Když viděl, že výdělky se v posledních pěti letech v přepočtu na dolary nezměnily, rozhodl se, že musí vydělávat peníze v cizích měnách. Našel si však práci v Turecku pro start-up se sídlem v Seattlu, místo aby se připojil k mnoha lidem, kteří v posledních letech věděli, že mají opustit zemi a pracovat v zahraničí.
„Nechtěl jsem opustit rodinu a přátele jen proto, abych se přestěhoval do jiné země za prací,“ řekl a dodal, že kupní síla jeho platu v dolarech byla v Istanbulu také velká. „Je atraktivnější vydělávat dolary a trávit čas v lirách než žít v Berlíně a trávit čas v eurech.“
Jednatřicetiletá žena v současné době pracuje na dálku pro jiný americký start-up v tureckém technologickém a počítačovém sektoru, což urychlila pandemie koronaviru a zhoršily ekonomické potíže Turecka. Je součástí virtuálního odlivu mozků v Turecku. Prezident Recep Tayyip Erdogan, celoživotní odpůrce vysokých úrokových sazeb, opakovaně nařídil centrální bance, aby snížila výpůjční náklady, přestože inflace prudce roste.
Vzhledem k tomu, že se globální společnosti a jejich zaměstnanci přizpůsobují pandemii, poskytuje práce na dálku zajímavé příležitosti pro mladé lidi, kteří hledí ven, ale tureckým společnostem způsobuje problémy.
Gizem Oztok Altinsac, hlavní ekonom turecké podnikatelské asociace Tusiad, uvedl, že firemní svět je z toho „velmi nešťastný“. „Je to dobré pro mladé lidi s velmi vysokou nezaměstnaností v naší zemi, ale je to velmi špatné pro reálný sektor, který potřebuje kvalifikované mladé lidi a nemůže si je dovolit zaplatit.“
Tento jev je součástí širšího celosvětového trendu, kdy pandemie podněcují firmy, zejména ty z technologického sektoru, aby hledaly nové zaměstnance mimo své okolí.
„Covid zcela změnil způsob, jakým budujeme náš inženýrský tým,“ řekl Vivek Ravisankar z náborové platformy Hacker Rank v Silicon Valley. „Firmy pochopily, co to znamená najímat lidi z okruhu více než 15 mil a už se nikdy nevrátit.“
To má vážný dopad na platy, které musí společnost poskytovat. V minulosti měly odměny tendenci výrazně kolísat od místa k místu, ale Ravisankar uvedl, že regionální a globální rozdíly ve mzdách se začínají zmenšovat. „Nedivil bych se, kdyby tomu tak bylo. [V budoucnu] jsou po celém světě velmi blízká platová rozpětí,“ řekl.
Opozice tvrdí, že Turecko již v posledním desetiletí utrpělo odliv talentů, protože se pod vedením premiéra Erdogana stalo autoritářštějším a trpělo politickými a ekonomickými otřesy.
V průzkumu mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let, který loni provedly agentury MAK a Yeditepe University, 64 % respondentů uvedlo, že by chtěli opustit Turecko a žít trvale v zahraničí. Většina z nich jako motivaci uvedla touhu po „lepší budoucnosti“.
Turecká lira ztratila od začátku roku 2015 vůči dolaru více než 80 % své hodnoty, což snižuje kupní sílu těch, kteří vydělávají v místních měnách.
Gonul Kamali, předseda Turecké asociace softwarových průmyslníků (YASAD), která zastupuje softwarovou divizi, by mohl mezinárodním společnostem platit 5 000 nebo 6 000 eur měsíčně za nábor softwarových inženýrů ve východní Evropě a 2 500 eur za turecké softwarové inženýry. Říká se, že existuje. Pro srovnání: průměrný měsíční plat vývojáře se 4-9 lety praxe v turecké společnosti činí asi 15 000 TL (asi 1 180 EUR). „to je [a] Je to velmi výhodná situace pro mezinárodní společnosti,“ řekla.
„Jsem hrdá na to, že vývojáři softwaru nakonec vyhrávají,“ dodala Kamariová. „Ale turecké společnosti trpí.“
Vedoucí pracovníci a zástupci odvětví uvedli, že největší a nejzajímavější turecké začínající podniky (jako je Getir, distribuční služba, a Trendyol, platforma pro elektronické obchodování) stále mohou najímat a udržet si talentované lidi. Ostatní, včetně některých starých tureckých průmyslových gigantů, však mají mnohem větší potíže s najímáním lidí s potřebnými dovednostmi.
Bývalý turecký ministr financí Berat Albayrak zahájil v loňském roce iniciativu, jejímž cílem bylo povzbudit milion mladých lidí, aby začali programovat, a to prostřednictvím bezplatných online kurzů.
Mustafa Ergen, místopředseda opoziční strany Deva, takovou iniciativu uvítal, ale mnohem širší přezkum s cílem rozšířit vzdělávání na školách a univerzitách a podpořit rostoucí technologický sektor v zemi. Trval na tom, že je to nezbytné.
Když viděl, že výdělky se v posledních pěti letech v přepočtu na dolary nezměnily, rozhodl se, že musí vydělávat peníze v cizích měnách. Našel si však práci v Turecku pro start-up se sídlem v Seattlu, místo aby se připojil k mnoha lidem, kteří v posledních letech věděli, že mají opustit zemi a pracovat v zahraničí.„Nechtěl jsem opustit rodinu a přátele jen proto, abych se přestěhoval do jiné země za prací,“ řekl a dodal, že kupní síla jeho platu v dolarech byla v Istanbulu také velká. „Je atraktivnější vydělávat dolary a trávit čas v lirách než žít v Berlíně a trávit čas v eurech.“Jednatřicetiletá žena v současné době pracuje na dálku pro jiný americký start-up v tureckém technologickém a počítačovém sektoru, což urychlila pandemie koronaviru a zhoršily ekonomické potíže Turecka. Je součástí virtuálního odlivu mozků v Turecku. Prezident Recep Tayyip Erdogan, celoživotní odpůrce vysokých úrokových sazeb, opakovaně nařídil centrální bance, aby snížila výpůjční náklady, přestože inflace prudce roste.Vzhledem k tomu, že se globální společnosti a jejich zaměstnanci přizpůsobují pandemii, poskytuje práce na dálku zajímavé příležitosti pro mladé lidi, kteří hledí ven, ale tureckým společnostem způsobuje problémy.Gizem Oztok Altinsac, hlavní ekonom turecké podnikatelské asociace Tusiad, uvedl, že firemní svět je z toho „velmi nešťastný“. „Je to dobré pro mladé lidi s velmi vysokou nezaměstnaností v naší zemi, ale je to velmi špatné pro reálný sektor, který potřebuje kvalifikované mladé lidi a nemůže si je dovolit zaplatit.“Tento jev je součástí širšího celosvětového trendu, kdy pandemie podněcují firmy, zejména ty z technologického sektoru, aby hledaly nové zaměstnance mimo své okolí.Chcete využít této příležitosti?„Covid zcela změnil způsob, jakým budujeme náš inženýrský tým,“ řekl Vivek Ravisankar z náborové platformy Hacker Rank v Silicon Valley. „Firmy pochopily, co to znamená najímat lidi z okruhu více než 15 mil a už se nikdy nevrátit.“To má vážný dopad na platy, které musí společnost poskytovat. V minulosti měly odměny tendenci výrazně kolísat od místa k místu, ale Ravisankar uvedl, že regionální a globální rozdíly ve mzdách se začínají zmenšovat. „Nedivil bych se, kdyby tomu tak bylo. [V budoucnu] jsou po celém světě velmi blízká platová rozpětí,“ řekl.Opozice tvrdí, že Turecko již v posledním desetiletí utrpělo odliv talentů, protože se pod vedením premiéra Erdogana stalo autoritářštějším a trpělo politickými a ekonomickými otřesy.V průzkumu mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let, který loni provedly agentury MAK a Yeditepe University, 64 % respondentů uvedlo, že by chtěli opustit Turecko a žít trvale v zahraničí. Většina z nich jako motivaci uvedla touhu po „lepší budoucnosti“.Turecká lira ztratila od začátku roku 2015 vůči dolaru více než 80 % své hodnoty, což snižuje kupní sílu těch, kteří vydělávají v místních měnách.Gonul Kamali, předseda Turecké asociace softwarových průmyslníků , která zastupuje softwarovou divizi, by mohl mezinárodním společnostem platit 5 000 nebo 6 000 eur měsíčně za nábor softwarových inženýrů ve východní Evropě a 2 500 eur za turecké softwarové inženýry. Říká se, že existuje. Pro srovnání: průměrný měsíční plat vývojáře se 4-9 lety praxe v turecké společnosti činí asi 15 000 TL . „to je [a] Je to velmi výhodná situace pro mezinárodní společnosti,“ řekla.„Jsem hrdá na to, že vývojáři softwaru nakonec vyhrávají,“ dodala Kamariová. „Ale turecké společnosti trpí.“Vedoucí pracovníci a zástupci odvětví uvedli, že největší a nejzajímavější turecké začínající podniky stále mohou najímat a udržet si talentované lidi. Ostatní, včetně některých starých tureckých průmyslových gigantů, však mají mnohem větší potíže s najímáním lidí s potřebnými dovednostmi.Bývalý turecký ministr financí Berat Albayrak zahájil v loňském roce iniciativu, jejímž cílem bylo povzbudit milion mladých lidí, aby začali programovat, a to prostřednictvím bezplatných online kurzů.Mustafa Ergen, místopředseda opoziční strany Deva, takovou iniciativu uvítal, ale mnohem širší přezkum s cílem rozšířit vzdělávání na školách a univerzitách a podpořit rostoucí technologický sektor v zemi. Trval na tom, že je to nezbytné.
