dolarů. Od té doby pokračující boje tuto cenu ještě zvýší.
Přesto se ukázalo, že ekonomika země je odolnější, než se původně předpokládalo.
Ruská okupace se soustředí na východ a jih země. Zbytek "přišel na to, jak pokračovat dál", řekl Timothy Ash, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti BlueBay Asset Management.
"Přešlo z mírové ekonomiky na ekonomiku válečnou," řekl.
Obnova železnic, budov a elektrických systémů podporuje hospodářský výkon. HDP by se mohl v roce 2023 zvýšit ve srovnání s neutěšeným základem roku 2022, poznamenal Ash.
