Americké akciové futures v pondělí vykazovaly jen minimální změny, když investoři sledovali vývoj mírových rozhovorů mezi USA a Íránem. Futures na index Nasdaq-100 zůstaly téměř bez pohybu, zatímco futures na S&P 500 klesly o 0,1 % a Dow Jones odepsal zhruba 29 bodů (0,1 %). Zprostředkovatelé z Kataru a Pákistánu oznámili, že Washington a Teherán se dohodli na 60denním rámci pro dosažení konečné dohody. Tato zpráva poslala ceny ropy dolů. Ropa Brent oslabila o 1,7 % na přibližně 79,20 USD za barel, zatímco lehká ropa WTI po předchozím 3% růstu otočila směr a odepsala 0,8 % na 76 USD za barel.

Výnosy desetiletých státních dluhopisů USA se přiblížily k úrovni 4,5 %. To odráží očekávání trhu, že Federální rezervní systém bude nucen zpřísnit měnovou politiku v reakci na inflační tlaky, které se nahromadily během blokády Hormuzského průlivu. Trhy proto posunuly očekávaný termín zvýšení sazeb Fedu na říjen nebo dříve. Investoři nyní upírají pozornost ke čtvrtečnímu zveřejnění květnového indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE), což je preferovaný inflační ukazatel Fedu. Analytici očekávají, že jádrová hodnota PCE překoná dubnovou úroveň.

Asijské akcie se v pondělí obchodovaly smíšeně, zatímco americké futures oslabovaly. Trhy v Japonsku a Jižní Koreji rostly díky technologickým titulům, které pohání globální boom v oblasti umělé inteligence. Tokijský index Nikkei 225 vzrostl o 1,6 % na 72 364,82 bodu, když během dne dosáhl nového historického maxima 72 831,73 bodu. Akcie investiční skupiny SoftBank posílily o 2,4 % a výrobce čipových zařízení Tokyo Electron o 2,3 %. Jihokorejský Kospi vzrostl o 0,4 % na 9 084,37 bodu, k čemuž přispěl výrobce paměťových čipů SK Hynix růstem o 4,7 %.

Na dalších trzích v regionu hongkongský index Hang Seng odepsal 1 % na 23 690,86 bodu, zatímco Shanghai Composite posílil o 0,2 % na 4 098,01 bodu. Australský S&P/ASX 200 klesl o 0,1 % na 8 822,80 bodu. Tchajwanský Taiex vzrostl o 2,8 % a indický Sensex si připsal 0,6 %.

Ceny ropy klesly v reakci na pokrok v jednáních o ukončení íránského konfliktu. Severomořská ropa Brent oslabila o 1,4 % na 79,42 USD za barel. Na devizovém trhu americký dolar posílil na 161,68 jenu, zatímco euro vůči dolaru oslabilo na 1,1454 USD. Investoři nyní vyčkávají na čtvrteční zveřejnění amerického indexu PCE, který je klíčovým ukazatelem inflace pro Fed.

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil útoky na Írán, pokud bude Hizballáh pokračovat v útocích na Izrael. To vyvolalo obavy o průběh mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, které začaly ve Švýcarsku. Severomořská ropa Brent si po otevření trhu připsala až 2,2 % a vyšplhala se na 82,30 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila nad 78 USD za barel.

Jednání v letovisku Bürgenstock začalo v rámci šedesátidenního vyjednávacího okna, které minulý týden otevřel Trump podpisem memoranda o deeskalaci. Přestože Írán tvrdil, že opět uzavřel Hormuzský průliv, miliony barelů ropy touto strategickou trasou nadále proudily. V pondělí posílily i další energetické komodity, přičemž referenční evropský zemní plyn zdražil až o 3,9 %.

Trh zůstává napjatý, neboť Blízký východ se podílí na globální produkci ropy z jedné třetiny. V případě úspěšné dohody a plného otevření Hormuzského průlivu by však mohlo na trh náhle dorazit přibližně 80 milionů barelů ropy, což by v době slabší globální poptávky, zejména ze strany Číny, hrozilo převisem nabídky.

Zablokování Hormuzského průlivu, kterým protéká pětina globálních dodávek LNG a ropy, ochromilo trh a přimělo producenty na Blízkém východě k rychlému budování alternativních tras. Saúdská Arábie okamžitě přesměrovala své exporty do Rudého moře přes ropovod Východ-Západ, kde zvýšila objem přepravy až na 7 milionů barelů denně. Limitem pro Aramco nyní zůstává pouze kapacita terminálů v přístavu Yanbu.

Spojené arabské emiráty chtějí do konce příštího roku zdvojnásobit kapacitu svého ropovodu do přístavu Fudžajra z 1,8 milionu na 3,6 milionu barelů denně. Irák, jehož produkce v důsledku blokády propadla ze 4 milionů na pouhý 1 milion barelů denně, urgentně plánuje během několika měsíců navýšit kapacitu ropovodu Kirkúk–Ceyhan z 200 000 na 770 000 barelů denně a zvažuje i nové trasy přes Sýrii a Jordánsko.