Senátorka Elizabeth Warrenová obviňuje Trumpovu administrativu z využívání celních hrozeb k nátlaku na evropské spojence, aby zmírnili regulace technologických gigantů. Ohniskem sporu je vyšetřování společnosti xAI a jejího generátoru Grok, který podle zpráv přispívá k masivnímu šíření explicitních deepfake materiálů. Kontroverze přichází v době, kdy společnost SpaceX převzala xAI a trhy se připravují na primární úpis akcií (IPO), jenž by mohl být největší v historii.   Celní politika jako nástroj technologické diplomacie Napětí mezi americkými zákonodárci a Bílým domem ohledně mezinárodního obchodu a regulace technologií dosahuje nových výšin. Senátorka Elizabeth Warrenová, zastupující stát Massachusetts za Demokratickou stranu, vznesla ostrý požadavek na vysvětlení kroků současné administrativy. Zajímá ji především to, proč tým prezidenta Donalda Trumpa vyvíjel systematický tlak na evropské spojence. Cílem tohoto diplomatického a ekonomického nátlaku mělo být zmírnění přísných evropských regulací. Tyto právní normy jsou přitom navrženy tak, aby hnaly velké technologické společnosti k odpovědnosti za umožnění sexuálního vykořisťování dětí v online prostoru. Warrenová své výhrady formulovala ve středečním dopise, který adresovala americkému obchodnímu zmocněnci Jamiesonu Greerovi. Ve svém prohlášení senátorka přímo obvinila úřad pro obchod ze zastrašování zemí napříč celou Evropou. Nástrojem tohoto nátlaku měly být hrozby uvalení vysokých cel. K těmto výhrůžkám podle Warrenové došlo bezprostředně poté, co evropské úřady iniciovaly formální vyšetřování aktivit spojených s podnikáním miliardáře Elona Muska. Warrenová, která je vlivnou členkou senátního finančního výboru a jeho podvýboru zaměřeného na obchod, upozornila na znepokojivý paradox. Připomněla, že technologičtí giganti v poslední době získávají rozsáhlé výjimky z mnoha Trumpových celních opatření. Tato cla přitom loni v dubnu, kdy byla poprvé plošně zavedena, způsobila výrazné turbulence a rozkolísala globální trhy. Podle senátorky prezident Trump využívá celní politiku k tomu, aby šikanoval ostatní státy a donutil je upustit od regulací, které mají bránit zneužívání moci ze strany Big Tech společností. Tento přístup podle ní podkopává snahy o vytvoření bezpečnějšího digitálního prostředí a dává přednost korporátním zájmům před ochranou zranitelných uživatelů. Temná strana generativní umělé inteligence Evropské vyšetřování, které vyvolalo tak ostrou reakci americké administrativy, se primárně zaměřuje na společnost xAI a její kontroverzní generátor obrázků Grok. Verze tohoto nástroje, která byla uvolněna v loňském roce, totiž podle dostupných informací vedla k masivnímu online šíření milionů sexuálně explicitních deepfake materiálů. Závažnost situace podtrhuje i úterní zpráva organizace National Center on Sexual Exploitation (NCOSE). Tento report výslovně identifikoval platformu X, kterou vlastní právě společnost xAI, a samotný generátor Grok jako subjekty, které budou představovat dva z největších přispěvatelů k online sexuálnímu vykořisťování dětí v roce 2026. Kritika organizace NCOSE se však neomezuje pouze na impérium Elona Muska. Skupina se zaměřila i na další lídry v oboru. Generální ředitel společnosti Meta Platforms (META) , Mark Zuckerberg, byl v této zprávě umístěn na samotný vrchol nelichotivého žebříčku s názvem "Dirty Dozen". Tento seznam sdružuje subjekty, které podle organizace profitují ze sexuálního vykořisťování. Regulatorní tlak navíc nesílí pouze ze strany evropských institucí, ale problémy se objevují i na domácí půdě ve Spojených státech. Kalifornský generální prokurátor totiž v reakci na množící se podněty oficiálně zahájil vlastní vyšetřování namířené proti společnosti xAI a jejímu produktu Grok, což přidává další vrstvu právní nejistoty. Obchodní zájmy a historické IPO na obzoru Senátorka Warrenová ve svém dopise nešetřila kritikou ohledně skutečných motivací současné administrativy. Uvedla, že obchodní vyjednávání Bílého domu se zdají být zaměřena především na zajištění výhod pro prezidenta a jeho přátele z řad technologických miliardářů. Tento přístup ostře kontrastuje s předvolebními sliby. Podle Warrenové by se obchodní politika měla soustředit na vytváření nových pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu a na zajištění vyváženého obchodu, který byl slíben americkým rodinám. Namísto toho se zdá, že státní aparát funguje jako ochranný štít pro vybrané technologické korporace čelící mezinárodnímu dohledu. V rámci svého tlaku na transparentnost Warrenová požaduje vydání záznamů z Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR). Chce zjistit, zda úřad komunikoval s představiteli jednapícími jménem Muskových podniků, kteří se snaží oponovat zásadám moderování obsahu nebo je přímo podkopávat. Zároveň zjišťuje, zda USTR v této věci jednal s lobbisty či manažery z oboru. Celá situace je o to citlivější kvůli masivním finančním operacím v pozadí. Muskovo letecké a obranné impérium SpaceX totiž nedávno dokončilo akvizici společnosti xAI. Tento krok má dalekosáhlé důsledky pro kapitálové trhy a budoucí směřování celého technologického sektoru. Očekává se, že nově zformovaná entita v brzké době podá potřebné dokumenty pro primární úpis akcií (IPO). Analytici na Wall Street spekulují, že by se mohlo jednat o vůbec největší vstup na burzu v historii. Jakékoliv přísné regulace v Evropě by přitom mohly ohrozit valuaci společnosti, což dodává politickému tlaku na ochranu xAI jasný ekonomický rozměr.