Asijské akciové trhy uprostřed týdne převážně posilovaly a navázaly tak na růst na Wall Street. Pozitivní sentiment podpořily nejnovější údaje o inflaci v USA, která v minulém měsíci vzrostla meziročně o 3,5 %. To bylo méně, než očekávali ekonomové, což zmírnilo tlak na Federální rezervní systém ohledně zvyšování úrokových sazeb. Obchodníci nyní vidí méně než 17% šanci na další růst sazeb na nadcházejícím zasedání.

Jihokorejský index Kospi vzrostl o 7,1 % na hodnotu 7 343,37 bodu díky oživení v sektoru polovodičů. Japonský Nikkei 225 si připsal 0,9 % na 68 353,91 bodu a hongkongský Hang Seng zpevnil o 1,6 % na 24 721,10 bodu. Naopak čínský Shanghai Composite oslabil o 0,4 % na 3 952,04 bodu poté, co tamní hospodářský růst ve druhém čtvrtletí zpomalil na 4,3 % z předchozích 5 %.

V USA index S&P 500 posílil o 0,4 % na 7 543,59 bodu a technologický Nasdaq vzrostl o 0,9 % na 26 107,01 bodu. Trh podpořilo oživení velkých technologických titulů, jako jsou Micron Technology s růstem o 4,9 % a Nvidia ​ s růstem o 4,1 %. Celkovou náladu však mírnily obavy z vojenského napětí mezi USA a Íránem v Hormuzském průlivu, což vyhnalo ropu Brent o 1,15 USD výše na 85,88 USD za barel.

Čína úspěšně čelí ropným šokům a rostoucím cenám pohonných hmot díky masivnímu rozvoji elektrické taxislužby a spolujízdy. V květnu zaznamenaly tyto služby v zemi celkem 3,05 miliardy jízd, což představuje nárůst o 6 % od konce února, kdy začal konflikt s Íránem. Tento trend je poháněn levnými elektromobily a přílivem nových řidičů, což stlačuje ceny jízdného dolů.

Podle čínského ministerstva dopravy je již přibližně polovina z 1,3 milionu vozů taxi na elektrický pohon, přičemž ve velkých městech se tento podíl blíží 100 %. Hlavní platforma pro spolujízdu Didi má ve své flotile 8 milionů vozidel na alternativní pohon, přičemž elektromobily zajišťují 75 % ujetých kilometrů. V důsledku toho Čína v květnu spotřebovala o 10 % méně benzínu a o 14 % méně nafty než v předchozím roce.

Tato flexibilita pomohla Číně snížit dovoz ropy, který v červnu meziročně klesl o 41 %, aniž by musela výrazně čerpat ze svých strategických rezerv. Tímto krokem Čína uvolnila surovinu na globálním trhu a pomohla udržet ceny ropy pod kontrolou.