Americké společnosti podepsaly s iráckou vládou dohody a partnerství v celkové hodnotě přibližně 60 miliard dolarů. Cílem těchto kontraktů, které se týkají také zdravotnictví, komunikací a infrastruktury, je mimo jiné vytvoření alternativních tras pro přepravu ropy mimo Perský záliv. Ty by měly snížit závislost na Hormuzském průlivu, kterým protéká pětina světové ropy.

Ropný gigant Chevron ​ podepsal tři dohody, z nichž dvě se zaměřují na zvýšení těžby a třetí na investice do nového exportního ropovodu z Iráku. Ministerstvo zahraničí USA zároveň uvítalo dohodu mezi Irákem a Sýrií o rekonstrukci irácko-syrského ropovodu. Výstavba takových projektů však podle odhadů Goldman Sachs potrvá nejméně dva a půl roku.

Na pozadí rostoucího napětí mezi USA a Íránem vzrostla cena lehké ropy WTI o téměř 5 % na 88 dolarů za barel. Před vypuknutím konfliktu 28. února se přitom pohybovala kolem 67 dolarů a začátkem dubna krátce překonala hranici 110 dolarů.

Ceny ropy v pátek vzrostly o více než 4 % na nejvyšší úroveň od poloviny června. Důvodem je eskalace konfliktu mezi USA a Íránem na Blízkém východě, která ohrožuje klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu a Rudém moři. Ropný benchmark Brent si připsal 3,87 USD, resp. 4,59 %, a uzavřel na hodnotě 88,10 USD za barel. Americká lehká ropa WTI vzrostla o 3,54 USD neboli 4,48 % na 82,49 USD za barel. Za celý týden si oba benchmarky připsaly přibližně 16 %.

Napětí eskalovalo po vzájemných útocích, kdy USA zasáhly cíle v Íránu a Írán reagoval útoky na americká zařízení a infrastrukturu v Kuvajtu. Kvůli hrozbám v Hormuzském průlivu, kudy dříve proudilo 20 % globálních dodávek, přesměrovala Saúdská Arábie více než 70 % svého exportu do rudomořského přístavu Yanbu. Dodávky odtud vzrostly na 4 miliony barelů denně. Trh se obává, že další útoky na tankery povedou k odmítnutí rejdařů do oblasti vůbec vyplouvat, což by cenu ropy vyhnalo ještě výše.