Extrémní vedra a sucho začínají narušovat evropský energetický systém. Teploty nad 40 °C snižují účinnost chlazení rafinerií, nízké hladiny řek vedou k omezení výroby v jaderných elektrárnách a klesá také produkce vodních elektráren. Dražší je rovněž vnitrozemská přeprava paliv, protože čluny mohou převážet menší náklady.

Podle analytiků Standard Chartered klimatické podmínky současně zvyšují poptávku po energiích a omezují nabídku paliv. Tlak zesilují také výpadky dodávek ropy související s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě. Rozpětí mezi evropským dieselovým palivem ICE gasoil a ropou Brent překročilo 31. července 75 USD za barel, což bylo blízko 20letého maxima.

Evropské rafinerie byly budovány převážně v 60. a 70. letech a jejich zařízení je optimalizováno pro chladnější podmínky. Vysoká teplota vzduchu snižuje účinnost vzduchových chladičů, zatímco nízký průtok a vyšší teplota říční vody omezují vodní chlazení. Ekologické předpisy navíc zakazují vypouštění nadměrně ohřáté vody, což může rafinerie nutit zpomalovat provoz.

Ceny ropy ve čtvrtek oslabily, zatímco investoři vyhodnocovali, zda pokrok v jednáních mezi Íránem a Ománem může přispět k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem, ukončení pětiměsíční války a opětovnému otevření Hormuzského průlivu.

Futures na ropu Brent do 0024 GMT klesly o 37 centů, tedy 0,5 %, na 79,08 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate oslabila o 53 centů, neboli 0,7 %, na 74,69 USD za barel. Ve středu Brent uzavřel mírně výše, zatímco WTI nepatrně klesla.

Navrhovaná dohoda mezi Íránem a Ománem by podle zdrojů agentury Reuters poskytla Teheránu kontrolu nad loděmi vplouvajícími do Perského zálivu přes Hormuzský průliv. USA návrh bezprostředně nekomentovaly. Nejistotu na trhu současně udržují útoky jemenských Húsíů na lodní dopravu v Rudém moři a Adenském zálivu.

Americké zásoby ropy v týdnu do 31. července vzrostly o 2,5 milionu barelů na 407 milionů barelů. Analytici v průzkumu Reuters očekávali pokles o 1,5 milionu barelů.