Podle společnosti Bain & Company se mladí lidé – zejména ti z vyspělých ekonomik – nejvíce obávají finančních otázek a toho, jak se bude vyvíjet jejich kariéra.
Pracovníci generace Z jsou lidé ve věku 18 až 25 let, zatímco mileniálové spadají do věkové kategorie 26 až 41 let.
Podle průzkumu společnosti Bain se přibližně 61 % respondentů mladších 35 let nejvíce obává financí, jistoty zaměstnání a nesplnění svých kariérních cílů v příštích 10 letech. Stejné obavy sdílelo pouze 40 % těch, kterým bylo 35 let a více.
Průzkumu se zúčastnilo přibližně 20 000 pracovníků a více než 100 osob bylo dotazováno. Respondenti pocházeli z 10 zemí: Spojených států, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Číny, Indie, Brazílie, Indonésie a Nigérie. Dohromady představují přibližně 65 % celosvětového hrubého domácího produktu.
Ne všichni mladí pracovníci však cítí sklíčenost ohledně své budoucnosti. Ve skutečnosti se zdá, že ti z rozvíjejících se ekonomik mají jiné zkušenosti.
„Podle našeho průzkumu 81 % pracovníků na rozvíjejících se trzích uvedlo, že se cítí optimisticky, že jejich život bude za 5 až 10 let lepší, zatímco v rozvinutých ekonomikách je to pouze 63 %,“ uvádí zpráva.
Mladí zaměstnanci se dnes potýkají se „zpomalujícím se ekonomickým růstem, rostoucí nerovností a snižující se dostupností bydlení na celém Západě,“ uvádí zpráva společnosti Bain. Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě například dosáhla „zdrcující úrovně“ – ve Španělsku je bez práce 37 %, v Itálii 29 % a ve Francii 19 %, uvádí zpráva. Tyto faktory ztížily dosažení finanční stability.
Rostoucí zadlužení
Výzkum společnosti Bain & Company také ukázal, že mladí zaměstnanci z vyspělých ekonomik mohou vydělávat méně než generace před nimi.
„Šance na dosažení absolutní vzestupné mobility – vydělávat více než rodiče – jsou v USA nejnižší ze všech generací od druhé světové války,“ uvádí zpráva.
Zvětšuje se také rozdíl ve výdělcích mezi mladými zaměstnanci, kteří nastoupí do vysoce kvalifikovaných profesí, a těmi, kteří do nich nenastoupí. Přesto asi 40 % nedávných absolventů vysokých škol skončilo v zaměstnání, které nevyžaduje vyšší vzdělání, uvádí zpráva.
Mnozí z těch, kteří si mohli dovolit studovat vysokou školu, se ocitli v nekonečném kruhu narůstajících dluhů.
„V místech, jako jsou USA, kde je vysokoškolské vzdělávání financováno z veřejných zdrojů v omezené míře, vysoké školy také zatěžují pracovníky ochromujícími dluhy,“ uvádí zpráva.
„Ke všemu se mladší pracovníci budou potýkat s břemenem péče o stárnoucí populaci. Čelí také výzvě splácet veřejný dluh, který se v důsledku pandemie nafoukl, v době zpomalujícího makroekonomického růstu,“ uvádí zpráva.
Následky pandemie
Ne všechny stresové faktory, kterým mladší pracovníci čelí, jsou však pro ně jedinečné. Pandemie zasáhla téměř všechny ekonomiky na světě a má rozsáhlé dopady na celý trh práce.
Mezinárodní organizace práce (ILO) například očekává, že celosvětová zaměstnanost se vrátí na úroveň před pandemií až v roce 2023.
Agentura nedávno snížila svou prognózu oživení trhu práce v roce 2022 a odhaduje, že celosvětová nezaměstnanost by letos mohla dosáhnout 207 milionů. To je ve srovnání se 186 miliony v roce 2019 před začátkem pandemie.
Odpracované hodiny v celosvětovém měřítku stále zůstávají o 2 % nižší než před pandemií a zaměstnanost v rozvojových zemích je nadále nejvíce zasažena, uvedla agentura.
„Vidíme, jak se vyspělé ekonomiky vzdalují ekonomikám s nízkými a středními příjmy,“ uvedla Sara Elderová, hlavní ekonomka ILO.
„Regiony, které zažívají nejtěžší časy v tomto oživení, jsou skutečně jihovýchodní Asie a také Latinská Amerika a Karibik,“ uvedla s odkazem na rostoucí nezaměstnanost.
Na trhu práce se také prohloubila genderová nerovnost, protože o práci přichází stále více žen.
„Viděli jsme, že krize ovlivnila ženy na trhu práce ve větší míře než muže, částečně kvůli jejich potřebě starat se o děti, které nemohly chodit do školy,“ řekla Elderová v pořadu „Squawk Box Asia“ televize CNBC na začátku ledna.
Podle Elderové je třeba více investovat do „ekonomiky péče“, která zahrnuje služby, jako je péče o kojence a děti, aby bylo pro ženy snazší sladit práci a domácí povinnosti.
Podle společnosti Bain & Company se mladí lidé – zejména ti z vyspělých ekonomik – nejvíce obávají finančních otázek a toho, jak se bude vyvíjet jejich kariéra.Pracovníci generace Z jsou lidé ve věku 18 až 25 let, zatímco mileniálové spadají do věkové kategorie 26 až 41 let.Podle průzkumu společnosti Bain se přibližně 61 % respondentů mladších 35 let nejvíce obává financí, jistoty zaměstnání a nesplnění svých kariérních cílů v příštích 10 letech. Stejné obavy sdílelo pouze 40 % těch, kterým bylo 35 let a více.Průzkumu se zúčastnilo přibližně 20 000 pracovníků a více než 100 osob bylo dotazováno. Respondenti pocházeli z 10 zemí: Spojených států, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Číny, Indie, Brazílie, Indonésie a Nigérie. Dohromady představují přibližně 65 % celosvětového hrubého domácího produktu.Ne všichni mladí pracovníci však cítí sklíčenost ohledně své budoucnosti. Ve skutečnosti se zdá, že ti z rozvíjejících se ekonomik mají jiné zkušenosti.„Podle našeho průzkumu 81 % pracovníků na rozvíjejících se trzích uvedlo, že se cítí optimisticky, že jejich život bude za 5 až 10 let lepší, zatímco v rozvinutých ekonomikách je to pouze 63 %,“ uvádí zpráva.Chcete využít této příležitosti?Mladí zaměstnanci se dnes potýkají se „zpomalujícím se ekonomickým růstem, rostoucí nerovností a snižující se dostupností bydlení na celém Západě,“ uvádí zpráva společnosti Bain. Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě například dosáhla „zdrcující úrovně“ – ve Španělsku je bez práce 37 %, v Itálii 29 % a ve Francii 19 %, uvádí zpráva. Tyto faktory ztížily dosažení finanční stability.Výzkum společnosti Bain & Company také ukázal, že mladí zaměstnanci z vyspělých ekonomik mohou vydělávat méně než generace před nimi.„Šance na dosažení absolutní vzestupné mobility – vydělávat více než rodiče – jsou v USA nejnižší ze všech generací od druhé světové války,“ uvádí zpráva.Zvětšuje se také rozdíl ve výdělcích mezi mladými zaměstnanci, kteří nastoupí do vysoce kvalifikovaných profesí, a těmi, kteří do nich nenastoupí. Přesto asi 40 % nedávných absolventů vysokých škol skončilo v zaměstnání, které nevyžaduje vyšší vzdělání, uvádí zpráva.Mnozí z těch, kteří si mohli dovolit studovat vysokou školu, se ocitli v nekonečném kruhu narůstajících dluhů.„V místech, jako jsou USA, kde je vysokoškolské vzdělávání financováno z veřejných zdrojů v omezené míře, vysoké školy také zatěžují pracovníky ochromujícími dluhy,“ uvádí zpráva.„Ke všemu se mladší pracovníci budou potýkat s břemenem péče o stárnoucí populaci. Čelí také výzvě splácet veřejný dluh, který se v důsledku pandemie nafoukl, v době zpomalujícího makroekonomického růstu,“ uvádí zpráva.Ne všechny stresové faktory, kterým mladší pracovníci čelí, jsou však pro ně jedinečné. Pandemie zasáhla téměř všechny ekonomiky na světě a má rozsáhlé dopady na celý trh práce.Mezinárodní organizace práce například očekává, že celosvětová zaměstnanost se vrátí na úroveň před pandemií až v roce 2023.Agentura nedávno snížila svou prognózu oživení trhu práce v roce 2022 a odhaduje, že celosvětová nezaměstnanost by letos mohla dosáhnout 207 milionů. To je ve srovnání se 186 miliony v roce 2019 před začátkem pandemie.Odpracované hodiny v celosvětovém měřítku stále zůstávají o 2 % nižší než před pandemií a zaměstnanost v rozvojových zemích je nadále nejvíce zasažena, uvedla agentura.„Vidíme, jak se vyspělé ekonomiky vzdalují ekonomikám s nízkými a středními příjmy,“ uvedla Sara Elderová, hlavní ekonomka ILO.„Regiony, které zažívají nejtěžší časy v tomto oživení, jsou skutečně jihovýchodní Asie a také Latinská Amerika a Karibik,“ uvedla s odkazem na rostoucí nezaměstnanost.Na trhu práce se také prohloubila genderová nerovnost, protože o práci přichází stále více žen.„Viděli jsme, že krize ovlivnila ženy na trhu práce ve větší míře než muže, částečně kvůli jejich potřebě starat se o děti, které nemohly chodit do školy,“ řekla Elderová v pořadu „Squawk Box Asia“ televize CNBC na začátku ledna.Podle Elderové je třeba více investovat do „ekonomiky péče“, která zahrnuje služby, jako je péče o kojence a děti, aby bylo pro ženy snazší sladit práci a domácí povinnosti.
