Americký dluhopisový trh čelí tlaku kvůli obavám z opětovného zrychlení inflace, obchodnímu konfliktu prezidenta Donalda Trumpa s Kanadou a rostoucím potřebám financování federální vlády. Akciový trh přesto zatím nezaznamenal výrazný výprodej. Dow Jones Industrial Average 4. srpna uzavřel na historickém maximu 54 085,88 bodu.

Profesor financí Paolo Pasquariello z University of Michigan 25. srpna uvedl, že úrokové sazby mohou růst v souvislosti s válkou v Íránu, která začala 28. února, inflačními dopady cel a rozvojem infrastruktury umělé inteligence. Nová datová centra podle něj zvýší poptávku po financování prostřednictvím dluhopisů a soukromých úvěrů. Vyšší sazby by zároveň mohly doprovázet slabší peněžní toky podniků.

Profesor Sung Won Sohn z Loyola Marymount University upozornil, že americký státní dluh poprvé překročil 1 bilion USD 23. října 1981. V srpnu 2026 přesáhl 40 bilionů USD a roste přibližně o 2 biliony USD ročně.

Hlavní americké akciové indexy ve středu oslabovaly poté, co cena ropy Brent překročila 100 USD za barel a výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal nejvýše od listopadu 2023. Trh současně čeká na inflační údaje plánované na pozdější část týdne.

V 11:53 východoamerického času Dow Jones klesal o 397,51 bodu, tedy 0,75 %, na 52 390,60 bodu. S&P 500 ztrácel 34,18 bodu, neboli 0,45 %, na 7 639,34 bodu a Nasdaq Composite odepisoval 163,17 bodu, tedy 0,62 %, na 26 258,24 bodu.

Akcie Applu před první produktovou akcí pod vedením nového generálního ředitele Johna Ternuse oslabily o 1,1 %. Nvidia ​ klesla o 0,60 % a Alphabet ​ o 2,54 %. Meta ​ naopak vzrostla o 5,95 % po spuštění autonomního asistenta s umělou inteligencí. Arm ​ Holdings přidala 1,13 %, AMD ​ 3,69 % a Philadelphia Semiconductor Index 0,47 %.

Energetický sektor jako jediný v rámci S&P 500 rostl, a to o 0,95 %. Ministerstvo financí oznámilo odkup vládních dluhopisů se splatností 10 až 20 let až za 6 miliard USD, oproti dříve avizovaným 4 miliardám USD.