Boom v oblasti vývoje léků na hubnutí vytváří na akciovém trhu obrovské investiční příležitosti, ale přináší také drtivé ztráty. Vývoj nových léčiv trvá v průměru deset let, přičemž největší překážkou je druhá fáze klinických testů. Touto fází projde pouze zhruba 15 z 52 programů. Úspěch či selhání v klinickém testování zásadně rozhoduje o přežití biotechnologických firem, které navíc neustále bojují s časem, než jim dojde hotovost na financování nákladného výzkumu.

Rozdílné osudy dvou konkurentů v této oblasti to jasně ilustrují. Akcie společnosti Viking Therapeutics vzrostly za posledních pět let o více než 500 % poté, co její lék na obezitu úspěšně prošel klíčovou střední fází testování. Naopak Skye ​ Bioscience zaznamenala za stejné období propad o přibližně 99 %, když její konkurenční přípravek nesplnil primární cíl testu, což vedlo k jednodennímu propadu akcií o více než 60 %.

Pro investory v tomto sektoru, který zahrnuje farmaceutické giganty jako Eli Lilly a Novo Nordisk i menší klinické vývojáře jako Amgen, Regeneron ​ , Structure Therapeutics, Madrigal či Alnylam, je klíčové sledovat nejen výsledky studií, ale také finanční rezervy firem. Nedostatek hotovosti totiž často vede k emisi nových akcií, což následně ředí podíly stávajících akcionářů.

Některé farmaceutické společnosti, které nebyly zahrnuty do iniciativy prezidenta Donalda Trumpa ohledně snížení cen léků, se nyní aktivně snaží vyjednat vlastní dohody. Podle zdrojů z odvětví tyto firmy kontaktují Bílý dům ve snaze vyhnout se potenciálně zatěžujícím clům a novým schématům stanovování cen. Obavy vyvolávají zejména pilotní programy, které by u léků hrazených z programu Medicare vyžadovaly rabaty, pokud by jejich ceny v USA překročily mezinárodní úroveň.

Zatímco 16 největších výrobců léků, včetně společností Pfizer a Eli Lilly, již po obdržení direktivních dopisů dohody s vládou uzavřelo, přibližně polovina členů vlivné skupiny PhRMA dosud nebyla kontaktována. Menší firmy, jako jsou Alkermes, BioMarin, Incyte a Alnylam, reagovaly vytvořením vlastní aliance, jejímž cílem je lobbovat proti novým cenovým regulacím.

Představitelé společností Bayer a Sanofi veřejně vyjádřili očekávání, že jim bude umožněno uzavřít podobné dohody jako jejich konkurentům. Generální ředitel Sanofi však varoval, že povaha současných dohod, které některé firmy chrání před budoucími vládními zásahy do cen, může zkomplikovat situaci pro zbývající hráče na trhu, kteří zatím žádnou dohodu nemají.