Automobilky Stellantis a Jaguar Land Rover, která spadá pod indickou Tata Motors, v úterý podepsaly nezávazné memorandum o porozumění. Cílem dohody je prozkoumat možnosti sdílení vývoje produktů a technologií na trhu ve Spojených státech. Tento krok odráží současný trend v automobilovém průmyslu, kde se společnosti snaží rozložit masivní fixní náklady prostřednictvím strategických partnerství.

Pro Stellantis přichází dohoda v době snahy o stabilizaci po náročném období, které zahrnovalo odchod bývalého generálního ředitele Carlose Tavarese a pokles prodejů v Severní Americe. Generální ředitel Jaguar Land Rover, PB Balaji, k dohodě uvedl, že vzájemná spolupráce pomůže odemknout nové obchodní příležitosti a podpoří dlouhodobé růstové plány značky na americkém trhu. To je klíčové zejména s ohledem na plánovaný kompletní přechod Jaguaru na elektrická vozidla.

Spojování sil tradičních automobilek za účelem snížení nákladů je stále častější. Například v roce 2023 uzavřely podobné strategické partnerství ohledně elektromobilů, vodíkových technologií a platforem se spalovacími motory pro americký trh společnosti GM ​ a Hyundai. Podobný model sdílení vývojových platforem uplatňuje dlouhodobě také Toyota ve spolupráci se Subaru nebo s německou automobilkou BMW.

Japonská automobilka Toyota varuje, že důsledky války v Íránu ji v tomto finančním roce budou stát přibližně 4,3 miliardy dolarů (670 miliard jenů). Zisk za uplynulé čtvrtletí se propadl o téměř 50 % na 569,4 miliardy jenů z loňských 1,1 bilionu jenů, což představuje nejslabší čtvrtletní výsledek za více než tři roky.

Společnost navíc očekává, že celoroční zisk klesne o pětinu, a to navzdory skutečnosti, že prodeje hybridních vozů by měly letos poprvé překročit hranici 5 milionů kusů. Za zhoršeným výhledem stojí především zpoždění dodávek a rostoucí náklady na materiál, barvy, energie a dopravu, přičemž automobilka na sebe bere i část nákladové zátěže svých dodavatelů.

Pro aktuální fiskální rok management predikuje provozní zisk 3 biliony jenů, což je výrazně pod mediánovým odhadem 23 analytiků v průzkumu LSEG na úrovni 4,59 bilionu jenů. Akcie v reakci na zprávu odepsaly kolem 2,2 % a uzavřely nejníže od poloviny října.

Nový generální ředitel Kenta Kon nicméně zdůraznil schopnost firmy vygenerovat zisk kolem 24 miliard dolarů i přes značné překážky. Sektor nadále zatěžují také cla zavedená Donaldem Trumpem. Ta stála Toyotu v uplynulém roce 1,4 bilionu jenů, zatímco generální ředitel automobilky Volkswagen Oliver Blume vyčíslil roční zátěž z cel pro německého výrobce na 5 miliard eur (5,9 miliardy dolarů).

Výsledková sezóna za první čtvrtletí je v plném proudu a korporace z indexu S&P 500 nadále vykazují silné zisky i přes geopolitická rizika spojená s válkou v Íránu. Trhy očekávají dvouciferný růst zisků, tažený především technologickým sektorem.

Společnost Apple ​ (AAPL) překonala odhady analytiků, když za druhé čtvrtletí oznámila tržby ve výši $111.2 miliardy a zisk na akcii (EPS) $2.01. Klíčovým motorem byly tržby z prodeje iPhonů, které dosáhly $56.99 miliardy.

Výrazný růst zaznamenal Reddit (RDDT ​ ), jehož akcie po otevření trhu vzrostly o 12 %. Důvodem byl meziroční skok příjmů z reklamy o 74 % na $625 milionů. Celkové tržby dosáhly $663 milionů při zisku $1.01 na akcii. Počet aktivních inzerentů na platformě vzrostl o 75 %.

V potravinářském sektoru společnost Tyson Foods (TSN ​ ) reportovala upravený EPS $0.87 a tržby $13.65 miliardy, čímž překonala konsenzus trhu. Silná poptávka po drůbežím mase a zvýšení cen hovězího o 11.5 % kompenzovaly pokles objemu prodeje hovězího masa o 13 %.

Na opačném konci spektra se ocitla Norwegian Cruise Line (NCLH ​ ), jejíž akcie se propadly o 9 % po zhoršení výhledu zisku pro rok 2026 kvůli rostoucím nákladům na palivo a slabším rezervacím do Evropy. Zisk na akcii za první kvartál nicméně činil $0.23, což překonalo odhady. Silné kvartální výsledky naopak reportovaly společnosti jako Alphabet ​ (GOOG ​ , GOOGL) a Qualcomm ​ (QCOM).

Sektor elektrických letounů s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL) se rychle zaplňuje. Pozornost se upírá především na společnosti Joby ​ Aviation a Archer Aviation, které zřejmě jako první získají certifikaci FAA. Silnou konkurenci však představují také Vertical Aerospace, Eve Air Mobility od Embraeru a divize Wisk patřící pod Boeing ​ .

Odvětví se dělí na dva klíčové obchodní modely. Vertical, Archer a Eve volí strategii klasického výrobce (OEM), což jim umožňuje využívat dodavatelské řetězce zavedených leteckých firem a dříve generovat příjmy z prodeje letounů. Naopak Joby a Wisk budují integrovaný model dopravy jako služby (TaaS). Společnost Joby se navzdory vývoji vlastních komponentů drží v certifikačním závodě mírně před Archerem, přičemž těží z partnerství s firmami jako Toyota, Uber ​ Technologies a Delta Air Lines.

Strategie TaaS si nutně žádá vyšší počáteční investice a přináší pomalejší náběh tržeb, protože příjmy plynou z poplatků za jednotlivé cesty a nikoliv z prodeje strojů. Zásadní rozdíl mezi lídry tohoto modelu spočívá v samotné technologii. Joby zpočátku spoléhá na pilotované letouny, což jí s vysokou pravděpodobností zajistí výhodu prvního tahu na trhu díky schůdnější regulační cestě. Konkurenční Wisk naopak podobně jako EHang vyvíjí plně autonomní stroje. Ty sice čelí delšímu schvalovacímu procesu, ale v dlouhodobém horizontu mohou představovat pro Joby zásadní riziko z hlediska nižších provozních nákladů.