Asociace libanonských bank původně vyhlásila třídenní stávku poté, co minulý týden došlo k přepadení nejméně sedmi bankovních poboček, kde útočníci požadovali výběr uvězněných úspor. Mezi nimi je i Sali Hafez, která se s falešnou pistolí vloupala do pobočky banky v Bejrútu a získala zpět své úspory ve výši přibližně 13 000 dolarů, aby mohla uhradit léčbu své sestry trpící rakovinou.
Libanonské banky s nedostatkem hotovosti byly naposledy na delší dobu uzavřeny v říjnu 2019 na dva týdny během masových protivládních protestů vyvolaných ekonomickým krachem. Od roku 2019 banky zavedly přísné limity na výběry valut, čímž vázaly úspory milionů lidí.
Od té doby se ekonomika této malé středomořské země stále propadá. Libanonská libra ztratila vůči dolaru přibližně 90 % své hodnoty, zatímco tři čtvrtiny obyvatel se propadly do chudoby.
„Jedním z našich požadavků je, aby nám byla poskytnuta bezpečnost, která by zaručila, že banky budou v bezpečí,“ řekl agentuře Associated Press Fadi Chalaf, generální tajemník Asociace libanonských bank. „Když k vám přijdou lidé se zbraněmi a všude házejí benzín, musíme čekat, až někdo zemře, než s tím něco uděláme?“ dodal.

Zatímco banky po celé zemi jsou zavřené, lidé se mezitím vrhli do obchodů, aby místo toho převedli své peníze do zahraničí. Největší společnost pro převody peněz v zemi dokonce přivedla soukromou ochranku vyzbrojenou útočnými puškami.
Chalaf řekl, že banky nebyly spokojeny s bezpečnostním plánem, který jim v úterý předložil tým dočasného ministra vnitra Bassama Mawlawiho. „Řekl, že nemají dostatek personálu a že by si banky měly zajistit vlastní ochranku,“ řekl. „Ale co může soukromá ochranka dělat, když má co do činění s někým, kdo má u sebe zbraň?“ dodal.
Unie syndikátů bankovních zaměstnanců ve čtvrtečním prohlášení zopakovala podobné názory a odmítla se vrátit do práce, dokud se nebude domnívat, že je to pro ně bezpečné.
Chalaf uvedl, že banky v současné době diskutují o opatřeních, která mohou přijmout samy, ale termín si prý nestanovily.
Bankovní loupeže byly většinou oslavovány mezi libanonskou veřejností, která obviňuje úřady z rozbujelé korupce a špatného hospodaření. Miliony Libanonců se potýkají s prudce rostoucími cenami potravin a rozsáhlými výpadky elektřiny a mnozí nyní sympatizují s lidmi, kteří se rozhodli vzít věci do vlastních rukou.

Protestní skupiny vkladatelů slíbily, že budou i nadále podporovat pokusy lidí o násilné získání svých úspor.
Libanonské úřady se mezitím již více než dva roky snaží zavést finanční reformy a restrukturalizovat svou ekonomiku, aby dosáhly dohody s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci. Mezi tyto reformy patří zákon o kontrole kapitálu, který by formálně omezil a reguloval tok peněz do bank a z bank.
MMF ve středu po setkání s představiteli kritizoval Libanon za pomalý pokrok, ale dočasný ministr hospodářství Amín Salám agentuře AP řekl, že země hodlá některé z těchto reforem přijmout příští měsíc.
Do té doby budou fiskální potíže země nadále „krvácet“, uvedl finanční analytik Ghassan Chammas. Uzavření bank nejenže dále omezí přístup lidí k jejich finančním prostředkům, ale také zpomalí již tak klesající hospodářskou aktivitu, včetně dovozu a vývozu.
„Je třeba, aby v návrhu zákona o kapitálových kontrolách jasně stanovili výjimky pro lidi, kteří potřebují pokrýt zdravotní výdaje, převést prostředky do zahraničí nebo jiné humanitární výjimky,“ řekl Chammas agentuře AP. „Nelze zemi izolovat od okolního světa.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky



























