Češi mají doma dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech ČNB

Ta držela ke konci loňského roku 10,6 tuny žlutého kovu, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,35 tuny investičního zlata. Vyplývá to ze zjištění prodejce investičního zlata Zlato.cz. Drahé kovy v jakékoli podobě mají v Česku tři procenta populace, doplnil analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. ČNB v reakci uvedla, že zlato jako komodita není považováno za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank.

„U bohatších zemí je takový nepoměr naprosto běžný,“ uvedl analytik Zlato.cz David Marášek. Například německé domácnosti podle údajů z roku 2021 vlastní přes 9000 tun zlata (Bundesbank 3362 tun), v Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun zlata (centrální banka 2452 tun) a ve Francii je to 4714 tun zlata, zatímco tamní centrální banka ho má 2436 tun.

„Zlato nemá žádnou faktickou hodnotu pro naplňování měnové politiky ČNB a neplní roli devizových rezerv v tom pravém slova smyslu. Jejich podstatou totiž je, že se mohou kdykoli koupit nebo prodat, zatímco zlato není dostatečně likvidní. Navíc jeho cena je navíc příliš kolísavá a s jeho držbou jsou spojené vysoké provozní náklady,“ řekla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

ČNB v roce 2021 přikoupila podle Maráška zlato do svých devizových rezerv čtyřikrát za celkem 1,25 tuny. Loňské čisté nákupy nejvzácnějšího kovu centrální bankou však po odpočtu zlata použitého na výrobu zlatých mincí představují 777,5 kilogramu. „To je množství, které měla ČNB ve svých sejfech naposledy v lednu 2015,“ uvedl Marášek. ČNB podle něj obnovila nákupy zlata už v roce 2020, kdy ho pořídila zhruba 1835 kilogramů. Trend navyšování zlatých rezerv v sejfech ČNB za poslední roky je zřejmý, dodal.

Server Lidovky.cz upozornil, že podle údajů Světové rady pro zlato na konci roku 2021 ČR figurovala s 10,2 tuny zlata na 72. příčce jejího žebříčku. „Tento žebříček vzniká s několikaměsíčním zpožděním. Jednotlivé centrální banky nejprve vykazují údaje Mezinárodnímu měnovému fondu a ten je pak poskytuje radě,“ vysvětlil Marášek. Pokud jde o poměr drženého zlata k celkovým devizovým rezervám, je ale podle něj Česko s 0,3 procenta na chvostu této statistiky. „Zlato by podle metodiky Mezinárodního měnového fondu nemělo tvořit více než dvě až tři procenta celkových devizových rezerv centrálních bank,“ podotkla Vodstrčilová.

Světová rada pro zlato očekává, že čisté nákupy zlata centrálními bankami za celý loňský rok přesáhnou 450 tun. V sejfech všech světových centrálních bank bylo podle statistik organizace ke konci třetího čtvrtletí více než 36.000 tun žlutého kovu. To je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8133 tun. Podle loňského průzkumu WGC hodlá letos přibližně pětina centrálních bank své zlaté rezervy zvýšit.

Češi mají doma zhruba dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech Česká národní banky (ČNB). Ta držela ke konci loňského roku 10,6 tuny žlutého kovu, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,35 tuny investičního zlata. Vyplývá to ze zjištění prodejce investičního zlata Zlato.cz. Drahé kovy v jakékoli podobě mají v Česku tři procenta populace, doplnil analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. ČNB v reakci uvedla, že zlato jako komodita není považováno za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank. "U bohatších zemí je takový nepoměr naprosto běžný," uvedl analytik Zlato.cz David Marášek. Například německé domácnosti podle údajů z roku 2021 vlastní přes 9000 tun zlata (Bundesbank 3362 tun), v Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun zlata (centrální banka 2452 tun) a ve Francii je to 4714 tun zlata, zatímco tamní centrální banka ho má 2436 tun. "Zlato nemá žádnou faktickou hodnotu pro naplňování měnové politiky ČNB a neplní roli devizových rezerv v tom pravém slova smyslu. Jejich podstatou totiž je, že se mohou kdykoli koupit nebo prodat, zatímco zlato není dostatečně likvidní. Navíc jeho cena je navíc příliš kolísavá a s jeho držbou jsou spojené vysoké provozní náklady," řekla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. ČNB v roce 2021 přikoupila podle Maráška zlato do svých devizových rezerv čtyřikrát za celkem 1,25 tuny. Loňské čisté nákupy nejvzácnějšího kovu centrální bankou však po odpočtu zlata použitého na výrobu zlatých mincí představují 777,5 kilogramu. "To je množství, které měla ČNB ve svých sejfech naposledy v lednu 2015," uvedl Marášek. ČNB podle něj obnovila nákupy zlata už v roce 2020, kdy ho pořídila zhruba 1835 kilogramů. Trend navyšování zlatých rezerv v sejfech ČNB za poslední roky je zřejmý, dodal. Server Lidovky.cz upozornil, že podle údajů Světové rady pro zlato na konci roku 2021 ČR figurovala s 10,2 tuny zlata na 72. příčce jejího žebříčku. "Tento žebříček vzniká s několikaměsíčním zpožděním. Jednotlivé centrální banky nejprve vykazují údaje Mezinárodnímu měnovému fondu a ten je pak poskytuje radě," vysvětlil Marášek. Pokud jde o poměr drženého zlata k celkovým devizovým rezervám, je ale podle něj Česko s 0,3 procenta na chvostu této statistiky. "Zlato by podle metodiky Mezinárodního měnového fondu nemělo tvořit více než dvě až tři procenta celkových devizových rezerv centrálních bank," podotkla Vodstrčilová. Světová rada pro zlato očekává, že čisté nákupy zlata centrálními bankami za celý loňský rok přesáhnou 450 tun. V sejfech všech světových centrálních bank bylo podle statistik organizace ke konci třetího čtvrtletí více než 36.000 tun žlutého kovu. To je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8133 tun. Podle loňského průzkumu WGC hodlá letos přibližně pětina centrálních bank své zlaté rezervy zvýšit.