Silný volný peněžní tok (FCF) je sice ukazatelem stability, ale vysoké výnosy investorům vždy nepřinese. Některé hotovostně silné podniky totiž bojují s klesající poptávkou nebo slabou efektivitou. Mezi tři takové společnosti s otazníky patří Photronics, The New York Times a Figs ​ .

Společnost Photronics vykazuje dvanáctiměsíční FCF marži 11,2 %. Tržby firmy však za poslední dva roky klesaly o 1,4 % ročně a odhadovaný růst tržeb na příštích 12 měsíců je pouze 1,8 %. S hrubou marží 35 % zaostává za konkurencí. Akcie se obchodují za 30,72 USD při forwardovém P/E 15,3x.

The New York Times dosahuje FCF marže 18,7 %, ale potýká se se zaostávajícím růstem počtu předplatitelů, slabou provozní marží a nízkou návratností kapitálu. Akcie se aktuálně prodávají za 74,21 USD, což představuje forwardový násobek P/S 3,8x.

Výrobce lékařského oblečení Figs vykazuje FCF marži 5,9 %. Jeho zisk na akcii za poslední čtyři roky klesal o 5 % ročně a průměrná FCF marže za poslední dva roky činila slabých 8,2 %. Při ceně 11,32 USD se akcie obchodují s forwardovým EV/EBITDA 20,2x.

Ceny ropy vzrostly v reakci na obnovené střety mezi americkými a íránskými silami, které zkomplikovaly vyhlídky na diplomatické ukončení desetitýdenní války. Ropa Brent si během obchodování připsala až 2.9% a přiblížila se k hranici 103 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se pohybovala poblíž úrovně 95 USD.

K růstu cen došlo poté, co americké síly zaútočily na vojenské cíle v Íránu v reakci na ostřelování tří amerických torpédoborců v Hormuzském průlivu. Prezident Donald Trump potvrdil, že plavidla vyvázla bez poškození, a důrazně vyzval Írán k rychlému podpisu dohody. Americké centrální velení zdůraznilo, že o další eskalaci neusiluje, avšak je připraveno chránit své síly.

Hormuzský průliv, který je efektivně uzavřen od konce února, zůstává hlavním bodem zájmu komoditních trhů. Tato situace vyvolala bezprecedentní šok v dodávkách, přičemž klíčová vodní cesta čelí dvojité blokádě omezující tok ropy. Podle stratégů ze Saxo Markets trhy sice dávají šanci mírovému návrhu, ale válečná prémie z cen ropy zatím nezmizela. Rostoucí geopolitické napětí v regionu umocňují i zprávy ze Spojených arabských emirátů, které musely aktivovat systémy protivzdušné obrany proti raketám a dronům.

Podle zprávy deníku Wall Street Journal nařídil americký prezident Donald Trump svým poradcům, aby se připravili na prodlouženou námořní blokádu Hormuzského průlivu. Cílem Spojených států je zastavit veškerá plavidla směřující do íránských přístavů nebo z nich, což má zintenzivnit ekonomický tlak na zemi v době, kdy válka vstupuje do svého třetího měsíce.

Trump dříve uvedl, že Teherán požádal o zrušení námořní blokády během vyjednávání o ukončení dvouměsíčního konfliktu. Írán sice naznačil ochotu přistoupit na prozatímní dohodu a otevřít průliv výměnou za konec blokády přístavů, americký prezident však tuto nabídku odmítl s tím, že Írán nejedná v dobré víře. Zprostředkovatelé v Pákistánu přesto očekávají, že Teherán v příštích několika dnech předloží revidovaný návrh na ukončení války.

Nejistota ohledně statusu této klíčové námořní trasy a obavy z vleklého mírového procesu, který by mohl udržet Hormuzský průliv uzavřený na neurčitou dobu, nadále otřásají globálními dodávkami energií. Ropa Brent v reakci na situaci rostla již sedmou seanci v řadě a její cena se usadila nad hranicí 111 USD za barel.

USA a Írán plánují v nejbližších dnech druhé kolo mírových rozhovorů, které by se měly uskutečnit ještě před vypršením příměří ze 7. dubna. Teherán zvažuje dočasné pozastavení přepravy přes Hormuzský průliv, aby usnadnil cestu k dohodě, přičemž jednání by mohla podle amerického prezidenta pokračovat již v příštích dvou dnech v Pákistánu.

Šestitýdenní válka, která začala 28. února, si vyžádala tisíce mrtvých a výrazně narušila energetické trhy. Před konfliktem proudila Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. USA mezitím pokračují v námořní blokádě průlivu s cílem omezit íránský export ropy.

Naděje na diplomatické řešení uklidnily trhy. Cena ropy Brent klesla o 4 % na téměř 95,50 USD za barel. Futures na index S&P 500 mírně vzrostly poté, co americký benchmark v pondělí smazal své válečné ztráty. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varuje, že vysoké ceny paliv mohou vést k prvnímu celoročnímu poklesu celosvětové poptávky po ropě od roku 2020.

Souběžně byla ve Washingtonu zahájena jednání mezi Izraelem a Libanonem o ukončení paralelního konfliktu. Ten si podle libanonské vlády vyžádal již více než 2 000 mrtvých a milion vysídlených osob.