Generální tajemník OSN António Guterres vyzval technologické společnosti zabývající se umělou inteligencí, aby zveřejňovaly informace o své uhlíkové stopě, spotřebě vody a využití půdy. V rámci nové iniciativy navrhl, aby tyto firmy do roku 2030 napájely svá zařízení výhradně elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Masivní rozvoj AI totiž prudce zvyšuje emise a spotřebu energie. Podle Mezinárodní energetické agentury uhelné elektrárny v současnosti zajišťují přibližně 30 % spotřeby datových center, zatímco obnovitelné zdroje pokrývají 27 %, zemní plyn 26 % a jádro 15 %.

Nedávná zpráva OSN varuje, že ekologická stopa spojená s AI se během pouhých čtyř let zdvojnásobí. Datová centra pro AI spotřebovávala v roce 2025 přibližně 1,5 % světové elektřiny a do roku 2030 by tento podíl měl vzrůst na téměř 3 %. Ačkoli giganti jako Amazon ​ a Google ​ plánují přechod na čisté zdroje, rychlý technologický závod plnění těchto klimatických závazků výrazně komplikuje.

Nový index „Road to Autonomy Index“ od startupu Autnmy AI ukazuje rostoucí dominanci Číny v oblasti autonomního řízení. Tato generativní AI platforma vyhodnocuje data z veřejných i placených zdrojů a aktualizuje globální žebříčky každých 12 hodin na základě provozu, financí, bezpečnosti a partnerství firem.

Podle nejnovějších výsledků se lídrem v segmentu robotaxi stal čínský projekt Apollo Go od společnosti Baidu, který těsně předstihl americké Waymo spadající pod mateřský Alphabet ​ . Na třetím a čtvrtém místě se umístily čínské firmy Pony.ai a WeRide, zatímco Tesla ​ obsadila až páté místo. Index tak jasně potvrzuje silnou pozici čínských technologických firem v globálním měřítku.

Mezitím v Texasu dochází k rozšiřování flotil autonomních vozidel. Společnosti Tesla, Waymo a Zoox, kterou vlastní Amazon ​ , zde aktivně navyšují počty svých vozů. Zoox však zatím může v Texasu vozit cestující pouze zdarma, protože stále čeká na federální povolení ke komerčnímu provozu.

Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh naznačil přísnější měnovou politiku, což představuje výraznou komplikaci pro technologické giganty financující rozvoj umělé inteligence dluhem. Na rozdíl od svého předchůdce Jerome Powella by mohl Warsh v rámci boje proti inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, což by firmám výrazně prodražilo kapitál.

Společnosti spojené s AI letos vydaly investiční dluhopisy v hodnotě přibližně 140 miliard USD, což představuje 49 % celkového objemu. U vysokovýnosových dluhopisů činil jejich podíl 38 % s objemem 21 miliard USD. Příkladem je Alphabet, který v únoru získal celkem 31,51 miliardy USD, mimo jiné vydáním stoletého dluhopisu. Celkový dluh společnosti Meta ​ navíc vzrostl z 36 miliard USD v roce 2023 na 84 miliard USD na konci prvního čtvrtletí.

Skupina největších technologických firem zahrnující Google ​ , Amazon ​ , Microsoft ​ a Meta plánuje v roce 2026 vynaložit na kapitálové výdaje rekordních 725 miliard USD, což je o 77 % více než loňských 410 miliard USD. Do roku 2030 chtějí tito technologičtí lídři zařadit do svých rozvah AI aktiva v hodnotě zhruba 2 bilionů USD, přičemž přísnější měnová politika Fedu jim toto financování může výrazně zkomplikovat.

Wall Street hledá nového favorita. Po letech dominance skupiny „Velkolepé sedmičky“ (Magnificent Seven) se obchodníci a stratégové snaží definovat další tržní lídry pod novými zkratkami jako MANGOS, FAB 10 či AI Big 10 od Bank of America.

Tento posun přichází ve chvíli, kdy se výkonnost původní sedmičky začala výrazně rozcházet. Zatímco akcie společnosti Alphabet za poslední rok více než zdvojnásobily svou hodnotu, Meta ​ a Microsoft ​ obě zaznamenaly dvouciferný pokles.

Nové zkratky reagují na rozmach umělé inteligence. Skupina FAB 10 rozšiřuje původní sedmičku o SpaceX, OpenAI a Anthropic. Označení MANGOS se ještě silněji zaměřuje na průkopnickou AI a zahrnuje firmy Meta, Anthropic, Nvidia ​ , Google ​ , OpenAI a SpaceX. Bank of America s indexem AI Big 10 zase doplňuje veřejně obchodované giganty Broadcom ​ , AMD ​ a Micron. Wall Street tak pokračuje v tradici pojmenovávání svých favoritů, která sahá od Nifty Fifty v 60. letech až po evropský index GRANOLAS.