Šéfka ECB Christine Lagardeová postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení
Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích.
Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
„Stabilizuje se to a v průběhu roku 2022 budou ty důvody slábnout,“ řekla šéfka ECB v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter. Odkazovala tak na vysoké ceny energií a jejich očekávaný pokles, a také na potíže v dodavatelských řetězcích. Za nimi jsou částečně dopady pandemie a i tam se očekává, že se situace postupně zlepší.
Na otázku k její měnové politice a snaze snižovat cenové tlaky Lagardeová zopakovala, že ECB nemusí jednat tak rázně jako americká centrální banka (Fed). V eurozóně a v USA je totiž jiná ekonomická situace, řekla.
„Cyklus hospodářského oživení v USA je o něco dál, než je tomu v Evropě. My proto máme pádné důvody k tomu, abychom nejednali tak rychle a tak rázně, jako to můžeme teď očekávat od Fedu,“ poznamenala šéfka ECB. Upozornila také, že i míra inflace je v USA vyšší než v Evropě. V USA v prosinci vystoupila na sedm procent, což je maximum za téměř 40 let. V eurozóně byla v listopadu na pěti procentech, což byla nejvyšší hodnota za 20 let, respektive od zavedení eura.
„Ale my jsme na to začali reagovat a pochopitelně jsme připraveni na to reagovat i s pomocí opatření měnové politiky, jestliže to budou vyžadovat čísla, data a fakta,“ dodala šéfka ECB.
Lagardeová se vyjádřila i k růstu výnosů dluhopisů z poslední doby. Například klíčový dluhopis německé vlády se splatností deset let, považovaný za hlavní indikátor vývoje tržních sazeb v eurozóně, poprvé od roku 2019 vystoupil nad nulu. Výnosy se pohybují opačně k cenám, růst výnosů je tedy výsledkem cenového poklesu.
„Pokud se výnosy opět zvýší, tak to znamená, že základní ukazatele ekonomiky se zlepšují,“ uvedla v rozhovoru s francouzským rozhlasem Lagardeová.
Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
"Stabilizuje se to a v průběhu roku 2022 budou ty důvody slábnout," řekla šéfka ECB v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter. Odkazovala tak na vysoké ceny energií a jejich očekávaný pokles, a také na potíže v dodavatelských řetězcích. Za nimi jsou částečně dopady pandemie a i tam se očekává, že se situace postupně zlepší.
Na otázku k její měnové politice a snaze snižovat cenové tlaky Lagardeová zopakovala, že ECB nemusí jednat tak rázně jako americká centrální banka (Fed). V eurozóně a v USA je totiž jiná ekonomická situace, řekla.
"Cyklus hospodářského oživení v USA je o něco dál, než je tomu v Evropě. My proto máme pádné důvody k tomu, abychom nejednali tak rychle a tak rázně, jako to můžeme teď očekávat od Fedu," poznamenala šéfka ECB. Upozornila také, že i míra inflace je v USA vyšší než v Evropě. V USA v prosinci vystoupila na sedm procent, což je maximum za téměř 40 let. V eurozóně byla v listopadu na pěti procentech, což byla nejvyšší hodnota za 20 let, respektive od zavedení eura.
"Ale my jsme na to začali reagovat a pochopitelně jsme připraveni na to reagovat i s pomocí opatření měnové politiky, jestliže to budou vyžadovat čísla, data a fakta," dodala šéfka ECB.
Lagardeová se vyjádřila i k růstu výnosů dluhopisů z poslední doby. Například klíčový dluhopis německé vlády se splatností deset let, považovaný za hlavní indikátor vývoje tržních sazeb v eurozóně, poprvé od roku 2019 vystoupil nad nulu. Výnosy se pohybují opačně k cenám, růst výnosů je tedy výsledkem cenového poklesu.
"Pokud se výnosy opět zvýší, tak to znamená, že základní ukazatele ekonomiky se zlepšují," uvedla v rozhovoru s francouzským rozhlasem Lagardeová.
